Fate or bet ?

31.část

Z POHLEDU NICOLE        

Stále jsme leželi u Justina v posteli a odpočívali. Začalo se stmívat a já stále měla na sobě mokré plavky. Sakra, budu nemocná. Proto jsem se zvedla a šla se do koupelny převléct, zpět do svého oblečení, ve kterém jsem přišla.

Vrátila jsem se a Justin byl už také převléknut. Měl na sobě tepláky s nízkým seden nebo-li měl na sobě nasrávačky. Takové ty s těmi zipy na kolenou. Měli šedou barvu. 

,,Nechceš tu dnes přespat?" zeptal se a mě tím naprosto zarazil. Rozhodil mě touto otázkou. Já nevím. Chci tu být? Můžu? Sakra, měla bych se trochu odvázat a víc žít. Žijeme jenom jednou. Musím žít každý den tak, jako by to byl můj poslední.

,,Jo" řekla jsem po dlouhém rozmýšlení. Vidím, že Justin čekal jinou reakci, protože bylo vidět, že tohle hned tak na férovku nečekal. Nejspíš čekal, že to budu okecávat a že se budu vymlouvat. Překvápko! Neudělala jsem tak.

,,Malý háček, nemám tu sebou žádné oblečení. Nenapadlo mě si sebou něco zabalit" omluvně jsem se na Justina podívala. 

,,To je v pohodě. Něco ti půjčím a nebo si pojedeme ještě něco koupit co říkáš? A rovnou můžeme udělat velkej nákup jídla" zasmál se Justin a já s ním. Zmýlila jsem se, možná není tak hrozný. 

,,Tak pojď" pobídl mě Justin a já šla k němu. Otevřel dveře, nechal mě projít a následně je za sebou zavřel. Sešli jsme dolů do kuchyně, kde Justin řekl klukům, že jedeme na nákup. Trochu mu to trvalo, než se vrátil, ale neřešila jsem to. Nasedli sme do jeho auta a vyjeli směr obchoďák.

*     *     *

,,Pozor" zaječela jsem a nabourala jsem do nějakého podstavce s čokoládou. Naštěstí to nespadlo a mě se děsně ulevilo. To by byla fakt ostuda. Začala jsem se smát a když jsem se otočila na Justina, smál se taky. Otočila jsem vozík a šla za Justinem. Ten už přemýšlel, po jakém alkoholu sáhne jako první. 

,,Vezmeme vodku, rum, whiskey, pivko" zamyslel se a očima hledal dál, co by vzal. ,,Hm, napadá Tě ještě něco?" kouknul na mě. Zvedla jsem ruce nad hlavu, protože já se v alkoholu nevyznám. I když..

,,Vezmi bílé nebo červené víno. S tím se dobře točí flaška" mrkla jsem na něj a šla jinam. Šla jsem se podívat na nějaké dobroty. Vzala jsem do rukou nějaké čokolády, balíčky chipsů a bonbóny. Nesla jsem všechno pěkně v rukou a hledala jsem Justina. U alkoholu už nebyl a tak jsem tam jak idiot běhala s plnými rukami za ním.

Šla jsem okolo drogerie aka věci do koupelny, laky na vlasy, sprcháče a tyto věci a přestala jsem dýchat, když jsem viděla tátu, jak drží nějakou ženu za zadek. Ne, ne, ne! Schovat! Rychle jsem odběhla za roh a z hluboka dýchala. Sedla jsem si na zem, kolena si přitáhla k sobě a hlavu si sklopila do klína. Chvíli jsem tam takhle byla, než mě někdo vyrušil.

Z POHLEDU JUSTINA

Nicole někam odešla a já mezitím vzal ještě pár vínek. Když se ještě nevracela, tak jsem se rozhodl, že se tu ještě projdu. Koukal jsem se všude možně a zkoumal nové věci. Asi po deseti minutách mě to přestalo bavit a tak jsem se rozhodl Nicole najít.

Vrátil jsem se zpět k alkoholu, ale tam taky nebyla. Šel jsem teda ještě o uličku dál a viděl jsem jak sedí na zemi. Ovšem nebyla tam sama. Byla tam s Ryanem. Chlapec se nám už konečně ukázal. 

,,Nicole? Co se stalo?" přisedl jsem si k nim.

,,Ale nic, jenom jsem nějaká unavená a tak jsem si na chvíli sedla a Ryan mě poznal a přispěchal ke mě, protože si myslel, že se mi něco stalo, ale všechno je v pořádku" usmála se na Ryana a pak na mě. Grr, tohle se mi nelíbí. Jinak, vím, že mi Nicole lže. Tohle je s prominutím, ta nejhloupější výmluva, jakou mohla použít. Ale to si s ní vyřídím osobně a o samotě.

,,Dobře, tak můžeme jít?" postavil jsem se a začal sbírat čokolády a balíčky chipsů do košíku. 

,,Půjdeš s námi Ryane?" Nicole se zeptala a Ryan se koukl na mě. Nechtěl jsem nic dávat najevo. Kdybych udělal otrávený obličej, mohl by se naštvat a odejít nebo by mi to chtěl vrátit a motal by se okolo Nicole. 

,,Rád" prostě odvětil. 

Dobře, posnažím se příště o lepší, ale nějak jsem ztratila chuť psát. Možná vím, čím to bude. Možná mám blok? Omlouvám se, pokud jste od příběhu očekávali více a komolím to. Bude to snažit nějak rozhejbat a dokončit, co nejdříve. Stojí to už za houby. A ještě se omlouvám, že jste čekali tak dlouho, ale jsem jsem po operaci a tak jsem byla nějakou dobu v nemocnici a na mobilu se mi píše opravdu špatně, ale zkusím to. Děkuji za komentáře a votes..budu se snažit více, pokusím se o to. Když ne, příběh smažu :)