Z POHLEDU NICOLE
Dorazili jsme před ZOO a Justin zaparkoval. Zaplatili jsme to a šli si koupit vstupenky. Přišli jsme k pokladně, za níž seděla samozřejmně prsatá blondýna. Aha, super.
,,Ahoj" usmála se na Justina a oblízla si rty. Měla by mu vykat, když se neznají!
,,Dobrý den. Chtěl bych dvě vstupenky" při slově 'dvě' se ta blondýna zatvářila zmateně a koukla se vedle Justina. Když mě viděla, znechuceně se podívala a odfrkla si. Řekla cenu a Justin to za mě a za něj zaplatil. Usmála jsem se, že po mě nic nechce. I když se říká, že tohle se dělá a že by to měl dělat každý kluk, no ale nechci, aby si Justin plácal peníze na mě.
,,Tady" podala nám blonďatá prsatice vstupenky a my se mohli konečně kouknout za zvířátkami. V této ZOO jsem byla jenom jednou. S mámou. Bylo mi pět a byli jsme tu za moje vysvědčení. Byl to ten nejhezčí den v mém životě.
,,Kam se půjdeme podívat jako první?" usmál se na mě sladce Justin. V tu chvíli jsem si vzpoměla na Jaxona. Zajímavé. Když se Justin usměje, vzpomenu si na Jaxona a když se Jaxon usměje, vzpomenu si na Justina. Jsou si dosti podobní. Něco mi tady nehraje. ,,Nicole?!" okřikl mě Justin se smíchem.
Zmateným pohledem jsem se na něj podívala a on přešel ke mě a objal mě. ,,Všechno v pořádku?"
,,Ano, jenom jsem se zamyslela nad tím, kdy jsem tady naposledy byla. Je to už hodně dávno. Za chvíli už to bude třináct let" pousmála jsem se.
,,Nicole, řekneš mi někdy o tom, co se stalo tehdy tam u Vás? Řekneš mi někdy něco více o sobě? Řekneš mi část z tvé minulosti? Víš, fakt mě to zajímá a chci to vědět.." držel mě za ruku Justin.
,,Řeknu, ale né dneska, Pojď si to dnes užít a nebudeme tady sedět a povídat si o mé minulosti. Ta je nepodstatná a neměli bychom ji rozebírat. Co se stalo, stalo se" pohodila jsem rameny a vstala jsem z lavičky, na kterou jsem si během svého vzpomínání na minulost, sedla. Podala jsem Justinovi ruku a vytáhla ho na nohy.
,,Jdeme se podívat na žirafy!" prohlásila jsem s nadšením. Justin se zasmál a pak šel hned za mnou.
* * *
,,Nepojedeme nahoru do té restaurace lanovkou? Jsem líný" zafňukal Justin. Ježiš, ten je línej.
,,Čerstvý vzduch Justine. Ten ti určitě prospěje" zasmála jsem se a šla nahoru. Nijak jsem se neohlížela, jestli jde za mnou. Když jsem byla už nahoře a kupodivu jsem neslyšela celou cestu, žádné nadávky a hekání, otočila jsem se. Přesně jak jsem si myslela. Nebyl za mnou.
Otočila jsem se zpět dopředu před sebe, na zavolání mého jména. Byla jsem v šoku, když jsem spatřila vysmátého Justina, který stál ve frontě. To si snad dělá srandu?! Dupla jsem si nohou a naštvaně šla k němu.
,,Tak co si dáš?" smál se.
,,Nic. Nemám hlad" odfrkla jsem si a šla jsem si někam sednout. Úplně vzadu byli lavičky s výhledem na ZOO a tam jsem si sedla. Kochala jsem se tou krásou, dokud nepřišel Justin.
,,Pěkný výhled co?" mluvil s plnou pusou. Koukla jsem na něj znechuceným pohledem, protože zvuky mlaskání nejsou extra příjemný poslech.
,,Argh Bože" zvedla jsem se a šla jsem si sednout na jinou lavičku.
,,Notak shawty" usmál se a sedl si opět ke mě. Nereagovala jsem na něj, když mi něco říkal. Jenom jsem koukala před sebe a nevnímala realitu.
