Fate or bet ?

49.část

Z POHLEDU NICOLE

,,Bylo to úžasný!" řekla jsem a vystoupila jsem z auta. Ryan se na mě usmál a přehodil si jeho ruku na mé rameno. 

,,Klidně ještě můžeme dát jedno kolo," zasmál se. Přikývla jsem a také jsem se zasmála.

,,Ryane?" zaslechli jsme něčí hlas a v davu se objevila Justinova hlava. Museli jsme se prodrat přes ty lidi, kteří plácali Ryana po zádech a zvali ho na drink. Evidentně to nebyl jeho první zápas a nebyl tu až tak neznámý, ale to předpokládám že ani Justin. 

,,Čau, co tu děláš?" zeptal se Ryan a dal si s ním pozdrav.

,,Dneska jsem docela makal, hledám totiž syna tátovo kamaráda. Michael Banks, neříká ti to něco? Je mu jedenáct," řekl Justin. Docela mě překvapilo, že by Justin byl tak nápomocný. Řekla bych ho spíš na typ člověka, kterej má vše někde a problémy ostatních neřeší. Každopádně jsem ráda, že tuto vlastnost má a není takový jaký jsem si myslela. 

,,Hele nic mi to neříká, ale můžu se někde zeptat," řekl Ryan.

,,Co teď?" vložila jsem se do toho já, protože nastalo trapné ticho. Podívala jsem se na Ryana a ten nic neříkal. Poté jsem se podívala na Justina a ten se usmál. Podíval se na svoje hodinky a dodal: ,,Jelikož bude osm hodin, je čas na véču!" zajásal. I moje břicho bylo štěstím bez sebe, že se konečně zase zasytí. 

,,Kam půjdeme?"

,,Do Perch, není to daleko, ale tak patnáct minut maximálně," pohodil rameny.

,,Tak na co čekáme?" zděsila jsem se, ,,umírám hlady!" zasmála jsem se. Justin i Ryan nade mnou převrátili oči, ale zasmáli se semnou.

*     *     *

,,Už tam budem?" položila jsem si hlavu na opěradlo okna a koukala jsem z okna.

,,Ještě pět minut," zvolal Justin.

,,Pustíme si nějakou dobrou písničku," hned na to řekl Ryan.

,,Co tam mají za menu?" zeptala jsem se Justina, který už tam někdy musel být, jinak by nevěděl, kde to je.

,,Je tam opravdu velká škála jídla, ale jediné co tam nenajdeš je sushi, nějaké čínské nudle a vlastně nenajdeš tam nic, co se prodává ve fast foodech," usmál se na mě do zpětného zrcátka.

Venku bylo stále světlo a teplo, tak jsem pozorovala maminky s dětmi v kočárcích, které křikovaly své starší děti, aby nedělaly hlouposti. Když jsme u dětí, asi mám na to ještě spoustu času, ale vždycky jsem chtěla dvě nebo tři děti. Spíše dvě, ale velká rodina je prostě základ, sen.

Jako první bych chtěla kluka a pak holku. Už hodněkrát jsem přemýšlela o jménech, ale teď bych to stále měnila, tak radši to ještě nějak tolik neřeším. To až přijde ten správný muž, který mě bude milovat a budu si u něj jistá, že chci, aby se moje dítě podobalo mému muži.

Z POHLEDU JUSTINA

,,Nicole, už jsme tady," pohladil jsem ji po jejím odhaleném koleni a ona se probudila ze svého tranzu.

,,Jo? Super!" zajásala a vyskočila z auta. Vystoupil jsem a když jsme byli všichni tři venku, zamkl jsem ho.

,,Nad čím jsi přemýšlela?" zeptal jsem se, když šla vedle mě.

,,Nad dětmi," usmála se a pak vešla do budovy. ,,Justine, nespletl sis to? Není to nějaká moc luxusní restaurace? Neměli bychom být oblečení nějak společensky?" zhrozila se.

,,Neboj, bude v menším salónku, kde nás bude obsluhovat můj kamarád ze základní školy," uklidnil jsem jí.

,,Chudák, to musí být pro něj trapný," zkřivila jsem obličej.

,,Něco mi dluží, takže to bude muset udělat, navíc je to jeho práce."

Přešli jsme ke stolu, kde byl už připraven nápojový lístek. Mají tu všechno zvlášť. Mají tu samotný nápojový lístek, hlavní chody a dezerty. Jelikož je toho tu mnoho na výběr, byla by z toho bible pak. 

Tuto restauraci znám díky mamce, která tu měla své druhé rande s tátou. Přijde mi to jako hezké místo a dokážu si představit tady tu atmosféru, která tu panovala když tu byli. 

,,Dobrý večer, jmenuju se Paul a dnes večer Vás budu obsluhovat. Co si dáte k pití? Mohu vám nabídnout nějaké naše nové víno na ochutnávku?" přišel můj kamarád ze základky a opravdu hodně se změnil.

,,Víno nemusím, ale myslím, že by se výjimka dala udělat," pousmála se na něj a on ji nalil sklenku červeného vína.

,,Taky bych poprosil sklenku," řekl jsem ,,dáš si taky Ryane?" zeptal jsem se ho, ale on listoval v hlavním menu. Musel jsem se nad tím pousmát, protože Nicole nebyla jediná, kdo měl velký hlad.

,,Nene, díky, já bych poprosil sklenku bílého vína a k tomu neperlivou vodu prosím," usmál se na Paula. Ten ihned donesl víno, které chtěl a pak odešel.

,,Hele, nepoznali se tu tvoji rodiče?" řekl najednou Ryan.

,,Ano, poznali."

,,To je opravdu kouzelné místo na setkání," řekla Nicole ,,Taky bych si přála zde potkat lásku svého života. Né, jako v dnešní době všechno na párty," převrátila očima. Nad tím jsem se trochu pozastavil a zapřemýšlel jsem. 

Dříve jsem přesně toto dělal. Chodil jsem do klubů balit holky, ale nikdy jsem se už pak neozýval. Teda stalo se, že jsem se někdy ozval, ale to bylo málokdy. Myslel jsem si, že najdu opět lásku, která ve mně probudí skryté city a mé chladné srdce zahřeje. Avšak po tak drsném rozchodu, který jsem měl, jsem v to přestal věřit a už to bylo jen na jednu noc.

,,Dám si grilované kuře s houbami na smetaně s kroketami, prosím," řekla Nicole. 

,,Dám si to samé," podal sem mu jídelní lístek a zapsal si mou objednávku.

,,Já si dám steak na rozmarýnu s opečenými bramborami, děkuju," podal Ryan Paulovi, mému kamarádovi, jídelní lístek a on odešel.

Večer probíhal v klidu a pohodě. Povídali jsme si, smáli jsme se a bylo nám dobře. Navíc jsem měl možnost strávit více času s Nicole, což stejně teď budu mít, když Jaxon odjede pryč.

,,Půjdeme už?" zeptala se Nicole, která už měla malé oči, protože byla unavená.

,,Ano, ano, jen zaplatím," podíval jsem se na ni.

,,Děkuju za skvělou večeři, Justine," věnovala mi upřímný nádherný úsměv.

Je krásná..