Professional

97. Kapitola

Taeyong

Po Tenových krásných slovech, která na mě vysypal svým jemným hláskem, mé srdce nejspíš opravdu explodovalo a do mých očí taky vyhrkly slzy. Nemohl jsem uvěřit, že je to opravdu tak, že mám takové štěstí. Ten mě miluje, Ten mě opravdu miluje! Hned jsem si zlatíčko přitáhl na klín tak, že své sladké líčko přitulil k mému pravému líci, ale současně jsem pevně obmotal ruce kolem jeho těla, aby si uvědomil, že díky jeho vyznání je teď jeho osud zpečetěný... už mi nikdy nikam neuteče! 

„U... udusíš mě..." vydechl, ale nijak se nebránil a nezdálo se mi, že by to bylo jen proto, že by byl v mém sevření bezmocný. Přesto jsem ho po chviličce uvolnil a on se posadil vzpřímeně, aby se mohl znovu podívat do mých očí. Ty jeho... stále plné slziček a zdálo se, že to jsou slzy štěstí... zářily jako hvězdy v galaxii. „Když mě teda miluješ... souhlasíš, že se staneš mým přítelem?" vydechl jsem po chvíli vzájemného utápění se v očích svého protějšku... oba jsme se současně pokoušeli dýchat, protože ty okamžiky byly nejspíš hodně silné pro nás oba, čemuž nasvědčovaly taky Tenovy růžové líce. 

Taky má tvář byla jako v jednom ohni a mé srdce se nedokázalo zklidnit. „Souhlasil bych, Tae, ale..." pousmál se a pak si na okamžik skousl spodní ret. „Ty jsi mi snad něco takového nabídl?" dodal rozechvěle, když jsem vykulil oči a čekal, co to jeho ale znamená. „Tene!" okřikl jsem ho s nemalou úlevou, protože jsem si uvědomil, že to jeho ale neznamená odmítnutí a on se znovu pousmál, tentokrát jako nevinnost sama, přestože mu v očích zajiskřilo. „Fajn." pousmál jsem se taky. „Tenie... staneš se dnešním dnem mým oficiálním přítelem a mou láskou?"