Fate or bet ?

16.část

Z POHLEDU NICOLE

Byla jsem z ticha. Na druhé straně bylo taky ticho, třeba už odešel. Snad. Potichu jsem se zvedla a odešla k sobě do pokoje. Tam jsem si lehla na postel a snažila se usnout. No, moc mi to nešlo. Celou dobu jsem koukala do stropu a vybavovaly se mi okamžity ze dneška. Tohle je jenom zlý sen. Můj otec mě postřelil a dokonce na mě vytáhl i nůž. Možná bylo lepší když jsem mlčela.. Tohle bylo poslední na co jsem myslela. Pak jsem usnula.

*     *     *

Ráno jsem se vzbudila, že pod mojí nohou bylo nějak vlhko. Odkryla jsem peřinu a tam byl obrovský flek od krve. Začala jsem panikařit. S tímhle nemohu do nemocnice! Už mě tam znají, mají moje záznamy. Už jsem tam byla kvůli tomu jak mě otec zmlátil, nemůžu tam zas. Ale nevidím jinou šanci, než tam jet zas. V lékárničce nic není a já to takhle nemohu nechat. Půlku mého roztrhaného trika, který jsem používala jako obvaz na kotník, jsem hodně upevnila. Přešla jsem ke skříni a převlékla se. Vzala jsem si žvýkačku, abych si nemusela čistit zuby a mohla rovnou vyrazit. Šla jsem na autobusovou zastávku a zrovna mi jel autobus. Trochu jsem si popoběhla, abych ho stihla. Nastoupila jsem a jela k nemocnici.

Dnešní lidi jsou hrozně neohleduplní. Viděla jsem jednu těhotnou ženu, která stála nad nějakým 10-ti letým klukem, který si tam povídal se svýma kámošema. Chudák. Já jsem taky neměla štěstí. Ta noha mě příšerně bolí, ale nikde jsem nenašla volné místo na posezení. Teď se mi hodí, že si mě nikdo nevšímá, ale jindy je to strašné. Autobus zastavil před nemocnicí a já se dostala dovnitř.

Nevím, kam jsem s tím měla jít a proto jsem si sedla na židli a čekala. Po chvíli se objevil doktor, který mě ošetřoval minule. Sakra. Snažila jsem se dělat, jakože tu nejsem, ale nevyšlo mi to.

,,Dobrý den, slečno Smith" usmál se na mě. ,,Copak Vás sem přivádí?" kouknul na mě a přeměřil si mě od hlavy až k patě. Zastavil se až u mého kotníku. ,,Co se Vám stalo?" vystašeně se na mě podíval. Jenom jsem pokrčila rameny a mlčela. Nevím, jak mu tohle vysvětlím. ,,Pojďte prosím se mnou" ukázal na dlouhou chodbu před námi a já vstala a šla za ním. Zabočili jsme doprava, pak znova a nakonec doleva. Otevřel dveře a já se ocitla na vyšetření.

,,Posaďte se" ukázal na léhátko a já tak udělala. ,,Jak se Vám to stalo?" věděla jsem, že na tohle dojde, ale já si nedokážu vymyslet žádnou dobrou lež.

,,No, večer jsem šla domů a zakopla jsem a vrazil si mi kámen do nohy" pokrčila jsem rameny a doufala, že už se nebude ptát. Divně na mě koukal, jako bych spadla z višně, ale už to dál neřešil. Ošetřil mi kotník a pak mě pustil domů. O té pořezané ruce jsem mu neřikala, to už by bylo divné. No, možná to by bylo lepší než to co jsem si vymyslela. Ano, vrazil se mi kámen do nohy. Horší výmluva mě už napadnout nemohla.

Bylo 9 hodin a byla středa. Takže jsem musela jít do školy. Kruci! Tak jsem šla na zastávku a jela do školy.

Z POHLEDU JUSTINA

První hodina ve škole a Nicole stále nikde. Po včerejšku na ní myslím, nepřetržitě. Bylo něco po deváté a já furt myslel na Nicole. Doufám, že se jí nic nestalo. Někdo zaklepal na dveře a učitel řekl, ať vstoupí dále. Dovnitř přišla Nicole. Oči se mi rozzářily a byl jsem šťastný, že ji vidím. Naše pohledy se setkaly a já viděl jak ztuhla. Pak se opět vzpamatovala a šla si sednout do zadní lavice, kde nikdo neseděl. Koukal jsem na ní, ale ona se na mě ani jednou nepodívala. Zazvonil zvonek, aby nám oznámil, že je konec vyučování. Já se sebral a šel k Nicole.

(song → Nevím, jestli se to k tomu hodí, ale já přitom psala)

,,Hej, počkej, co se děje?" otočil jsem si jí k sobě.

,,Nic" sykla na mě a odešla pryč. Já jí doběhl a cestu ji zaterasil.

,,To nebyla otázka, co se děje?"

,,Když říkám nic, tak nic. Pochop to Justine, když řeknu ne, tak se o to dál nezajímej" řekla a chtěla mi utéct, ale nepovedlo se jí to.

,,To mě nezajímá. Když řeknu co se děje, tak mi to řekneš, jasné? Tak mluv" kouknul jsem na ní, ale ona svým pohledem koukala všude možně jen né na mě.

,,Justine, řekla jsem ne tak to poch-" nedořekla to, protože jsem jí políbil. Připadalo mi to jako ve filmu. Všechno se kolem nás točilo. Její rty jsou moje droga. Mohl bych je líbat celý den a navíc jsem jí teď potřeboval umlčet, což se mi povedlo. Docházel nám dech a tak jsme se od sebe odtáhli. Přitáhl jsem si ji k sobě a společně jsme společně kráčeli pryč ze školy.

,,Půjdeme k nám" řekl jsem.

,,Já musím do-" zase to nedořekla a já jí skočil do řeči. Vím, že je to neslušné, ale tak co.

,,Pšššt, to nebyla otázka" usmál jsem se a přitáhl si jí blíž k sobě. Došli jsme ke mě a já otevřel dveře. Zavřel jsem a za ruku jí táhl do obýváku.

,,Ahoj" pozdravil jsem kluky. Byl tam Chaz a Ryan. Fredo zas někde lítá.

,,Ahoj" řekli sborově a oba se usmáli na Nicole. Viděl jsem jak na ní Ryan koukal. Ještě, že s ní nebyl venku, něco by na ní zkoušel, úplně to cítím.

,,Tak co Chazi, jaká byla Bella?" zasmál jsem se, když jsem si vzpoměl na včerejší den. První se zamračil, ale pak pokýval hlavou jakože byla dobrá. ,,Nicole, pojď sem" řekl jsem a poklepal jsem rukama na má kolena. První váhala, ale pak ke mě přišla a sedla si mi na klín.

,,Čus lidi" řekl Fredo. ,,Jé, jaká milá návštěva. Ahoj Nicole" usmál se na ni Fredo.

,,Ahoj" odpověděla mu a úsměv mu vrátila. Panebože, právě mi na klíně sedí dokonalá holka a já mám dojem, že začínám být nadržený.

Takže, další část :) Děkuju, že ještě čtete..Píšu to pro Vás a doufám, že se Vám to líbí :3 ILY ♥ A ještě děkuju za votes a komentáře na minulé části O:)

Věnování pro @123HSM doufám, že se ti tato část líbila. Né jen, tobě, ale i ostatním :) ♥