Professional

91. Kapitola

Taeyong

„Vím, že to není vhodné místo na večeři..." začal jsem blekotat. „tak jestli chceš..." „Ne, to je dobré, Tae." skočil mi však do řeči Ten. „Vážně je to moc krásné, můžeme zůstat tady." „Tak... tak já přinesu šampaňské a pak to jídlo, souhlasíš?" Jen s úsměvem přikývl, zatímco už zaujímal místo na jednom z křesílek. Moc mě potěšil tím, že se chová tak uvolněně a že už nečeká, až mu dovolím sednout si, proto jsem na něho s menší úlevou vycenil zuby. Zapálil jsem pak svíčku a odběhl do kuchyně, kde se chladilo šáňo. Chtěl jsem si s tím nádherným stvořením přiťuknout na úspěch jeho muzikálu, na to že je úžasný, ale taky prolomit ledy... teda, sám sebe uklidnit, abych pak dokázal dokončit svůj plán. Pozval jsem totiž Tena k sobě nejen kvůli soukromí, kvůli svému vyznání, ale taky proto, abych se dnešním dnem pokusil smazat z jeho vzpomínek ten nešťastný den před rokem a dvěma měsíci, kdy jsem si užíval jeho tělo a choval se jako kokot. Chtěl jsem opět nový začátek, ale s Tenem jako mým přítelem a mou láskou.

Ten

„Tak na tebe." pousmál se Tae, zatímco pozvedával svou sklenici se šampaňským. „Na mou hvězdu..." dodal něžně. Věnoval jsem mu zářivý úsměv, protože to s jeho hvězdou se mi opravdu líbilo, chtěl bych být jeho. „Na nás." vydechl jsem a pak jsme si přiťukli. „Na nás?" podivil se však vzápětí na to a já jsem se málem zadusil, když mi došlo, co jsem to plácl. „No... myslím na naše přátelství." vyhrkl jsem a moc doufal, že to tím nějak zachráním. Nechtěl jsem, aby to vyznělo tak, jak to myslím a v co doufám. Žádné my přece není. „Aha..." povzdechl si však Tae a sklenici odložil.

„Mám už docela hlad, tak... tak já ohřeju to jídlo... omluv mě." Hned potom odběhl do kuchyně a já jsem zůstal zaraženě civět. Jak je možné, že jsem to tím nezachránil? Znamená to snad, že by Taeyongie chtěl nějaké my? Přes všechny náznaky, jsem se až moc bál uvěřit, že bych měl takové štěstí v podobě Taeho opětovaných citů. Měl bych až moc velké štěstí, abych se z bývalého prostituta stal přítelem tohoto úžasného a nádherného kluka. Jenže mé srdce toužilo přesně po tom.