Z POHLEDU JUSTINA
,,Nicole usnula téměř okamžitě, znova," usmál jsem se nad tím, jak sladce vedle mě spí. Bylo 7 hodin ráno, což jsem byl velmi překvapen, že i já jsem vzhůru, ale je to jenom dobře, protože potřebuji nachystat všechna překvapení, které mám nakoupené. Oblékl jsem si tričko, co jsem měl včera večer a poté jsem si vzal klíče nejen od auta, ale i od bytu, abych Nicole při svém příchodu nevzbudil. Zamkl jsem na jeden západ a běžel po schodech dolů. Byl jsem natěšený a zvědavý. Nemohl jsem se dočkat, na reakci od Nicole.
Z auta jsem vzal všechny potřebné dárky, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem chtěl ještě koupit růže. Hlasitě jsem si povzdechl a vše jsem zpátky dal do auta. I medvěda jsem tam musel nazpátek nasoukat. Co jsem našel v telefonu, tak by mělo být květinářství asi za rohem, tak osm minut pěšky, ale já i tak jel autem. Musím být u Nicole dřív, než se vzbudí, takže čas teď hraje důležitou roli. Navíc jsem chtěl 101 růží, protože osmnáctiny jsou jen jednou a Nicole si za své chování zaslouží řádnou odměnu. Na to jak se k ní chovám. Což mi zase připomnělo sázku... Začínám se trochu strachovat, zlomí jí to srdce a nebo mě tak pošle do kvítek, že už v životě nebude chtít v blízkosti dvaceti metrů. Ale holek je dost..nějaká jedna mi nic neudělá. Tolik holek mě už někam poslalo, protože jsem nechtěl vztah. Ale co jsem chtěl jsem dostal a to stačily jen květiny a sladké kecy.
V květinářství jsem vybral snad všechny růže, co tam byly a pak jsem si spokojeně nakráčel zpět do auta s úsměvem na tváři. Naložil jsem to do auta a jel zpět. Musel jsem jít na dvakrát, protože se růže a medvěd nesou opravdu špatně.
Růže jsem položil na kuchyňský bar a medvěda jsem položil hned ke dveřím, kde jsem na jeho hlavě nechal klíče od bytu. Poukaz na nábytek jsem schoval do misky ve skřínce nad sporákem, aby to bylo trochu tématické, že si může teď koupit třeba tisíc misek a nemusí mít jen dvě. Přání, které jsem koupil také v květinářství jsem dal schoval dovnitř květin. Romantika.
Šaty se šperky jsem schoval do skříně, i když v ní Nicole nic neměla, tajně jsem doufal, že se podívá. Ale pro jistotu jsem jí nechal pootevřenou a právě mezi dvířka jsem strčil krabičku se šperky. Bude se divit a pak skříň otevře celou a uvidí tam nádherné dva kousky šatů lososové barvy a zářivě bílé.
Zbýval ještě poukaz a parfém. Poukaz jsem nechal v autě, protože ho chci Nicole předat při večeři a kdybych si ho vzal nahoru, obávám se, že bych ho zde zapomněl a to opravdu nechci. Parfém jsem dal hned vedle postele, protože se může hned navonět. Byla to voňavka od Marca Jacobse. Ale ještě než to položím vedle jsem chtěl malým odstřikem, který jsem koupil na provonění bytu, jsem stříkl nad Nicole a doufal v to, že ji příjemná vůně probudí.
Z POHLEDU NICOLE
,,Miluju Tě Nicole," řekl.
,,Miluju Tě, Justine," řekla jsem a blížili jsme se k sobě, abychom se políbili. Byly jsme k sobě a pak...pak jsem ucítila nádhernou vůni. Sladkou, dívčí, bylo to divné.
,,To jsi ty?" začala jsem se převalovat.
,,Ne, to nejsem já," pronikavý hlas se mi dostával do mozku. Byl velmi nahlas, tak blízko a tak opravdový. ,,Dobré ráno Nicole"
,,Dobré ráno?" řekla jsem si v hlavě, vždyť je odpoledne a já se chystám políbit Justina. Počkat, Justina?! Prudce jsem se zvedla z postele s Justinem jsem se ťukly čely.
,,Auuu!" oba jsme zaskuhrali.
,,Omlouvám se!" vyhrkla jsem hned a mnula jsem si čelo, které mě neskutečně bolelo. Justin se zasmál, ale taky se chytal za čelo. Byla to vážně rána.
ČTEŠ
Fate or bet ?
FanfikceCopyright ©2014 |Michelle309| Každým dnem mám pocit, že potřebuju umřít. Nemám co ztratit. Žiju s otcem, který mě týrá. Nemám sourozence, ani mámu. Chci umřít, nebo ... najdu snad někdy, někde nový domov? Budu konečně jednou zas...