Fate or bet ?

58.část

Z POHLEDU JUSTINA

Zatímco se tam Michael mazlil s Buddym, Nicole za mnou přišla a silně mě objala.

,,Děkuju, děkuju, děkuju," šeptala mi do ucha. Dala mi pusu na tvář a usmívala se. Viděl jsem štěstí. To doopravdové. Poté se odtáhla a šla se mazlit s Buddym. Dokonce i Michael se smál. 

V tom mi znova došlo, že musím Michaela zavést domů. Určitě mají rodiče strach. Rád bych ho představil Lennymu, ale myslím, že na to není nikdo z nich připravený. Vím, že se Michael nechce vrátit domu, ale nemůžu si ho nechat u sebe. Proto jsem se rozhodl, že hned po návštěvě útulku zajedeme k jeho rodičům. Jejich adresu už mám z minula, takže to stačí najít v navigaci.

,,Já chci taky pejska," řekl Michael a udělal psí oči.

,,Tak to se budeš muset zeptat rodičů," obrátil jsem se na něj. Nad tou poznámkou si povzdechl a sklopil oči.

,,Mohu alespoň vídat Buddyho Nicole?" podíval se na Nicole se skleněnými oči. Nicole se nejistě podívala na mě a já věděl, co odpoví.

,,Samozřejmě," pousmála se na něj. Michaelovi se rozzářily oči. Usmáli se na sebe a hladili si štěně. 

,,Je na čase jet," prohlásil jsem a odebírali jsme se ke vchodu. Všechno nám ohledně Buddyho řekli a pokyny, jak se o něj starat jsme si vyslechli. Nicole si posadila Buddyho na klín a vypadal dost nervózně. Hned jak jsme se rozjeli, tak Nicole stáhla okénko. Buddy se hned postavil na zadní a chtěl začít vystrkovat hlavu ven. Který pes tohle nedělá že?

,,Kam to jedeme?" zeptal se mě udiveně Michael, když rozpoznával známou cestu k němu domů. 

,,Michaele, víš, že není správné utíkat od problémů či rodičů. Tím se nic nevyřeší, akorát se budou zlobit a mají o tebe veliký strach," podíval jsem se do zpětného zrcátka na něj.

,,Všechny děti utíkají, proč bych já nemohl?" zamručel, ,,a vždycky najdou někoho, kdo jim dá co chce a bude k nim hodnej," dodal.

,,Tak tady Tě zastavím. Tohle, co si právě řekl není vůbec pravda. Viděl si někdy nějakého svého kamaráda, že by utekl od rodičů a našel si lepší domov?" pokýval hlavou na nesouhlas. ,,Tak vidíš, protože domov je tam, kam se můžeš vrátit. Domov je tam, kde máš milující rodinu."

Jak jsem mu tímhle promlouval do duše, vzpoměl jsem si na svou mamku. Dlouho jsem za ní nebyl a přes všechno, co mi dala a naučila, tak jsem se teď k ní otočil zády. Od doby, co bydlím s klukama jsem se s ní viděl minimálně. Naposledy tak před měsícem, ne-li více. 

,,Ty si někdy utekl od rodičů?" 

,,Víš, abych byl upřímný tak ano. I já jsem jako malý kluk utíkal. Vyrůstal jsem jen s mamkou, která mě porodila ve svým 19 letech. Což je dost brzo, takže to nedělejte, děti," zdůraznil jsem slovo děti a podíval se na Nicole. Ta po mě hodila uražený výraz a lehce mi dala pěstí do ramene.

,,Chceš snad miminka, zlato?" 

,,S tebou nikdy," kousla se do rtu a mrkla. 

