34.část

3.8K 208 32
                                    

Z POHLEDU NICOLE

,,Ahoj" přišel ke mně usměvavý Jaxon a objal mě.

,,A-Ahoj?" byla jsem trochu nervózní. Vlastně ani nevím proč. Jenom jsem byla trochu překvapená, co tu dělá.

,,Vy se znáte?" promluvil Justin a ukazoval na nás prstem. Ze mně na Jaxona.

,,Justine, to je ta slečna, o které jsem ti říkal, že jsem potkal v obchodě" začervenala jsem se, jak mě oslovil slečnou. ,,Ta překrásná slečna, na kterou jsem myslel celý večer" kouknul se na mě a já sklopila hlavu. Kluk jako Jaxon je snad poklad pro každou.

,,To chce panáka" prohlásila Miley a většina se zasmála, až na Justina.

,,Mám lepší nápad. Co jít na bowling?" pobídl nás Jaxon a s holkama jsme přikývly. Kluci se pak přidali a už jenom zbýval Justin. ,,Jdeš brácho?" zeptal se ho Jaxon a já se na něj stupidně usmívala. Stále jsem si v hlavě opakovala tu větu a až po šesté, mi to došlo. Brácho?! Justin a Jaxon, jsou bratři?! Sakra, že mně to nedošlo dřív!

,,Jo, jdu. Tak za pět minut před barákem" řekl Justina šel nahoru. I když jsem se upravit nepotřebovala a ani holky ne, protože už upravené byly, tak či tak, jsem šla nahoru za Justinem.

Když jsem přišla do pokoje, Justin byl v koupelně, tak jsem šla za ním a opřela jsem se o rám dvěří. Geloval si vlasy. Usmála jsem se a on si mě všiml v zrcadle. Taky se usmál a přešel ke mě. Neváhal a dal mi polibek na čelo. Absolutně nevím, co mezi námi je. Nechodíme spolu, ale dneska ráno jsme se líbali.

,,Justine? Můžu se na něco zeptat?" koukla sem mu do očí. Přikývl a šel zpátky k umyvadlu, aby si mohl umýt ruce od gelu. ,,Ty a Jaxon, jste sourozenci?" polkla jsem. Nebyla jsem si jistá, ale všechno tomu celkem naznačovalo. Podoba, vždycky jsem si při nich vzpomněla na toho druhého a mají podobné vlastnosti.

,,Ano, jsme. Proč?" kouknul se na mě.

,,Jen se ptám" mávla jsem rukou, ať to neřeší. ,,A ještě jedna otázka. Jak to mezi námi vlast-" byla jsem přerušena křikem Jaxona.

,,Jedeme!"

Podívala jsem se na Justina a ten mě nějak ignoroval. Obešel mě a šel dolů. To jsem jako vzduch? Tak ráno jsem princezna a teď vzduch. Povzdychla jsem si a šla za nima. Teda, hned potom, co jsem si upravila vlasy.

Šla jsem pomalým lenivým krokem dolů po schodech a prostě jsem neměla moc náladu. Bude to tím, že mě Justin ignoroval? Sakra, jenom kvůli tomu si nechám zkazit celý den? Ne. Užiju si to. Nahodila jsem úsměv, obula si boty a vyšla ven.

Venku stála tři auta. Rozhodla jsem se, že pojedu S Fredem a Jaxonem. Nasedla jsem do jejich auta a čekala, až vyjedeme. Jaxon seděl vedle mně na zadních sedačkách, což jsem se docela divila.

,,Nicole, odkud se znáš z Justinem?" zeptal se Jaxon, kouknul se z okna a zpět na mě.

,,Ze školy" řekla jsem a koukala jsem z okna.

,,Notak" šťouchl do mně a zasmál se. Já se na něj taky podívala a zasmála jsem se. ,,Řekni mi víc" řekl a já začala mluvit o tom, jak jsme se z Justinem seznámili.

Z POHLEDU JUSTINA

Jel jsem s Chazem a Miley. Nicole šla za Fredem a Jaxonem, což mě překvapilo, když jsem si myslel, že pojede se mnou.

Stále myslím na to, jak jí Jaxon objal, jak se před všemi o ní rozplýval a podobně. Popravdě? Naštvalo mě to. Hodně. Já se o ní snážím a můj vlastní bratr se mi do toho motá. Jako vážně? První Ryan a potom Jaxon? Nechtěl jsem na to myslet a tak jsem odvrátil hlavu o oknu a koukal na míjející se budovy.

