Z POHLEDU NICOLE
Vzbudila jsem se v neznámé posteli vedle Jaxona. Uff, hlavně že to není nějakej starej chlap, kterého neznám. Vstala jsem z postele a přešla k oknu, abych rozpoznala místo, kde se nacházím. Před námi byla pláž s výhledem na moře. Našla jsem bar, na kterém jsme včera popíjeli s Jamesem. Majitelem lodi, kterou mně a Jaxonovi půjčil. Otočila jsem se a přede mnou stál Jaxon.
,,Bože!" lekla jsem se až jsem uskočila dozadu a dopadla jsem na zadek. ,,Tohle mi nedělej!" držela jsem se za srdce, které mi rychle bilo.
,,Promiň" řekl Jaxon a vzal mě pod nohama a odnesl zpět do postele jako princeznu.
,,Jakto, že jsme tady?" zeptala jsem se ho.
,,James nám nabídl, že tu můžeme přespat. On to zařídil, protože jsem nemohl nás odvést domů. Pili jsme oba" ujasnil mi situaci. Naznačila jsem rty aha a dál jsem se o to nezajímala.
,,Teď už ale domů můžeme ne?" řekla jsem když jsem vyšla z koupelny, kde jsem si upravila culík. Už se nutně potřebuju vysprchovat a převléct do voňavého čistého oblečení.
* * *
Už jsem doma a právě teď si dávám relax ve vaně. Jsem ráda, že jsem tu sama. Ani nevím, kde je můj otec. Upřímně? Je mi to jedno. Myslím, že ale někam zahraničně odjel. Doufám, že ho třeba unesou teroristi. Neberte to zle, ale opravdu nebudu mít v lásce někoho, kdo mi fyzicky i psychicky ubližuje.
Najednou zazvonil zvonek. To snad ne. Ani pět minut nemůžu mít klid? Vždyť chci jen pět minut soukromí, to je to takovej problém? Povzdychla jsem si a vyšla jsem ze sprchy. Obmotala jsem si ručník okolo těla a zvonek zase zazvonil.
,,Vždyť už jdu!" zakřičela jsem. Seběhla jsem rychle schody a začala jsem si tiše nadávat, že mi nikdo nedá chvíli klidu. Když jsem otevřela dveře, stál v nich Justin s rukou za zády.
,,Ahoj" usmál se na mě. ,,Pro tebe" řekl a vytáhl lilie, které měl za zády. Wow, moje oblíbená květina.
,,Ahoj, děkuju" usmála jsem se na něj.
,,Ou" podíval se na mě. ,,Omlouvám se, že jsem Tě právě vyrušil z koupele" řekl a já se na sebe podívala. Pokrčila jsem rameny a pozvala ho dál.
,,To je jedno" řekla jsem do ticha a šla do kuchyně, dát květiny do vázy.
,,Nešlo neslyšet, jak si tiše nadáváš. Asi Ti to dost vadilo" zasmál se. Vykoukla jsem z kuchyně a opřela jsem se o rám dveří. Zvedla jsem jedno obočí a on jen ukázal na pootevřené okno. Plácla jsem se po čele.
,,Proč si přišel?" zkřížila jsem si ruce na hrudi.
,,Chtěl jsem se ti omluvit za mé chování a dovolím si Tě pozvat na jízdu na vodních skútrech a pak na oběd" řekl sebevědomě. Zní to zajímavě a když mi přinesl i květiny, tak to musí myslet vážně.
,,No, dobře. Dám ti šanci, ale o nic se nepokoušej. Jsem zadaná" mrkla jsem na něj. Jen vykulil oči a koukal na mě s otevřenou pusou.
,,Kdo je ten šťastný?" zeptal se.
,,To ti může být úplně jedno" vyplázla jsem na něj jazyk. ,,A teď už ticho, než si to rozmyslím" zasmála jsem se a on je dal ruce nad hlavu, že se vzdává.
,,Jdu se převléct, hned jsem zpět" usmála jsem se na něj a vyběhla jsem schody nahoru, do svého pokoje.
