Fate or bet ?

56.část

Z POHLEDU NICOLE

Co jsem to sakra řekla? A co vůbec řekl on? Bože já jsem tak hloupá. Myslela jsem si snad, že by mě mohl milovat? Vždyť je to Justin, Justin Bieber. A já jsem Nicole, Nicole Smith. Nicole a Justin. Justin a Nicole. To nejde dohromady.

Právě teď jsem proklínala každý kousek mého těla a hlavně mojí nevymáchanou pusu. Chci tak moc vrátit čas. Nejradši bych se odepla od toho padáku a spadla do vody, ale na to nemám odvahu. A bojím se žraloků. Takže tu radši budu sedět a modlit se, aby to Justin neslyšel. 

Zbytek "letu" jsem si moc neužila, protože moje myšlenky byly soustředěné na to, co si Justin asi myslí. Byla jsem vystresovaná a vynervovaná. Nemohla jsem zhluboka dýchat. Zaprvé kvůli tomu, co jsem řekla a zadruhé mi vítr narážel do tváře a to způsobovalo zadržování dechu. 

Když jsme se nesli k zemi, rychle jsem se podívala na Justina, který hleděl před sebe. Ach ne, myslím si, že to slyšel.

Spadli jsme do vody a když jsme se vynořili, byl už u nás Cody a podal mi pomocnou ruku, aby mě vytáhnul.

,,Tak jak se Vám to líbilo?" podíval se na nás, zatímco jsme si odepínali veškeré popruhy.

,,Paráda," řekli jsme nastejno a podívali se na sebe. Naše tváře byly kamenné a absolutně bez emocí.

,,Dívate se na sebe, jakoby Vám ulítly včely. Stalo se tam něco nahoře?"

,,Ne," odpověděli jsme opět sborově. Cody nechápavě pozvedl ruce do vzduchu.

,,Vážně, řekněte mi to," založil si ruce na prsou.

,,Ne," řekl Justin a já jsem mlčela. 

,,Dobře, nebudu dráždit hady bosou nohou," převrátil očima a povzdychl si. ,,Platí pořád ta druhá atrakce?" podíval se Cody na Justina. Justin jen přikývl.

Cody nás opět zavezl do přístavu, kde si pro něco musel odskočit. Na lodi jsme tak nyní byli sami.

,,Hele Nicole," prolomil Justin hrobové ticho, ale já ho musela přerušit.

,,Ne, Justine. Nic neříkej. Nic jsem tak nemyslela. Mám Jaxona. Vůbec nevím, na co jsem myslela. Prostě na to zapomeň. Zapomeň na to, že jsem to řekla. Nikdy si nic takového neslyšel a nehodlám se o tom bavit," chrlila jsem ze sebe jedno slovo za druhým.

,,Ale já jsem to slyšel a chci se o tom bavit a byl bych rád-" začal mluvit, ale já ho musela opět přerušit, protože jak jsem řekla, nehodlám a fakt nechci to řešit teď a tady. A vlastně vůbec nikdy.

,,Jsi hluchej?! Řekla jsem, že se nechci o tom bavit!" rozhodila jsem rukama.

,,Ale Nicole, prosím-"

,,Dost!" byla jsem naštvaná. Přišel Cody i s prknem. Vypadalo to jako prkno na snowboard, ale nebylo to úplně to samé. 

Když ještě máma byla na světě, tak jsme jezdívali na hory, celá rodina. Rodiče lyžovali od doby co se poznali a tak bylo dobré, abych se to naučila i já. Když jsem byla ve škole a jeli jsme na lyžařský kurz, většina spolužáků měla s sebou snowboard a chtěla jsem se to naučit. Ale už nebylo moc příležitostí. Mám jenom základy, protože když jsem byla starší, rodiče začali mít mezi sebou problémy. No a skončilo to máminou smrtí a nikam jsme nejeli. Tudíž mám jen základy na snowboardu a tohle mi moc nepůjde.

,,Kdo půjde první?" zeptal se nás Cody.

,,Nicole," prohlásil Justin, ,,Je to oslavenkyně, tak má přednost," falešně se na mě usmál. Posadila jsem se na molo a obula si boty na to prkno. Cody mi dal do ruky provaz, který se budu držet, abych nespadla. No, to mě moc dobře nezná. Já padám i když chodím. Natož jezdím po vodě.