Fate or bet ?

53.část

Z POHLEDU JUSTINA

Jel jsem do centra, do největšího obchodního centra, které tu je. Vlastně teď už to není tak daleko. Nyní Nicole bydlí blíž k centru, takže cesta trvá kratší dobu. 

Zajel jsem do garáže, zaparkoval a vyrazil hledat 17 dárků, které jsem chtěl Nicole koupit. Jako první jsem šel do hračkářství, kde jsem koupil toho největšího bílého medvěda. Alespoň, co jsem viděl na instagramu od různých holek, tak vždycky to byla fotka s medvědem a popiskem ,,Prosím, kupte mi to někdo". Člověk si může udělat radost i sám, ale tak chápu, že dostat to je něco jiného. Ale já rád rozdávám, hlavně Nicole si to zaslouží a vždycky, když toho medvěda uvidí, vzpomene si na mě. 

Měl jsem s sebou opravdu velký nákupní košík, protože jsem toho chtěl opravdu moc. Něco bylo menší, ale i tak jsem se bál, že to někde ztratím a navíc, tahat medvěda po pěti patrech obchodního domu není ideálka. Hned vedle hračkářství byl obchod Reservered, kde jsem hned za výlohou viděl krásné lososové šaty.

Byly rozdělené na dva díly. Sukně byla nad boky, ale byla dlouhá až na zem a měla vlečku. Top byl jako podprsenka, ale neodhalovala tolik. Moc se mi líbily, a tak jsem hned vtrhl do obchodu a vzal je. Jelikož tam bylo spoustu pěkných šatů a jedny mi přišly málo, tak jsem se ještě rozhlížel. Už mě dále nic nezaujalo a tak jsem zašel do jiných obchodů. Zaujaly mě klasické bílé. Teda měly vyřízlá záda, ale přišly mi okouzlující a zářivě bílé, tak jsem je musel koupit. Což mi připomnělo reklamu na Vanish. Zářivě bílá, důvěřuj růžové a zapomeň na skvrny. Vyšel jsem s taškou před obchod a hned naproti mě osvítil nápis ,,Swarovski". Hned jsem věděl, co potřebuju.

Chci Nicole koupit set, ve kterém bude stejný náhrdelník a náušnice a pandoru. Koupím jí na náramek, tím myslím pandoru, zatím devět přívěsků, pokud jich bude chtít víc říct. Ale jelikož je narozena v září, což je devátý měsíc, koupím jí devět přívěsků. Je to zamotané, ale jsem muž v těchto věcech se já zamotávám a musíte mě pochopit a poradit mi. Usmál jsem se svým myšlenkám a nad tím, že nakupuju jen ženské věci a musím vypadat jak homosexuál v roli ženy. Ale na to snad nevypadám, ne? Znejistil jsem.

Paní prodavačka věděla, že tápu v rozhodování, tak mi šla poradit.

,,Pro koho vybíráte?" oslovila mě. Přemýšlel jsem nad tím, zda říct, že pro kamarádku nebo přítelkyni. Chci to nejlepší, takže volba byla jasná.

,,Pro přítelkyni, už jsme tři roky spolu a prostě čím déle jsme spolu, tím je každý rok speciálnější," usmál jsem se na ní a vkládal jsem do toho emoce.

,,Oh božínku, gratuluji! Tak to pro Vás mám něco exkluzivního a jedinečného," poukázala mi rukou za její pultík. Bylo to opravdu nádherné. Byly to kytičky, ale prostě byly v nich kamínky diamantů, no já jsem byl ohromen. ,,Líbí?" zeptala se mě.

,,Ano, i ty náušnice jsou prostě dokonalé. Vezmu je hned," dala mi je do krásné stříbrné blyštící se krabičky. ,,Děkuju mockrát, určitě bude nadšená." Už jsem si představoval Nicole výraz jak bude na to koukat a zahřálo mě to u srdce.

,,Není zač, hezký den." Úsměv se mi rozlýval po tváři a já měl dobrý pocit, že všechno vyjde. 

