Fate or bet ?

2.část

Z POHLEDU NICOLE

 Škola skončila a jako všichni ostatní, jsem šla domu. Po cestě jsem přemýšlela, že bych mohla zajít do parku, když je tak hezky. Nad svojí myšlenkou jsem se usmála. Z kapsy jsem vytáhla mobil a koukla se kolik je hodin. Dobrý... mám ještě čas. Když jsem přišla k domu, sundala jsem si tašku ze zad a hledala v ní klíče. V momentě kdy jsem je našla, se dveře otevřely. 

,,Čekal jsem, že to budeš ty!" řekl táta a já jenom k němu vzhlédla. Nahodila jsem falešný úsměv a postavila se na nohy.                                                                                                                                            

,,Ahoj tati. Ty dneska nejdeš do práce?" zeptala jsem se ho zvědavě.                                                      

,,Ale jdu, jenom jsem chtěl počkat na tebe. Tak s měj já tedy jdu." řekl a jen kolem mě prošel. Bezeslova. Já jen na něj udiveně koukala alá Ten chlap se zbláznil? 

Stála jsem tam s otevřenými ústy do tvaru 'O' Nemohla jsem tomu uvěřit. Přišel ke mě a nic mi neudělal. Ach, měla jsem celkem fajn náladu. Přišla jsem dovnitř a dvěře za sebou zavřela. Šla jsem chodbou, po schodem a pak k sobě do pokoje. Otevřela jsem dveře a tašku hodila na postel.

Šla jsem do koupelky, svlékla jsem se a špinavé prádlo jsem dala do koše na špinavé prádlo, překvapivě. Vešla jsem do sprchového koutu a nechala na sebe dopadat horké kapky vody. Bylo to velmi příjemné. Vylezla jsem ze sprchy a natáhla se pro ručník, který byl hozený přes umyvadlo. Obmotala jsem si ho kolem pasu a šla do pokoje.

Šla jsem ke skříni a vzala si z toho kostkovanou košili (červeno-černou), která se váže nad pupíkem, bílé kraťásky a černé Conversky. Šla jsem se kouknout do zrcadla a ze skříňky jsem si vytáhla malovátka. Udělala jsem si lehký make-up. Malovátka jsem uklidila zpět do skříňky, znovu se podívala do zrcadla a vyšla z koupelny. 

Šla jsem do pokoje a ze skříně si vzala ještě černý světřík, kdyby se ochladilo. Na stole ležela kabelka tak jsem si jí vzala a hodila do ní klíče, mobil a peněženku.

Pak už jsem šla jenom do kuchyně si vzít džus. Vzala jsem si skleničku a do té si nalila džus. Dopila jsem a skleničku jsem zandala do myčky. 

Došla jsem ke dveřím, kde byl opřený můj skate. Hned se mi rozzářily oči! 

,,Chyběl si mi" řekla jsem si sama pro sebe. Vzala jsem ho do ruky a vyšla ze dveří. Zamkla jsem a vyjela na skejtu do parku. 

Byly tam rampy, tak jsem si chtěla trochu zaskákat. Neváhala jsem a začala jsem tam jezdit a dělat různé triky. Cítila jsem se volná a happy! Udělal se okolo mě hlouček lidí a jen udiveně na mě koukali a pískali, tleskali a já nevím co všechno. Najednou jsem byla středem pozornosti.

Nevím, nejsem na to zvyklá, ale byl to hezký pocit. Najednou mě to přestalo bavit a já přestala. Všichni tleskali tak jsem se ze zdvořilosti uklonila.

Všichni se zas věnovali něčemu jinému a já si zase v klidu skejtovala. Když jsem zrovna dělala trik a byla jsem ve vzduchu, tak jsem uslyšela zvonění mého mobilu. Jasně, že bych to nebyla já kdybych sebou necukla a nespadla přímo na zadek. ,,Jááááááu!" zařvala jsem si sama pro sebe, ale asi to většina slyšela, protože pohledy všech lidí dopadly na mě. Usmála jsem se, ale zároveň jsem se cítila trapně. Postavila jsem se na nohy a zvedla to. 

,,Ano?" zeptala jsem, aniž bych věděla, nebo, aniž bych se podívala na displej kdo to je. Ale vlastně jediný kdo by mi mohl volat je táta. Nééé!