Fate or bet ?

50.část

Z POHLEDU NICOLE

,,Dobrou noc," řekla jsem a usnula jsem.

*     *     *

Ráno jsem se probudila na absolutně úžasnou vůni lívanců a palačinek. Mám radši lívance jak palačinky. Spolužáci, vlastně ze základy, mě měli za blázna. Pořád mi říkali, že jsem mimoň, že neznají nikoho kdo dává přednost lívancům před palačinkami.

Jelikož jsem byla oblečená od večera, tak jsem si jen prohrábla vlasy a šla jsem dolů. Vypadala jsem opravdu hrozně, jelikož jsem měla kousky řasenky pod očima, tak jsem si je při chůzi ze schodů smazala. Udělala jsem to pro jistotu dvakrát, ale věděla jsem, že tím nic nezachráním.

Dole byl Jaxon a měl na sobě boxerky. Otočil se na mě a usmál se.

,,Dobré ráno," odložil pánev a přešel ke mně. Dal mi polibek na rty a pak se vrátil zpět k plotně.

,,Dobré ránko," usmála jsem se, ,,úžasné to voní."

,,Nicole, chtěl bych si s tebou promluvit," otočil se na mě. Zpanikařila jsem. Sakra udělala jsem něco? Ztloustla jsem? Uhodila jsem ho? Prdla jsem si, že to hodně smrdělo?

,,A-a o čem?" snažila jsem se zamaskovat svou nejistotu, ale moc se mi to nedařilo, když jsem si žmoulala prsty jako o život.

,,První se najíme, nebudeme si kazit ráno," otočil se k plotně. Proč se ke mně otáčí zády, když máme probíhat důležité téma?

,,Jaxone, řekni mi to teď hned. Nebudu čekat. To si měl počkat a říct, že mi chceš něco říct, až po snídani. Teď mi v hlavně lítá tisíce myšlenek o čem chceš asi mluvit," vyklopila jsem ze sebe na jeden nádech, ,,smrdí mi snad z pusy?" dodala jsem nakonec. Jaxon se jen hlasitě zasmál.

,,Jez," a vyhodil palačinku do vzduchu. Jen jsem na něj bez emocí zírala. Rozhodně nebudu jíst. Čekala jsem do té doby, než měl Jaxon navaříno.

Poté si sedl, vzal si palačinku, tu si namazal nutellou, postříkal šlehačkou, zabalil a jedl.

,,Tak?" řekla jsem. Jaxon si dal do pusy další sousto a ve mně to začalo soptit. Hlavně klid! ozvalo se svědomí.

,,Našel jsem si práci."

,,Kvůli tomu mě napínáš už dvacet minut?"

,,Ta práce je v zahraničí, budu jezdit dvakrát do roka pryč na dva měsíce," řekl a já nasucho polkla.

,,Co-o? A co tam budeš dělat?"

,,Fotit supermodelky," můj výraz se změnil v naštvaný.

,,Kdes tu práci sehnal?"

,,Justin mi to dohodil," usmál se. Jak se může proboha usmívat?!

,,Vezmeš to?"

,,Ano," řekl na jistotu bez přemýšlení.

,,Jsem ráda, že to bereš hned, anižbys to semnou probral," ironicky jsem se usmála, ,,ani ti na mně moc nezáleží," dodala jsem šeptem.

,,Cos říkala?" zeptal se s plnou pusou.

,,Že už musím jít," sebrala jsem se k hlavním dveřím a rychlými kroky sem se blížila domů.

Myslela jsem si, že pro něho budu znamenat více. V každém americkém filmu, když muž si najde práci, probere to se svou přítelkyní či ženou. Vždycky zazní věta: ,,Ale pokud nechceš, abys to vzal, nevezmu to."