Tahal jsem vozík před sebou, ale moc jsem přes velkou medvědí hlavu neviděl. Nejsem nejvyšší. Přede mnou byl obchod s nábytkem, tak jsem zastavil vozík venku a skočil k pokladně. Chtěl jsem koupit poukaz v hodnotě tisíc dolarů na jakýkoliv nábytek Nicole bude chtít. Byla to v podstatě dárková karta, takové obyčejné, ale ona ještě žádný nábytek kromě kuchyně a matrace nemá. Všiml jsem si balících papírů u pokladny, tak jsem jich tam hodil pět, protože vím, že než se mi povede dárek zabalit, vyprázdním dvě role.

S plnýma rukama jsem šel k autu, hodil jsem vše dovnitř a medvěda na místo spolujezdce. Mám si s kým pokecat a nemusím se cítím tak sám. 

Když jsem jel městem a zastavil jsem se na semaforu, ohlédl jsem se doprava a viděl jsem krásnou restauraci. Chci pozvat Nicole zítra na večeři, takže jsem udělal úhybný manévr a zahnul jsem doprava s tím, že si tam zarezervuju místo. Jmenovalo se to Spear Steak and Seafood House. 

Večeře byla objednaná na sedmou večer a teď už jen zbývalo jet za Nicole. Ostatní přijde zítra. Teda ještě pár telefonátů a když to všechno klapne, zítřek bude úplně úžasnej.

Z POHLEDU NICOLE

Když Justin odjel, byla jsem tu úplně sama a bylo tu ticho, klid a prázdno. Byt voněl nově natřenou barvou a všelijakými chemikáliemi, ale rozhodně to byl lepší "zápach", jak u táty. Starý gauč, všude prach a fuj. Nechci na to dál myslet. Nyní je to minulost. Musím se soustředit na přítomnost. 

Jelikož sem v novém bytě, ah to je tak krásný pocit to říkat, nic neměla tak jsem se dosti nudila, a proto jsem se rozhodla, že si lehnu na matraci a budu se dívat na youtube. Dívala jsem se teda především na videa s dekoracemi do bytu a různé "house tours". Prostě některý nábytek mě opravdu fascinoval, ale já už mám menší představu o tom, jak chci, aby to tu vypadalo. 

Telefon jsem si opřela o bílou misku, kterou sem zde našla po majitelích ve skříni nad myčkou a hlavu jsem si položila na polštář a sjížděla videa. Koukání do obrazovky tak blízko bylo velmi unavující pro mé oči, tudíž jsem nechtěně zaspala.

,,Crrrrrrr!" slyšela jsem zvonek. Avšak mi přišlo, že mi zvoní v hlavě, a tak jsem se otočila na druhou stranu. ,,Crrrrrrrrrrr!" 

,,Bože, vždyť jsem nic nepila a do blázince ještě nepotřebuju!" rozčílila jsem se a sedla jsem si. Zvonění přestalo a najednou se mi rozsvítil telefon. Justin volá.

,,Ahoj Justine, kde jsi?" usmívala jsem se.

,,Dole, před barákem, sám," zabručel. A sakra, já zapomněla! Měla jsem počkat než se vrátí a pak ho pustit nahoru.

,,Hrozně se omlouvám!" položila jsem telefon, hodila na matraci a utíkala dolů po schodech za ním. Viděla jsem jak dole stojí sám se založenými rukami na prsou. Zkřivila jsem rty a radši jsem nic neříkala. 

,,Trdlo," objal mě a šli jsme dovnitř.

,,Cos nakupoval? Kde to máš?" dívala jsem se na jeho prázdné ruce. 

,,V autě. Nic pro tvoje oči," zasmál se a vyplázl jazyk. 

,,Udělám popcorn a můžeme se dívat na něco na mobilu. Obraz bude malý, ale tak, televizi ještě nemám," řekla jsem a pokrčila jsem rameny.

,,Alespoň se budeme víc k sobě mačkat, abychom něco z filmu měli," zašeptal a lehl si na matraci. 

Nová část! Děkuju za příspěvky pod minulou částí, když jsem se na to před pár dny podívala okamžitě jsem dostala chuť zase psát. Ty komentáře člověka tolik nakopnou, mě osobně teda ano, hned jsem se vrhla do psaní částí. Takže kdybyste měli zase chvilinku čas a napsat Váš názor na kapitolu dodá mi to motivaci. Doufám, že se Vám tedy část líbila a snad bude brzy další! ♥