Professional

52. Kapitola

Taeyong

Běháním jsem se snažil uklidnit a srovnat v sobě nejen rozbouřené myšlenky, ale taky pocity. Když jsem se totiž ráno probudil... docela brzy na to jak pozdě jsem šel spát... nepřestával se Ten ke mně tisknout a já si ho k sobě přitulil ještě víc, s něhou, kterou jsem k němu cítil. Bylo mi moc dobře, jako bych objímal svého přítele, ještě k tomu po tom snu, kde jsme byli opravdový pár... líbali jsme se a smáli se spolu. Byl tak nádherný, když se smál uvolněně a šťastně a jeho smích zněl úžasněji, než jeho vzdechy. Jenže pak jsem doopravdy procitl... byl to jen sen! Ten není můj přítel! Navíc se mi znovu vybavila včerejší šukačka, co všechno jsem mu dělal, jak jsem se choval a mé srdce se sevřelo náporem lítosti a výčitkami svědomí. Ten je sice prostitut, ale já jsem neměl být tak hnusný, prostě neměl! 

Neuklidňoval mě ani fakt, že jsem se to pak snažil napravit a má zamilovanost spíš hnala slzy do mých očí, než klid do duše. Musel jsem pryč a srovnat se. Políbil jsem ještě něžně Tenovy sladké rty a pak jsem opatrně vstal tak, abych to sladké stvoření neprobudil. Potkal jsem pak Wina, který už taky byl vzhůru a jen mu suše oznámil, že jdu běhat. Musel jsem vypadnout a uklidnit se. Musel jsem si všechno promyslet, i když vlastně nebylo co. Nebo bych snad měl Tenovi říct, co cítím? Měl bych škemrat, aby nechal prostituce, protože se do něho jeden blázen zamiloval a chce ho jen pro sebe? Vždyť on do mého domu nepřišel hledat lásku, přišel, protože byl zaplacený a se mnou taky spal jen pro prachy. Navíc se ani neznáme, neví, že nejsem takový kokot, jak jsem mu předvedl. Nechtěl by mě a určitě by se nevzdal práce v agentuře, to je marné jen doufat.

Vrátil jsem se domů uřícený a zpocený, ale klidnější a srovnaný rozhodně ne. V obýváku jsem znovu narazil na Winwina. „Ten ještě spí?" vydechl jsem, aniž bych tušil, jestli chci, aby spal nebo aby byl raději pryč. „Ne... odešel." odvětil smutně a já jsem vykulil oči. „Odešel?" V tu chvíli jsem věděl jistě, že bych chtěl, aby ještě spal. „Jen tak?" Píchlo mě u srdce, když jsem si uvědomil, co to znamená. Jistě, proč by měl zůstávat, když jsem jen klient, neměl důvod na mě čekat a loučit se, jako bychom byli něco víc. Jenže mě to zjištění až moc zasáhlo... odešel. Už ho neuvidím, nepolíbím, neřeknu, že jsem se zamiloval. „Nenechal ti Ten nějaký kontakt na sebe?" vysoukal jsem ze sebe s námahou. „Vy dva jste si spolu rozuměli tak... nemáš jeho číslo?" Myslel jsem to upřímně, bez žárlivosti, jen mě to ještě víc zamrzelo... já si s ním nepovídal, když jsem mohl, jsem fakt debil. 

„Ne, nenechal mi žádný kontakt... nic." povzdechl si však Win a tím zmařil všechny mé naděje, že bych mohl Tena zkontaktovat. Vždyť ani neznám jeho příjmení, nevím, jestli je Ten pravé jméno... nevím nic! „Hmmm... aha..." vydechl jsem frustrovaně. „Možná je to tak lepší..." „Pro koho?" zeptal se. „Pro tebe nebo pro něho?" „Jak to myslíš?" nechápal jsem. „Proč chceš ten kontakt?" položil mi však otázku namísto odpovědi. „Protože jsem se zamiloval." odpověděl jsem smutně, ale opravdu upřímně. „Jenže on ne... je to prostitut, Winie, chápeš?Mezi náma to nemá žádný smysl, ani se neznáme a on šuká pro peníze, sakra. I se mnou to dělal jen pro prachy, nemohl bych proto na něho vybalit, že jsem se zamiloval. Proto je asi lepší, že odešel a už se neuvidíme." „Jsi si tím jistý?" povytáhl obočí a pak si povzdechl, když jsem se zatvářil opravdu nechápavě. „Víš jistě, že to s tebou dělal pro peníze?" 

Pod nos mi strčil paklík peněz, na který jsem hodil ještě nechápavější pohled. „To jsou..." vydechl jsem. „Jo, to jsou peníze, které jsi dal Tenovi a on ti je vrací, protože s tebou nespal pro peníze, chápeš? Nechce je!" Po jeho slovech se mé srdce ještě víc sevřelo. Vážně si je nevzal, i když jsem ho donutil jít do double šukačky a ty peníze si zasloužil? Opravdu se mnou nespal pro peníze? Je možné, že se taky zamiloval? Mohl jsem se však jen domnívat, protože Ten už tady nebyl, aby na mé otázky odpověděl. Opravdu hořce jsem zalitoval, že jsem nebyl doma... i když... možná to takhle mělo skončit, protože nejspíš nemáme žádnou budoucnost. Se mnou nespal pro peníze, ale své profese se jistě jen tak nevzdá... je přece profík, nejlepší z nejlepších. Snažil jsem se sám sobě namluvit, že je to přes to všechno nejlepší, že Ten ani tak není kluk pro mě. V nejhorším případě, když už to nebudu moct vydržet, najdu si ho v agentuře...