6.část

6.1K 294 45
                                    

Z POHLEDU NICOLE

Nevím, jak dlouho jsem spala, ale vzbudila jsem se uprostřed hluboké noci. Měla jsem celkem hlad, ale pochybuju, že by mi v noci dali jídlo. Ach jo, nudím se, už chci domů. Vlastně pokud nenastanou komplikace můžu domu. Šáhla jsem si na svůj obličej, ale hned jsem svou ruku zpět odtáhla.

Sakra, proč to tak bolí? Vstala jsem a přešla do koupelny, kde bylo zrcadlo. Rozvítila jsem si a pohlédla na sebe do zrcadla.Moje srdce vynechalo hodně úderů. 

,,Co, co to sakra je?" začala jsem si lehce šmatat po obličeji a jediné na co jsem se zmohla, byla panika. Začala jsem panikařit. Okamžitě jsem vyběhla v nemocniční košili na chodbu a začala hledat doktora.

,,Sakra, kde jste kdo?!" zakřičela jsem a vyděla recepční, která seděla na konci chodby. Hned jak mě uviděla a uslyšela křičet, rozeběhla se ke mě. ,,Pšššššt, neřvete sakra" zprdla mě a já na ní hodila vřažednej pohled. 

,,Co to mám doprdele na ksichtě?" vyprskla jsem na ni. ,,Nemluvte semnou tímhle tónem, nebo na Vás zavolám ochranku" začala mi vyhrožovat, blbka. Protočila jsem nad ní očima, obešla jí a hledala doktora. Šla jsem dlouhou chodbou, ale nic. Nikdo nikde. Vrátila jsem se zpět do svého pokoje a přivolala si sestru. Do 5 minut byla u mě v pokoji a ptala se mě co chci.

,,Kde je doktor, okamžitě s ním potřebuju mluvit. Je to naléhavé" řekla jsem jí a čekala jsem na její reakci. ,,Ráno" odbila mě jedním slovem. Vykulila jsme na ní oči a ona jen pokrčila rameny. Povzdychla jsem si a řekla ať vypadne. 

Ach jo, obličej mám celý pohmožděný. Je to opravdu nepříjemné, vypadám jak nějaká zrůda, monstrum. Vstala jsem opět z postele a přešla k oknu, kde bylo vidět osvětlené město Kalifornie. Tohle je pohled k nezaplacení. Porozhlédla jsem se po pokoji a uviděla papírek položený na mém nočním stolku, vedle postele. Co by to mohlo být? Přešla jsem blíž a bylo tam napsané nějaké telefonní číslo. Koukla jsem se blíž a dole bylo: ,,Zavolej mi -Justin" Usmála jsem se. 

Nevím proč to dělá, ale svým způsobem se mi to líbí. Nemám co dělat, tak přemýšlím o tom, že bych mu zavolala. Ale, co když spí? Nechci ho vzbudit. Ale co když né? Nevím. Mám mu zavolat nebo ne? Samozřejmě má druhá strana zvítězila a já mu zavolala. Párkrát to pípalo, už jsem to chtěla típnout, ale najednou mi to zvedl.

,,Haló?" evidentně jsem ho probudila.

,,A-ahoj Justine. Tady Nicoleřekla jsem a nevěděla co mi odpoví. Mám mu to radši típnout?

,,Ahoj Nicole, jaktože nespíš?" věděla jsem, že se zasmál.

,,Já nemůžu usnout. Probudila jsem se asi před hodinou a pak tu udělala scénu kvůli svému obličeji. Vypadám jak zrůda, doslova jako monstrum. Ty si to viděl, tak proč si mi nic neřekl?" zase jsem si přešla prstem po svém obličeji.

,,Nechtěl jsem Tě zbytečně stresovat, promiň. Nechceš, abych se za tebou stavil?" promluvil a mě to hned zvedlo náladu. No, ale nemůžu po něm přeci chtít, aby ve 2 hodiny ráno, přijel za mnou do nemocnice. 

,,Ne to je dobrý, ale i tak děkuju.No, promiň jestli jsem Tě vzbudila, ale neboj nechám Tě spát. Pa" dořekla jsem poslední slovo a zavěsila. Kdybych to neudělala určitě by mluvil dál. Pro případ jsem si uložila jeho číslo a opět si lehla do postele. Už chci pryč. Nehybně jsem ležela na posteli a koukala do stropu. Začala jsem si pobrukovat různé písničky a opět usla.

