Professional

59. Kapitola

Taeyong

Zbytek představení jsem prožil jako v transu, kdy jsem nemohl odtrhnout oči od toho nádherného stvoření, které jako by bylo stvořené pro jeviště. Byl neskutečně nádherný, plný energie a radosti, kterou dával jak do zpěvu, tak do tance. Jako by zářil a já jsem měl pocit, že na zem sestoupila skutečná hvězda. Ten měl ještě pár sól, při kterých jsem nemohl dýchat, ale vlastně jsem už nedýchal od okamžiku, kdy jsem ho poznal. Jestli jsem měl někdy pocit, že je profesionál v sexu, musel jsem uznat, že v tomhle je ještě lepší. Civěl jsem, mé srdce dělalo kotrmelce a nevěřícně se svíralo, zatímco se mou hlavou honilo nespočet otázek. Co tady dělá Ten? Sekl snad s prostitucí? Je to opravu on, nebo mi už z marné touhy po tom ho alespoň spatřit přeskočilo? Věděl Win celou dobu, že je Ten tady? Neměl jsem odpovědi, ale nedokázal bych se kamaráda ptát, jen aby mi neunikla ani vteřina Tenova vystoupení. Na konci se pak všichni loučili, děkovali a klaněli se a mé srdce se mohlo zbláznit, když jsem viděl, jak se Ten nádherně usmívá, jak je unavený, ale šťastný. 

Jen na vteřinu jsem pak měl pocit, že se naše pohledy setkaly, jenže byla to opravdu jen vteřina, nejspíš se to ani nestalo. Pak se jednoduše odvrátil a zmizel v zákulisí, zatímco já jsem dál seděl, pusu dokořán a se srdcem, které nejspíš chtělo udělat díru do mého hrudníku. Lidé začali opouštět sál, ale já jsem dál seděl a civěl... vážně jsem zapomněl, jak se dýchá a zapomněl jsem nejspíš i to, jak se myslí. Jediné co jsem věděl a jediné, co se pořád honilo mou hlavou, byl fakt, že jsem do toho nádherného kluka zamilovaný víc, než jsem kdy jen tušil. Ne, nejspíš je to ještě mnohem víc než jen zamilovanost, jen jsem netušil co. Pořád jsem však nemohl uvěřit, že jsem Tena opravdu našel, a že jsem ho viděl. Viděl jsem opravdu Tena, nejsem blázen, že ne? „Tae?!" ozval se Win vedle mě a já jsem se na něho konečně podíval. „Tys to věděl, že?" vyhrkl jsem se slzami v očích. „Věděl jsi, že je tady, proto jsi mě sem vzal, je to tak?" 

Netušil jsem, jestli mám kamaráda vděčně obejmout nebo mu dát pěstí přímo do nosu za ten šok, který mi způsobil. Našel jsem ho, jenže co teď? Z Tena se stala hvězda, téměř se na mě ani nepodíval... teda jestli se vůbec podíval... a já jsem jen obyčejný kluk se zvrhlýma choutkama. Nemůžu za ním jít, nemám mu co nabídnout a on je šťastný i beze mě. Celou tu dobu jsem si myslel, že kdybych Tena jen zahlédl, že by mi to stačilo ke štěstí, protože jsem nedoufal, že se stane alespoň to, ale teď, když byl ještě před okamžikem přímo přede mnou, nebyl jsem šťastný, spíš to bolelo. „Věděl." odvětil Win s pohledem upřeným do mých očí. „Ale nevím to až tak dlouho, přísahám." ujišťoval mě. 

„Když jsme zjistili, že není v žádné agentuře, napadlo mě, že s tam tím nejspíš sekl, protože jsem si vzpomněl na to, jak jsme si povídali a jak se mi svěřil, že miluje tanec a že byl vždycky jeho sen být profesionálním tanečníkem. Jenže s tebou nešlo mluvit, takže jsem ti nemohl nic říct. Navíc jsem netušil, na koho bych se mohl obrátit a kde hledat a ani nebylo jisté, že si Ten chce svůj sen opravdu splnit, proto jsem později mlčel dál, abych ti nedával plané naděje. Nepřestal jsem se však poohlížet a před pár dny jsem pak narazil na reklamu na nový muzikál, který by měl mít dnes premiéru a na plakátě jsem uviděl jeho. Poznal jsem hned, že je to Ten, navíc používá stále stejné jméno. Neřekl jsem ti to, Tae, protože jsem tě chtěl překvapit a proto, že jsem si nebyl jistý, že bys sem chtěl jít, kdybys to věděl. Jenže..." zarazil mě, když viděl, že otevírám pusu, abych protestoval proti takovémuto překvapení. „Ty ho miluješ, ať už si to přiznáváš nebo ne a musel jsi ho vidět na vlastní oči, chápeš?" pokračoval naléhavě, zatímco já jsem už jen civěl. „Tae, musíš se svou láskou něco udělat!"