76. Kapitola

553 17 0
                                    

Ten

Čím dál víc jsem si uvědomoval, že Taeho miluju a chtěl jsem o něm vědět opravdu všechno. Proto jsem pak hltal každé jeho slovo, když mi na oplátku vyprávěl, jak celý ten rok prožil on. Zjistil jsem tak, že studuje s Winwinem na stejné univerzitě, kde se věnuje studiu ekonomie, což nebylo až tak jeho přání, ale touha jeho otce, který je spolupodílníkem ve velké firmě, která se zabývá spekulacemi na trhu a obchodováním na burse akcií. Tae by měl jednou nastoupit do firmy, kde taky vlastní značné množství akcií, což vysvětlovalo tu napěchovanou peněženku. „Vlastně byl celý ten rok jen jedna velká nuda..." shrnul své kratinké vyprávění. „až na to..." Jeho výraz zvážněl. „že jsem se tě téměř celou tu dobu pokoušel neúspěšně najít." dodal, ale pak se kousl do spodního rtu, zatímco já jsem na něho udiveně vykulil oči.

Tae mě hledal? To jsem fakt netušil! Jeho sdělení prudce rozbušilo mé srdce, jenže on rychle mávl rukou, jako by chtěl svá poslední slova smazat z éteru, takže jsem se nestačil zeptat, proč mě hledal a jestli je to pravda. „Vlastně, co to plácám?" vyhrkl rychle s falešným úsměvem. „Vždyť se známe až ode dneška, tak zapomeň na to, co jsem plácl, jo?" „Hmmm..." vydechl jsem, přestože jsem zrovna na tohle rozhodně zapomenout nemínil. Tae mě hledal! Chtěl mě vidět? Proč??? On o svém „malém" přeřeknutí zjevně mluvit nechtěl, ale i tak se u mého pomalu zklidňujícího se srdce usadil až moc příjemný pocit, ale taky rozpaky. Raději jsem se proto rychle napil vína a předstíral, že jsem jeho slova snad ani neslyšel a že o nich vůbec nemíním mluvit, natož tak uvažovat.

Jenže já jsem o tom chtěl přemýšlet. Přestože jsem netušil, jak si to mám vysvětlovat, už jen vědomí, že mě hledal, vlévalo naději do mého srdce, které víc a víc tlouklo zrovna pro něho. Přesto jsem přistoupil na Taeho hru a na nic jsem se neptal. Nemohl mě najít, ale teď jsme spolu a je jen na nás, jak to dopadne. Věděl jsem však jistě, že už nikdy nedovolím, aby mě musel znovu hledat. Doufal jsem, že ani on někam nezmizí... to by snad neudělal, když se zdá, že mě chce mít ve svém životě, jen jsem zatím netušil jako co... jako kamaráda nebo přítele? Kam až doopravdy sahá jeho zájem o mě? Jenže pak mě napadla myšlenka, na kterou jsem zatím ani nepomyslel... nechodí snad s nikým? Co když má přítele a mé naděje jsou naprosto zbytečné a marné? Neměl jsem však odvahu se na to zeptat, nechtěl jsem ledovou sprchu hned na začátku. 

ProfessionalKde žijí příběhy. Začni objevovat