Když Justin dojedl, šel si ještě pro pití. Mě taky donesl. Pak jsme se vypravili dál na další průzkum.
Prošli jsme okolo slonů, krokodýlů, hrochů a další mohutných zvířat. Samozřejmě jsme byli i u menších a drobných zvířátek. Zkrátka jsme prošli celou ZOO a svezli jsme se i v tom vláčku. Byl to úžasný den...
Z POHLEDU JUSTINA
Právě teď sedíme zase na lavičce a odpočíváme a povídáme si. Sedíme před dětským hřištěm, kde stále pobíhá mnoho dětí.
,,Užila sis to dneska?" zeptal jsem se Nicole, abych nahodil konverzaci.
,,Moc. Bylo to úžasné. Děkuji Ti" vděčně se na mě usmála. Ach, ten její úsměv. Pro něj bych i zabíjel. Nejkrásnější na dívce jsou stejně vždycky oči a úsměv. Tyto dvě věci mě vždycky dostanou. Hodně lidí si myslí, že jsem ten bad boy, co mu záleží jenom na postavě. Všichni se mýlí.
Dnešní doba mě velmi překvapuje. Nebudeme si nic nalhávat a rovnou řekneme pravdu. Většině kluků záleží na vzhledu a jde jim o krásu. Jde jim o to, jaká je dívka v posteli a všechny tyhle věci okolo. Každá dívka má v sobě kouzlo ne? Nejvíc "miluju" kluky, kteří říkají, jak jim záleží na jejich srdci a že jim nezaléží na tom, jestli jsou hubené nebo tlusté. Samé lži. Přestal jsem o těchto myšlenkách přemýšlet a vrátil jsem se zpět do reality. Začal jsem se opět věnovat Nicole.
,,Nicole, nechtěla by jsi jít k nám?" zeptal jsem se a čekal na její odpověď.
,,Já nemám moc čas. Já ještě dneska někam jdu" znervózněla.
,,Jenom na chvíli. Šli bychom třeba do bazénu, prostě jenom zábava" usmál jsem se na ní. Trochu jsem doufal, že jí to obměkkčí a řekne ano.
,,No dobře, ale musím se ještě stavit doma pro plavky" zasmála se a varovně na mě ukazováčkem ukázala.
,,Já si myslím, že se bez nich obejdeme" uškrnul jsem se nad představou Nicole bez plavek. Hm..so sexy.
,,Justine!" zasmála se a praštila mě do ramene. Vrátil jsem jí to a ona dělala, že jí to bolí.
,,Ale notak..Zas tak hodně to přece nemůže bolet" protočil jsem očima.
,,Jo, bolí to" byla naštvaná.
,,Herečko" napil jsem se svého pití, které za chvíli bylo prázdné a tak jsem to vyhodil do koše. ,,Tak jdeme?" nadzvednul jsem obočí a čekal na Nicole, než se uráčí vstát a dojít ke mě.
Samozřejmně se zvedla a jen tak okolo mě přešla. Jako kdybych byl vzduch. Jestli si chce hrát uraženou a hrát si se mnou, tak si budeme hrát.
Po dlouhé době část. Já vím, že teď už to nikdo nebude číst, no mohu si za to sama. A z části i někdo jiný, ale to je jedno..Snad se Vám to trochu líbilo a já se pokusím předepsat si nějaké části. A byla bych ráda za Váš názor a POZOR ! JESTLI MÁTE NĚJAKÉ PŘÁNÍ, CO BY JSTE CHTĚLI, ABY SE TŘEBA V PŘÍBĚHU OBJEVILO..STAČÍ NAPSAT DO KOMENTÁŘŮ :) Děkuju!
A děkuju strašně moc za 30,000+ reads! To je úžasné..Normálně jsem čuměla a musela jsem se jít vysprchovat studenou vodou :D Vážně, děkuju moc. Moc to pro mě znamená. Snad tohle budete číst i nadále :3
ČTEŠ
Fate or bet ?
FanfictionCopyright ©2014 |Michelle309| Každým dnem mám pocit, že potřebuju umřít. Nemám co ztratit. Žiju s otcem, který mě týrá. Nemám sourozence, ani mámu. Chci umřít, nebo ... najdu snad někdy, někde nový domov? Budu konečně jednou zas...