Professional

48. Kapitola

Taeyong

Zamířil jsem rovnou ke skříni, abych vybral něco, v čem by mohl spát Ten... nenechal bych ho spát nahého a v tom, v čem přišel, by spát nemohl. Srdce mi však nepřestávalo zběsile tlouct a já se nemohl vyznat sám v sobě. Zamiloval jsem se snad? Všechny mé pocity tomu napovídaly, jenže já jsem se zamilovat nechtěl, to přece nebylo v plánu! Měl to být jen úžasný večer plný sexu, nic víc sakra, tak proč Tena přestávám vnímat jako prostituta? Proč v něm vidím křehkého kluka a snažím se nalhávat si, že se neživí svým tělem? Přestože je Ten nádherný a zřejmě má i jiné lidské kvality, pořád nepřestává být někým, kdo přišel do našeho domu, aby uspokojil mého kamaráda a pak i mě a neměl by být nic víc. Navíc nebyl žádný důvod domnívat se, že by to on viděl jinak. Je profík, jen měl nějakou svou slabou chvilku a z toho rozhodně nevyplývá, že by se zamiloval a sekl s touto prací, protože upřímně... s někým, jehož profesí je působit rozkoš druhým, bych ani chodit nemohl, to by nešlo. Nemohl bych se o něho dělit! Chtěl bych všechno nebo nic. 

Nemohl jsem totiž ani doufat, že bych ho zřídil natolik, aby ho to nějak odradilo od dalších klientů. Rozhodl jsem se však, že nad tím nebudu dumat, že to nemá žádný smysl. Uložím Tena do volného hostinského pokoje a ráno se rozloučíme. Oba pak budeme dál žít svůj život, jen se vzpomínkou na naši šukačku, kterou on stejně nejspíš pustí z hlavy, protože podobných šukaček bude mít ještě mraky, takže co by myslel na tu naši, že? Nebyl jsem si však jistý, že já někdy zapomenu, nato to bylo až moc šílené a taky úžasné... na to byl Ten až moc úžasný! Přejel jsem si prsty po rtech, kde jsem ještě cítil jeho hebké polštářky a raději jsem se snažil nemyslet na to, jak jsem v koupelně laskal jeho úžasné tělo, jak jsme se líbali tam a taky potom před druhým kolem double šukačky. Ne... tohle z hlavy pustit prostě musím!

Seděl jsem na své posteli. Na sobě jsem už měl oblečené pyžamo a čekal jen, až Ten konečně vyleze z vany. Ručníky měl přímo tam, nemohl je přehlédnout, jenže on pořád nešel. Win už dávno zalezl do svého pokoje... ne že by nepřišel na kontrolu, ale když jsem mu sdělil, že je Ten pořád ještě ve vaně, oddechl si a zase odešel, protože mi snad konečně opravdu začal věřit, že už nemíním šukat, ani toho kluka jakkoli deptat... a já si kousal rty nervozitou. Nakonec mi to přece jen nedalo a já nakoukl do koupelny, abych se ujistil, že je Ten v pořádku. Neřešil jsem nějaké soukromí, bylo by to k smíchu potom, co jsme prováděli a klidu měl už dost, tak jsem přišel až k vaně a zalapal pak po dechu. 

Zjistil jsem totiž, že Ten spí... v klidu si usnul, stočený do klubíčka, jako by nebyl ve vaně, ale v pelíšku. Bylo jen štěstí, že nesklouzl pod hladinu. Byl však nehorázně roztomilý, jak se tam choulil a sladce oddechoval s lehce semknutými víčky a mírně pootevřenými rty, takže se mé srdce jen díky tomu pohledu sevřelo pod novým náporem něhy. Nejraději bych ho znovu políbil, nebo se jen díval, jenže takhle jsem ho nechat nemohl. Opatrně, abych ho nevylekal, vytáhl jsem špunt z vany a čekal, až odteče voda. Potom jsem vzal největší osušku, to sladké tele do ní zabalil a spolu s ní znovu vyzvedl do své náruče. Byl opravdu křehký a taky lehký jako pírko, což jsem zjistil už před tím. Byl až nehorázně moc sladký, zvlášť když se ke mně ze spánku znovu přitulil.