Fate or bet ?

45.část

Z POHLEDU NICOLE

Potom, co jsme se s Jaxonem přivítali, mě odvedl do obýváku, kde byl Chaz.

,,Ahoj Chazi" vřele jsem se na něj usmála.

,,Čau Nicole, co tu děláš?" zeptal se zmateně.

,,No, vlastně ani nevím" zasmála jsem se. ,,Chtěla jsem Vás vidět" dodala jsem. Lži, lži, lži! Utekla si před masovým vrahem!

,,Ahoj Nicole"přišel Justin do obýváku. Usmála jsem se na něj.

,,Co kdybychom šli nahoru?" zašeptal mi Jaxon do ucha. Zahihňala jsem se přikývla. Vzal mě za ruku a odvedl nahoru.

,,Ty tu máš pokoj?" zeptala jsem se.

,,Ne tak docela. Spím v pokoji pro hosty, ale já si z toho částečně udělal pokoj pro sebe" zasmál se a vešli jsme do jeho pokoje.

,,A co teď očekáváš, že se bude dít?" zakousla jsem se do rtu a přitáhla jsem si ho za triko k sobě. Okamžitě si položil ruce na moje boky a jel níž.

,,Já nevím" podíval se na mě. ,,Máš nápad?" zmáčknul mi zadek. Zasmála jsem se a odtáhla se od něho. Skočila jsem na postel, natáhla se pro ovladač na stolku vedle a zapla televizi před sebou.

,,Ale já neříkal, že nechci pokračovat" zakňučel Jaxon a přiskočil ke mně. Začal mě šimrat nosem na krku, čemuž jsem se hrozně smála. Pak mě začal lechtat všude na těle, až mě ze smíchu bolelo břicho.

,,Večeře!" vtrhnul do dveří Justin. S Jaxonem jsme se přestali smát a podívali jsme se na něj. Měl opravdu vážný pohled. Slezla jsem z postele a prošla okolo něho beze slova. Seběhla jsem schody dolů a podívala se na stůl, co tam bylo. Tousty. To je opravdu hostina. Chaz dělal další dva, ale já ho zastavila.

,,Nechci kazit tvé kuchařské sebevědomí, ale nemám něco udělat? Třeba makaróny se sýrem?" usmála jsem se.

,,Oh, díky! Byla by jsi zlatá" objal mě. ,,Asi měsíc nic jiného než tousty nejím" odtáhl se ode mně, když někdo zakašlal. Byl to Jaxon.

,,Drž se dál od mé holky, Chazi" přišel ke mně a objal mě okolo pasu. Zasmála jsem se a z jeho objetí jsem se vymanila. Začala jsem hledat suroviny na makaróny.

* * *

,,Bože! To bylo vynikající, zlato" políbil mě Jaxon na tvář, když odnášel talíř. Začervenala jsem se.

,,Kde ses tak dobře naučila vařit?" zeptal se mě Justin, potom, co jsme u stolu seděli sami. Já jsem ještě dojídala a on tam seděl se mnou.

,,Mamka mě to naučila" řekla jsem mile. Nic už neříkal, jenom přikývl. Odnesl talíř a já tam zůstala sama. Když jsem dojedla, dala jsem nádobí do myčky a trochu poklidila linku. Přešla jsem do obýváku, kde seděli kluci a koukali na nějakou komedii.

Podívala jsem se, kam se posadit a nakonec jsem si sedla Jaxonovi na klín, jelikož na sebe ukázal a moc se mi nechtělo sedat na kraj sedačky, kde seděl rozvalený Chaz.

Asi půl hodiny jsme koukali na danou komedii, když přišel Fredo. Všichni jsme se přivítali a říkal, že byl zaskočen mou návštěvou a ještě víc zaskočen, když se dozvěděl, že já a Jaxon spolu chodíme.

Z POHLEDU JUSTINA

Celou dobu jsem koukal na ně. Na Nicole a Jaxona. Jak se usmívali, jak se společně smáli, jak se na něm hýbala. Pamatuju si, jak takhle jednou na mě seděla a mě se postavil. Tak moc chci, aby si na mě sedla a pohla svou dokonalou prdelkou. Jsem tak nadrženej, ale nesmím nikoho ošukat. To je zatraceně v prdeli.

,,Počkej chvíli, jenom si odskočím" řekl Jaxon a dal jí pusu. Najednou z toho vznikla líbačka. Oh, bože. Nicole seděla v křesle a zaujatě sledovala televizi. Najednou se zvedla a někam šla. Samozřejmě jsem se nenápadně podíval, kam jde, ale jak jinak než za Jaxonem.

,,Jasně, že můžeš lásko, to je samozřejmost" zaslechl jsem Jaxona.

,,Děkuju" řekla Nicole. Co zase plánujou? Už dost je to, že jsem je přistihl na sobě. Bůh ví, co chtěli dělat. Přišli zpátky do obýváku, sedli si a dál sledovali televizi. Potřebuju vypadnout.

Zvedl jsem se, nazul si boty a jel jsem někam. Potřeboval jsem vychladnout. Nevím proč, ale vadí mi, jak se na sebe dívají a všechno okolo. Vytáčí mě to! Tak hrozně moc! Jel jsem na letiště. Na malé letiště, kde jen zřídka přistávájí malá letadla a je to testovací dráha pro rychlá auta. A to je právě to.

Při rychlé jízdě se uvolníte a na chvíli vypnete.

Přijížděl jsem na dráhu a cítil jsem se jak na závodech. Auto stále stálo na místě, ale já furt šlapal nohou na plyn. Auto vrčelo a já nevím, co vše, ale byl to takovej adrenalin. Máte nohu na plynu až na zemi a pak jenom pustíte brzdu a rozjedete se rychle. Z pár sekund na sto kilometrů za hodinu. Furt jsem přidával a rychlost poměrně rychle stoupala.

Rychlost stále stoupá, stoupá a stoupá!

Najednou jsem v dálce viděl světla. Malé letadlo, které jelo proti mě.

,,A kurva" řekl jsem.