Z POHLEDU JUSTINA

Přijel jsem domů a šel k sobě do pokoje. Lehl jsem si na postel a přemýšlel. Vůbec nic mi nedávalo smysl. Proč jsem vlastně tohle udělal? Dost! Řekl jsem, že nad tím nebudu přemýšlet. Co si to tady nalhávám, já nad tím myslím každou vteřinu.

Nechal jsem jí tam svoje číslo s tím, aby mi zavolala, ale pochybuju, že by tak udělala. Vždyť se ani nemáme v lásce. Byla blbost jí ho tam nechávat. Už jsem nad tím nechtěl přemýšlet dál a tak jsem šel dolů do kuchyně si udělat něco k obědu, ani jsem neměl snídani, protože jsem byl u Nicole. 

A zase! Zase jsem se o ní zmínil. Nevím co se to smenou děje, jsem nějakej divnej. Udělal jsem si k obědu špagety s boloňskou omáčkou. Moje oblíbené. 

Sedl jsem si ke stolu a jedl. Teď jsem si uvědomil, kde jsou vlastně všichni? Je tu takové ticho. Dojedl jsem a talíř dal do dřezu. Šel jsem do obýváku a tam jsem se koukal na televizi. 

Přepínal jsem kanály, ani nevím jak dlouho. No nakonec jsem u toho usnul.

,,Crr...crrr...crr" zazvonil mi mobil a já sebou trhnul až jsem spadnul z gauče. ,,No jó, vždyť už jsem tady" zabrblal jsem si pro sebe a mobil zvednul. Zajímalo by mě, jakou idiot mi může volat uprostřed noci.

,,Haló?" řekl jsem poměrně ospalým hlasem.

,,A-ahoj Justine. Tady Nicole"  řekla a já v tu chvíli stuhnul. Nečekal jsem, že mi zavolá zrovna ona. 

,,Ahoj Nicole, jaktože nespíš?" bože můj, fakticky jsem ze sebe vydal takovou kravinu. Né, asi nespí, když mi volá ty tupče. Ano, moje podvědomí mě rádo kritizuje.

,,Já nemůžu usnout. Probudila jsem se asi před hodinou a pak tu udělala scénu kvůli svému obličeji. Vypadám jak zrůda, doslova jako monstrum. Ty si to viděl, tak proč si mi nic neřekl?" nevěděl jsem co na to mám říct. Nechtěl jsem jí zbytečně stresovat. To jsem jí měl říct jako: ,,Ahoj Nicole, konečně ses probudila. Máš obličej celej zmordovanej, ale všechno bude okay? To se vsákne" Vážne? To jsme jí jako měl říct tohle? Ne, fakt ne.

,,Nechtěl jsem Tě zbytečně stresovat, promiň. Nechceš, abych se za tebou stavil?" celkem se mi chtělo jí navštívit, ale nechci jí tam vtrhnout jak nějakej vůl.

,,Ne to je dobrý, ale i tak děkuju. No promiň jestli jsem Tě vzbudila, ale neboj nechám Tě dál spát. Pa"  dořekla a zavěsila. Panebože, proč zavěsila? To jí jako nezajímá co jsem jí chtěl říct? Né, dobře. Pro tentokrát jí to prominu, protože je v nemocnici, protože neví, že to nesnáším a taky, protože bych jí stejně už nic neřekl. Zasmál jsem se a vyšel schody do svého pokoje. Lehnul jsem si na postel a ještě chvíli koukal do stropu. Zítra se za ní stavím. Jo to přesně udělám. Pak už jsme nic nevnímal, protože jsem usnul s úsměvem na tváři.

Takže 6. část..Super :DD Né fakt ne. Tahle část je o ničem, to se Vám fakticky omlouvám, ale příští bude snad o něco lepší. Pokusím se to napravit. Jinak se omlouvám za chyby a překlepy, pokud jste tam nějaké našli. Snad se Vám to, ale líbilo :3 Vote a Koment potěší sluníčka ♥ A ještě něco, poslední dvě části byli o ničem že ? Psala jsem to tam no.. teď jsem si to uvědomila. No jak jsem říkala, pokusím se to napravit, ale v příští části by to mělo být o něco lepší (o hodně, doufám) :))* :3 :D

Jinak věnování je pro @ajus_official ! Děkuju za ty komentáře, doufám, že to takhle bude pokračovat dál :)*

(P.S - Víte jak jsem tam napsala "To se vsákne" ? Tak to řikaj furt moje kámošky a já si to nemohla odpustit to tam napsat :DD Lol)


Fate or bet ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat