Fate or bet ?

21.část

Z POHLEDU NICOLE

Rychle jsem změnila téma. Musela jsem. Kdybych to nezměnila, mohla bych mu říct, co mi táta vyhrožoval. No, nebylo to vyhrožování, ale hlas měl dost hrubý.

*Flashback*

,,Ano?" zeptala jsem, aniž bych věděla, nebo, aniž bych se podívala na displej kdo to je. Ale vlastně jediný kdo by mi mohl volat je táta. Nééé!

,,Kde jsi proboha? Svolil jsem ti jít ven?" zařval na mě táta do telefonu. Hm.. super.

,,Tati je mi skoro 18, to nemůžu jít ani ven? Musím se Tě na vše ptát?" řekla jsem a v ten moment jsem si uvědomila, že jsem to přehnala. Táta mě zabije jak přijede domu. No vlastně, až já přijdu domů.

,,No nic, to si vyřídíme doma, ale až zítra, protože musím jít do práce. Stavil jsem se doma, abych skontroloval jestli je vše v pořádku, ale ty tu nejsi! Nebudu se rozčilovat. Zítra mi to hezky vysvětlíš" řekl a než bych stačila něco říct, tak to položil. 

*End of flashback* 

Nad tou vzpomínkou jsem se otřásla a snažila se jí dostat z hlavy. 

,,Dějě se něco?" pohladil mě Justin po zádech. Pokroutila jsme hlavou na náznak nesouhlasu a upřeně hleděla na cestu před námi. Právě jdeme ke mě domů. Teda, já si tam jdu vzít jenom skate a pak jdeme do skate parku. Už se těším až Justinovi ukážu co umím. Došli jsme ke mě před barák, já otevřela dveře, šáhla pro skate, který ležel u botníku a dveře zase zavřela.

,,Tak to bylo rychlé" prohlásil Justin a u toho se zasmál.

,,Já mám všechny věci hned po ruce" sebevědomně jsem řekla, mrkla na něj a pak se usmála. Chytl mě kolem ramen a přitáhnul si k sobě. Chtěla jsem nějak reagovat, ale věděla jsem, že tak či tak to nepůjde. Pamatuji si, jak jsem byla s Justinem venku a šli jsme do kina. On mě chytl kolem pasu a to se mi tenkrát nelíbilo. Snažila jsem se z jeho sevření dostat všema různými způsoby. Jak jsem se snažila blbě šlápnout nebo jak jsme tancovali. Zasmála jsem se nad tou vzpomínkou.

,,Čemu se tak směješ?" zeptal se mě Justin a koukal na mě divným pohledem.

,,Pamatuješ si na ten den, jak jsme spolu šli do kina?" koukla jsen na něj s úsměvem. Vypadal, že přemýšlí. Asi si to nepamatuje.

,,Ano, pamatuju proč?" nakonec si to zapamatoval.

,,Ten den, si mě chytl kolem pasu" zamyslela jsem se ještě jednou. Justin se zasmál. Ignorovala jsem ho a povídala dál. ,,Tenkrát se mi to nelíbilo. Tak jsem se snažila blbě šlápnout, abych spadla, ale ty si mě chytil a zase sis okolo mě omotal ruku. Nebo jak jsme tancovali" podívala jsem se na něj a Justin se koukal někam před sebe.

,,To všechno kvůli tomu?" uchechtl se Justin.

,,Ano" odpověděla jsem jednoduše. Dál jsme s Justin šli, až jsme došli do skate parku.

Z POHLEDU JUSTINA

Došli do skate parku a já dostal nápad.

,,Mám nápad!" zakřičel jsem a nastoupil na rampu jako king.

,,Jakej?" zasmála se Nicole, která si následně zkousla ret.

,,Dáme výzvu?" přešla ke mě nahoru a já si ji k sobě přitáhl. Jenom přikývla. ,,Fajn, kdo dá víc triků za určitý čas, vyhraje"

,,A co?" rychle se mě zeptala Nicole.

,,Když vyhraju já, budeš celý den dělat to, co já budu chtít. Budeš moje služka, moje poddaná. A já budu tvůj šéf, tvůj nadřízený" zašeptal jsem jí na rtech.

,,A co když vyhraju já?" odtrhla se ode mě. ,,Když vyhraju já, tak se přihlásíš do soutěže tance" zasmála se.

,,Platí" řekl jsem a natáhl k ní ruku. Ona ji přijala a potřásla s ní.

,,Platí" usmála se.

,,Fajn, takže já začnu. Čas si dáme minutu a budeme si to vzájemně počítat. Můžeš spustit stopky" mrknul jsem na ní.

,,Můžeš!" zakřičela na mě a já začal s trikama. 1, 2, 3, 4..Jde to samo. Slyšel jsem, jak si to počítá. Občas jsem na ní kouknul a ona koukala na mě. Čas plynul jako voda a Nicole zakřičela stop.

,,Kolik?" celý udýchaný a zadýchaný jsem se zeptal.

,,21" řekla sklesle. Že by už cítila porážku? Vzala si skate a šla nahoru na rampu. 

,,Teď!" zakřičel jsem, na znamení startu. Byl jsem velmi překvapený tím, jak jezdí. Přitahujou mě dívky, které umí na skatu. 18 triků a už jí zbývá pár sekund. ,,Stop!" 

,,Kolik? Dělej rychle. Bože, prosím ať nemusím dělat služku" začala prosit. Koukal jsem na ní a smál se. ,,Tak nenapínej a řikej!" zaječela a podupávala si nohou. Zvedl jsem ruce na obranu a připravoval se jí to říct. 

,,Takže Nicole, za minutu, za celých 60 sekund jsi-" ani mě to nenechala doříct a skočila mi do řeči.

,,Děláš si ze mě srandu? Prostě to vyklop a nenapínej mě!" 

,,Fajn, udělala si 20 triků" usmál jsem se.

,,A-A kolik jsi měl ty?" začala máchat rukama. ,,Už si to nepamatuju" dodala.

,,Já jsem měl 21, zlato" zrudla, když zjistila, že jsem vyhrál. 

,,Néé!" sedla si na zem. Byl jsem překvapený její reakcí. Vždyť to byla jen výzva. Snad se tolik nestalo.

,,Co blbneš? Vždyť je to jen výzva" kleknul jsem si k ní.

,,Haha, já vím" začala se smát. Dostala mě.

,,Ty jedna!" řekl jsem a začal jí lechtat. Smála se na celý skate park, ale to jí i mě, bylo absolutně jedno.

Omlouvám se, že dlouho nebyla..Musím se přiznat, že tohle je asi nejhorší část. Je to totální (nebudu sprostá) hovadina! Pokusím se to napravit, ale nevím. Nevím vůbec, jestli Vás tahle story furt baví :/ Snad se vyjádříte a napíšete mi Váš názor popravdě. I třeba co bych měla zlepšit nebo dát do příští části :) Předem děkuju ♥