Z POHLEDU JUSTINA
Mezitím, co Nicole byla nahoře a převlékala se, já jsem se porozhlížel po domě a přemýšlel, kdo je ten kluk, co si získal její srdce. Každopádně, si to ten kluk u mě podělal, protože já chci být ten nejbližší kluk k jejímu srdci. Zatímco jsem přemýšlel, jsem našel na skříni pistol. Byla úplně navrchu, nad nějakou krabicí a byla nabitá. Poté jsem vytáhl krabici a podíval se do ní. Fotky.
Byla tam malá holčička a muž a žena. Předpokládám, že ta malá holčička byla Nicole a toto její rodiče. Má moc hezkou mámu.
,,Hej, co to děláš?" otočil jsem se za jejím hlasem. Nevypadala, že se jí líbí mé prohlížení jejich fotek. ,,Polož to" zavrčela.
,,Promiň" řekl jsem a všechno jsem dal zpátky do krabice, až na jednu fotku, kterou jsem si strčil do kapsy. Byla to fotka jejich rodiny. Otočil jsem se na Nicole a ta už na mě čekala u dveří. Nasedli jsme do auta a já jsem nás odvezl na pláž jménem Mission Bay.
* * *
,,Jsme tu" řekl jsem, zaparkoval a vystoupil z auta. Rychle jsem přeběhl na druhou stranu, abych pomohl Nicole vystoupit. Přijala mé gesto a společně jsme šli až k molu.
,,Zdarec" řekl Lucas. Kámoš, u kterého jsem nám zařídil projížďku na vodním skútrech.
,,Čau. Lucasi, tohle je Nicole a Nicole, tohle je Lucas" představil jsem je navzájem.
,,Ahoj" řekla Nicole.
,,Tak pojďte za mnou" ukázal za sebe. ,,Tady to jsou Vaše skútry. Takhle se startuje" nastartoval otočením páčky. ,,A takhle se zvyšuje rychlost, takhle se zatáčí" zasmál se a předvedl. Zasmál jsem se, i když z nás dělal blbý. ,,Chápete?" dopověděl svůj monolog plný informací a my jen přikývli.
,,Tak můžeme jet" tleskl jsem rukama a nasedl jsem na svůj skútr.
,,Nejsou tady žraloci, že ne?" zeptala se rychle Nicole, ještě než nastartovala. Já s Lucasem jsme se zasmáli a ona jenom převrátila očima. Lucas odešel a my jsme mohli vyjet. Zpočátku jsme jeli pomalu, protože jsem nevěděl, zda Nicole už na tomhle jezdila. Vypadala, že se chce vrátit na molo. Ale zmýlil jsem se.
,,Kdo vyjede z přístavu jako druhej je bábovka!" zakřičela na mě a pak pořádně zrychlila, až na mě voda cákala. Jenom mi spadla brada až na zem a byl jsem pozadu. The fuck? Taky jsem přidal na rychlosti, ale věděl jsem, že už ji nedoženu. Když jsem vyjel z přístavu, viděl jsem jak se mi směje.
,,Bábovko" zasmála se a poslala mi vzdušnou pusu.
,,No jo, prosímtě. Zas nedělej velkou holku" odfrkl jsem.
,,Ale, ale, malej Justin se nám zlobí" začala okolo mě kroužit. Jak sup nebo jak žralok jezdila dokola. Najednou se objevila přímo vedle mě.
,,Tak ukaž co umíš" řekla tajemným hlasem a rozjela se. Tentokrát jsem se nezdržoval a jel jsem plnou rychlostí za ní. Oba dva jsme se smáli a užívali jsme si to.
Ano, jsem zpátky ve hře!
Pocity? Dojmy? :)
ČTEŠ
Fate or bet ?
FanfictionCopyright ©2014 |Michelle309| Každým dnem mám pocit, že potřebuju umřít. Nemám co ztratit. Žiju s otcem, který mě týrá. Nemám sourozence, ani mámu. Chci umřít, nebo ... najdu snad někdy, někde nový domov? Budu konečně jednou zas...