,,Každopádně abych se vrátil ke svému příběhu. Vyrůstal jsem v malém domečku, kde jsem měl pokojíček, jako tohle auto. Dobře spíše postel byla jako čtyři tyhle sedačky, nicméně, nebylo to nic velkého jako máš ty v dnešní době. Vystačil jsem si s tím. Neměli jsme moc peněz, jakožto doopravdické minimum. Dá se říct, že jsme si hráli na "Kdo přežije". Tenkrát jsem o naší finanční situaci neměl ani ponětí, ale mamka se prostě s takovýma věcma mně nesvěřovala. Řešila to úplně sama. Občas nám finančně pomohli babička s dědou. Neměl jsem nejlepší oblečení, neměl jsem mobil za několik set dolarů, ale o to ani tak nešlo. Já jsem chtěl být volný. Utíkal jsem za zábavou, svobodou a holkama. Čím jsem byl starší, tím to bylo horší. Nechci Tě navádět, protože to byla blbost a lituju toho někdy, protože jsem mamce tím hodně ubližoval. Utíkal jsem třeba na více dnů, ale já to bral jako srandu. A mezitím, co já jsem se támhle bavil v klubu, mamka si doma trhala vlasy a u našeho domu stáli policisté."

,,Tobě nemá co chybět. Jsi mladý, rozumný a šikovný kluk. Máš doma skvělé rodiče a ty ti dávají veškerou lásku a všechno, co kluk jako ty potřebuje. Tam prostě patříš," dokončil jsem svůj monolog s trochu roztřepaným hlasem. Ihned jsem věděl. že musím jet potom za mamkou a něco jí koupit a navštívit ji. Navštívit sourozence a tátu.

Michael nic neříkal, jenom se díval z okna. I když to nejsou jeho biologičtí rodiče, nemohl jsem ho ještě ukázat Lennymu. Musím se s Michaelem spřátelit a získat si jeho důvěru. Třeba se časem Lenny a Michael setkají a znovu budou táhnout za jeden provaz jako rodina.

Dorazili jsme před barák rodičů Michaela a vyšli jsme. Nicole s Buddym se trochu prošla, aby se nepočůral v autě. 

Zazvonil jsem a otevřel mi Michaelův otec. Ihned si skočili do náručí a za chvilku přišla i jeho máma. 

,,Tohle už nám nikdy nesmíš udělat!" zavzlykala jeho máma a vtáhla ho do silnějšího objetí.

,,Promiňte, já už to neudělám," podíval se na ně. ,,Mami tohle je Justin a jeho kamarádka Nicole," ukázal na nás. ,,Nicole má narozeniny a dostala pejska a řekla, že ho můžu venčit a nebo si s ním hrát. Může se tu Justin pro mě třeba někdy stavit?"

Bylo vidět, že jeho máma nám nevěří a není nadšená z toho, že mě tu znova vidí. ,,Popřemýšlím a řeknu ti."

,,Kdyby Vám to nevadilo, tady máte moje číslo a kdybyste potřebovali cokoliv kdykoliv, stačí zavolat. My už musíme jet, takže se mějte a kámo," skrčil jsem se k němu, ,,pamatuj na moje slova," natáhl jsem mu pěst na pozdrav. Oplatil, zvedl jsem se, usmál se na jeho rodiče a společně s Nicole a Buddym jsme nasedli do auta.

,,Nevadilo by ti, kdybychom se stavili za mojí mamkou?" Nicole zakývala, že ne. Byl jsem rád, že ji to nevadí, i když má narozeniny a ona je tu ta hlavní. ,,Chtěl bych se stavit ještě pro nějakou bonboniéru a prostě se omluvit za mojí aroganci a ignoraci," usmál jsem se na ni a vyrazili jsme do obchodu. 

Třeba si tak tím získám plusové body u Nicole. Bude vidět, že se zajímám o mamku, a tak pak se nebude bát mi věřit, když se budu chovat k mamce jako ke královně.

Část je jen z pohledu Justina, omlouvám se, snad Vám to nevadí a část se Vám líbila i když podle mě je část o ničem. Příště ji zkusím napsat rychleji. Snažila jsem se vymyslet něco záživnějšího, ale to přijde v dalších částech. Děkuju moc za odezvu na minulé části! ♥ Pokud taková odpověď bude i nyní, ani nevíte jak mě to potěší. Děkuju Vám za každý hlas a komentář.