Fate or bet ?

7.část

Z POHLEDU NICOLE

Probudila jsem se a podivný šramot u mě v pokoji. Otevřela jsem oči a viděla jak přivážejí novou pacientku ke mě do pokoje. Sestřička na mě koukla a začala na mě mluvit.

,,Dnes Vás propustíme domů. Už si můžete zbalit a Váš otec čeká na chodbě" jakmile to dořekla, hned jsem se zadusila vlastníma slinama. C-Cože? Ne, ne, ne! Já nechci, aby tu byl. Stačí, že vypadám jako zrůda a ještě, aby mi znova ublížil. To už nechci. To jsem mohla už zůstat s mámou tam nahoře. 

,,Dobře, děkuju" řekla jsem smutně. Za co děkuju? Za to, že musím trpět? ,,Děje se něco slečno?" zeptala se mě ta sestřička. Nikdy jsem jí tu neviděla, ale rozhodně byla příjemná než všechny ostatní.

,,Ne, nic" odpověděla jsem a balila si své věci, které jsem tu měla. Převlékla jsem se a ještě zkontrolovala, jestli jsem si tu nic nenechala a pak vyšla na chodbu. Uviděla jsem otce a bylo mi hned zle. Kouknul na mě s odporem, ale před sestřičkou musel předstírat zájem. Musel se o mě bát a dělat, že mu je to hrozně líto.

,,Nicole, beruško moje" řekl a hned ke mě vstal a obejmul mě. ,,Neboj, vše bude v pořádku, uvidíš. Postarám se o tebe" kouknul mi do očí, kde byl odpor, ale v okamžiku se změnili na smutné když se kouknul na sestru. 

,,Tak nashledanou" řekl táta a odešli jsme. Vyšli jsem z nemocnice a nastoupili.

,,Takže holčička si zahrála na chudinku? Uděláš to víckrát a už jsi mrtvá hned, jasný?" řekl hned když jsem nastoupila. Udiveně jsme na něj koukala. ,,Rozumíš?!" zvýšil hlas a já začala přikyvovat. Nesnáším ho!

*     *     * 

Vystoupila jsem z auta, vytáhla si tašku z kufru a šla do svého pokoje. Hodila jsem tašku na postel a šla do koupelny. Byla jsem přímo vytočená. Nenávidím ho! 

Bohužel, tohle je teprve jen začátek toho co se bude dít. Chtěla jsem zahnat své myšlenky, ale nešlo to. 

Šla jsem do sprchy a umyla si vlasy. Bože, proč jsem se narodila zrovna do téhle rodiny? Nebo proč mám takový osud? Je to vůbec osud? Můj život píše někdo, kdo má vztek a vybíjí si to právě na mě, ale proč? Nikdy jsem neudělala nic špatného...Nikdy. Dělám co můžu, abych se s tátou nemusela hádat. Jenže je to těžké, když ten člověk Vás nenávidí a bije Vás. 

Kdy už bude konec všeho trápení a mučení? Kdy zas pocítím pocit štěstí? Budu ho vůbec ještě někdy cítit? Sama si na tyto otázky nemůžu odpovědět a někdo jiný by sotva pochopil co já cítím. Proto nikoho nemám. Jsem holka pod kapucou, která se schovává před světem. Jsem uzavřená do sebe.

Kapky vody na mě padaly, ale nebyly jediné. Mé slzy se mi kutálely po tváři. Nechápu to, chci pryč. Musím jít, musím. Mám v plánu útéct, ale nevím kdy a jestli se mi to vůbec podaří. 

Risk je zisk, ale né vždy se to vyplatí. Je to jenom otázka času? Neznám odpověď...Mám strach. Skončí moje obavy někdy? Nikdo neví...

Z POHLEDU JUSTINA

Vzbudil jsem se a rychle se převlíknul. Nasnídal jsem se a jel za Nicole. Kouknul jsem na mobil a bylo 10 hodin.

Přijel jsem před nemocnici a vystoupil. Hledal jsem její pokoj a když jsem zaklepal a vešel, uviděl jsem tam jinou neznámou dívku. Usmála se když mě viděla.

,,Potřebuješ něco?" koukla na mě. 

,,Ne..Jenom kde je ta dívka, která tu ležela. Na téhle posteli" domluvil jsem a ukázal na tu druhou postel.

,,Ráno se zbalila a odešla" řekla a já si povzdechnul. Ach jo, já nevím kde bydlí. Navíc chci se ujistit, že je v pohodě. Já si to zjistim sám, najdu jí.

*     *     *

Jel jsem domů a v obýváku seděli Fredo, Chaz a Ryan. Kouknul jsem na ně divným pohledem, protože se něčemu smáli. Chtěl jsem jít do kuchyně, ale zastavil mě Chazův hlas.

,,Hele, Bieber..Ty jsi byl zas za Nicole?" zeptal se mě a já přikývnul. Zasmál se. ,,O co ti jde? Vyklop to" okřiknul jsem ho.

,,No, přemýšleli jsme nad tím, že bychom se spolu vsadili" odmlčel Fredo, který se do naší konverzace také připojil. ,,Co ty na to?" řekl a kouknul na mě se zvednutým obočím.

Jak je znám, určitě vymysleli další prkotinu. Oni vždycky vymyslí něco, co mi vždycky výjde. Takže maximálně se zase můžou rozloučit s výhrou, protože Bieber nikdy neprohrává.

,,Počkej, popřemýšlím" řekl jsem a šel jsem do kuchyně. Měl jsem hlad, protože 'snídani' kterou jsem na půl měl a neměl mi nestačila. Namazal jsem si chleba s máslem a k tomu jsem si nakrájel okurku. Hm..Dokážu vykuchtit další jídlo, jsem to já, ale kuchtík. Mr.Kuchta! 

Dal jsem si to na talířek a šel si sednout do obýváku. Všichni na mě koukali se zájmem a já se tomu musel zasmát. Tak tohle bude nějaká speciální sázka, když jsou všichni tak paf a čekají na mojí odpověď.

,,Tak co? Pán Bieber už se uráčil rozmyslet či se zapojí?" ironicky se zasmál Chaz a já ho probodl pohledem. Mám to přijmout nebo ne? Ale co, nic hrozného to nemůže být. Vždycky jsem vyhrál tak vyhraju i teď.

,,Takže co je to za sázku?" zeptal jsem se a Chaz s Fredem si plácli. To asi mělo znamenat to, že je skvělý, že jsem to přijmul. Kouknul jsem na ně, aby se trochu sklidnili a pověděli mi teda o jakou sázku jde.

,,No takže.." odmlčel Chaz. Panebože, proč to tak natahujou?

,,OMGASSH! Tak už to tak nenatahuj a vyklop to" převrátil jsem nad ním očima.

,,Fájn fájn..Takže sázka zní takhle. Budeš se snažit zapůsobit na Nicole. Dostaneš se jí pod kůži. Uděláš jí šťastnou a tyhle věci. Pokud Tě bude milovat a dá ti, vyhrál si" když to dořekl, nemohl sem uvěřit tomu co právě řekl. Skoro jsem se zadusil tím chlebem.

,,No táák Bieber, snad jdeš do toho. Pro tebe je to určitě hračka. Jsi přece král všech věčírků, máš na kterou si ukážeš, tak v čem je problém?" řekl a usmál se. 

Problém? No v ničem..

,,Beru to!" řekl jsem a podal mu ruku. On ji přijal a tím se sázka uzavřela.

No..takže a je to tady :DD Jste napjatí co bude dál? No jestli jo, tak to jsem ráda..Musela jsem to nějak roztáhnout, aby to nebyla tak krátká část, ale tak snad se líbí :)) Prosím dejte votes a komenty, abych věděla kolik lidí tohle čte :33 Protože pak nevím, jestli má cenu přidávat. Jinak, s částí jsem tak půl napůl spokojená no..:// :DD Uvidíme, jak se to bude vyvíjet :)*

Část je věnovaná pro @ralicek :33 Tvůj koment mě potěšil, hodně potěšil ! :) Opravdu doufám, že mi tahle budeš a né jenom ty ale i vy ostatní..psát takovéhle krásné komenty. Samozřejmě děkuju za ty, které jste mi psali dřív ♥ Mám obrovskou radost ! :'D :') 

P.S -  Děkuju za 1,228+ reads, 165+ votes a 124+ komentů na story:33 Love you so much ♥ ! A taky za to, že jste splnili podmínku alespoň 25 votes :3 A ještě jedna věc !! Tentokrát jsem se úplně červenala z Vašich komentářů :)) Byli dlouhé a krásné ♥ DĚKUJU MOC, moc to pro mě znamená :') Pokud by jste byli nadále tak aktivní tak části by mohli být pravidelnější, co vy na to ? :DD Takže, abych to shrnula část je věnováná pro všechny krásné komenty na předchozí části ! :))*