Professional

3. Kapitola

Taeyong

„Můžu jít dál?" ozval se znovu Ten a já jsem nasucho polkl. „Pojď." vyzval jsem ho přiškrceným hlasem. Netušil jsem, že dárek pro kamaráda bude taková pohroma pro mě. Jak jsem to sakra mohl tušit? Neměl jsem chtít někoho tak úžasného, měl jsem říct, že stačí někdo obyčejný. Proč jen agentura poslala Tena? Co si jen počnu? Zavřel jsem dveře a bez dechu sledoval, jak se Ten zouvá, věší bundu na věšák a pak vyčkává, až ho vybídnu, aby šel dál do domu. Prostitut a tak vychovaný... jestlipak je poslušný? Nebo je divoký, vášnivý a nespoutaný? Málem jsem si prokousl jazyk, když jsem si představil, jak se svléká do naha, jak dráždí nejen svým sexy tělem, ale taky svými pohyby, jen ta představa byla má smrt.

Až teď jsem si všiml, že má u sebe něco jako kosmetickou tašku, kterou stále držel v ruce. „Pojď do obýváku." řekl jsem potichu. „Tam čeká můj kamarád... to pro něho jsem tě objednal." Nějak jsem neřešil, že mu tykám, protože vypadal mladší než já. Ani jsem neřešil, jak blbě má věta zní... proč taky, že? „Tak pro kamaráda?" pousmál se a já jsem zalapal po dechu, protože se mi zdálo, že ten úsměv vypadá zklamaně. „Dobře. Zavedeš mě tam?" Jen jsem přikývl, nějak automaticky ho chytl za paži nad loktem, kde jsem pocítil mírně se rýsující svaly a prostě ho zavedl do pokoje, kde čekal Win. 

Zrovna do sebe kopal dalšího panáka, když jsme vešli a on se na nás podíval. „Kdo to je?" vydechl užasle, protože Tena samozřejmě neznal, zatímco já jsem ho znal jen pár okamžiků. Teda... spíš jsem pár okamžiků věděl o jeho existenci, to je přesnější. „To je Ten." odvětil jsem celý rudý, když jsem si uvědomil, že vlastně nemám tušení, jak svůj dar uvést a kamarádův ještě nechápavější výraz mi moc nepomáhal. Napadlo mě, že jsem nejspíš měl Winovi něco alespoň naznačit, abych se tomuto vyhnul.