* * *

,,Hezky Miley!" zatleskal Chaz a u toho se zasmál. Už hrajeme druhé kolo v bowlingu a jsme rozdělení na holky a kluky. Všichni jsme seděli u jednoho velkého stolu a popíjeli alkohol. Samozřejmě s mírou. Teď jsem šel na řadu já a chtěl jsem se ukázat. Chtěl jsem se předvést před Nicole.

,,Dáme výzvu?" mrknul jsem na Nicole a ta se něčemu smála. Ovšem nebyla jediná. Smála se spolu s Jaxonem. Až po pár vteřinách, kdy se uklidnila, jí došlo, že jsem mluvil na ní.

,,Dobře, a o co?" usmála se na mě a přešla ke mě. Vzala si taky bowlingovou kouli a byla připravena jí hodit. Nevěděl jsem, co navrhnout, ale Candice s Fredem nám k tomu pomohli.

,,Když vyhraje Nicole, Justin si bude muset obléct na jednu hodinu ve škole, růžové legíny" pronesla Candice takovým temným, šibalským hlasem. Doufal jsem, že vyhraju a že Alfredo vymyslí něco dobrého za výzvu, když vyhraju já.

,,A když vyhraje Justin, tak ho bude Nicole poslouchat na slovo celý den" usmál se Fredo a já se v duchu začal usmívat jak blbec. Oh, to by byl nejhezčí den v mém životě.

,,Zlato, házíš první. Slečny mají přednost" mrknul jsem na ní a ona se maximálně soustředila. Natáhla se a hodila. Prosím, ať nedá strike. Prosím! Ou, sedm kuželek shodila. Vzala si další kouli a nakonec dala spare.

Otočil jsem se k naší dráze a napřahoval se. Vyměřoval jsem si, jak to hodit a jakou sílu mám použít. Chtěl jsem to hodit přímo doprostřed a tak se i stalo. Ano, strike! Otočil jsem se a šibalsky se usmál.

,,Už se těším, krásko" šel jsem si sednout vedle Acacii a Alfreda. S tím jsem si dal placáka a vzájemně jsme si plácli po zádech. Kouknul jsem se na Acaciu a z té vyzařovala nuda.

,,Co se děje?" zajímal jsem se. Tak, nebudu tu sedět a nevšímat si jí. Nesmím být citlivý, před svýma kámošema, ale tohle by bylo ode mně opravdu hnusné.

,,Justine, potřebovala bych ti něco říct" sklopila hlavu. Ach jo, já mám vždycky smůlu. Teď ne Acacio! ,,Strašně moc se mi líbíš a vím, že ty ke mně zřejmě nic necítíš, ale nechci tu být a vidět, jak se snažíš o Nicole. Co na té holce vidíš?" ironicky se zasmála.

,,Co na ní vidím? Je hodná, milá a přátelská. Dokáže se chovat a nenosí na sobě tunu make-upu. Nevytahuje se a nepovyšuje se nad ostatní. Je prostě jiná a chci vědět o ní hodně. Chci jí poznat a zjistit co je na ní jiné. Tak výjimečné" usmál jsem se a ona na mě koukala s mírně otevřenou pusou.

,,Myslím, že bych měla jít" sebrala se a neotáčela se. Sám nevím, co jsem to právě řekl, ale jsem tak trochu rád, že mi dá pokoj.

Tak co říkáte na tuto část ? Pokud tam jsou chyby, omluvám se. Baví Vás to ? :) Byla bych ráda za upřímný názor. Děkuji za všechno a moc, moc, moc děkuji, ale fakt hrozně moc děkuji za 44,000+ reads ! Pro mě tohle znamená rozhodně hodně a vím, že stále řikám, že se to budu snažit rozběhnout, ale mě to moc nejde :D Už jste ale asi zjistili :D Každopádně, fakt se budu snažit, ale pokud to nebude tak jak jste si představovali, omlouvám se, ale stále jsem dítě :D Špatná a blbá výmluva, ale mě to někdy nemyslí. Děkuju moc za vše a doufám, že Vás to baví stále. Velké dík Vám ode mně patří ! ♥

Fate or bet ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat