Fate or bet ?

13.část

Z POHLEDU NICOLE

Autobus přijel před školu a já se kulhavě dostala dovnitř, respektivě, ke své skříňce. Vzala jsem si učebnice na hodinu matematiky a pak šla do třídy. Za tři minuty se mělo zvonit a Justin nikde. Zase jde pozdě, jako vždycky. Zazvonilo a do třídy vešel náš matematikář. Pozdravili jsem ho a on se pustil do vykládání učiva. Pak do třídy vtrhl Justin spolu s jeho bandou.

,,Omlouváme se" řekli sborově a šli se sednout na svá místa. Když mě Justin viděl, chtěl si jít sednout vedle mě, ale Ryan ho předběhl.

,,Ahoj Nicole, dlouho jsme se neviděli" usmál se na mě Ryan. ,,Jak se máš? Nechtěla by si se mnou po škole někam zajít?" chrlil na mě jednu otázku za druhou. Okem jsem zavadila o Justina, který si sedal za nás s Ryanem a nic neříkal. Měl takovou neutrální tvář. Že by žárlil? Ale zas na koho? Na Ryana? To je hloupost. ,,Nicole, vnímáš mě?" zasmál se Ryan. Já furt koukala na Justina a ten koukal před sebe.

,,Jo jasně" rychle jsem se na něj podívala a pak zase na Justina. Plácla jsem ho po ruce a on se na mě nechápavým pohledem kouknul. Já jsem mu naznačila, jakože co mu je a on mávl rukou, abych to neřešila. Jé, ten má zase nálady. Střídá nálady jak na horské dráze.

,,Tak co, nešla by si dneska někam?" viděla jsem letmo jak Justin dobře naslouchá. Nevím co mu mám odpovědět. Na jednu stranu bych hrozně chtěla, protože si s Ryanem dobře rozumím, ale na druhou stranu mi něco řiká, abych nechodila. Abych nechodila kvůli Justinovi a tátovi. Počkat, já zapoměla. Táta dneska bude doma a řekl, abych byla i já doma..No co, pokusím se být doma dřív a když ne, je mi skoro osmnáct, můžu si dělat co chci.

,,Dobře. Tak kde a v kolik?" věnovala jsem Ryanovi upřímný úsměv. No hned jak jsem to dořekla, Justin zatnul pěsti. Hej co mu je? Přece nejsem jeho majetek tak co blbe?

,,Vyzvednu Tě po škole, platí?"

,,Jo" řekla jsem a v tu chvíli se zazvonilo. Justin se prudce zvedl a odešel ze třídy. Wow.. Když jsem vycházela ze třídy, někdo si mě k sobě zatáhnul.

,,Přestaň" zavrčel na mě Justin.

,,S čím?" nechápala jsem co se děje.

,,Přestaň s Ryanem flirtovat!" zakřičel tak, že se na nás pár lidí otočilo. Začala jsem se hlasitě smát. Já a Ryan? Né díky. ,,Čemu se směješ?"

,,Tobě..Tobě a tvé demenci. Ty si vážně myslíš, že bych si něco s Ryanem začala? Poslouchej, s Ryanem jsme dobří kámoši a navíc on se semnou začal bavit hned jako první z Vás. Vy jste si mě předtím vůbec nevšímali. Byla jsem pro Vás jako vzduch. Nechápu co Tě žere. Stejně spolu nechodíme a ty se chováš, jakobych ti patřila. Ale narovinu ti řeknu, že ti nepatřím. A jestli se budeš chovat jako namyšlenej a arogantní egoista, tak na mě můžeš rovnou zapomenout" pěkně jsem ho odpálkovala. Čumel, jak péro z gauče. Hah, to sedí.

Z POHLEDU JUSTINA

Hned jak to dořekla, odešla. Ano, bezeslova odešla. Ještě když odcházela, viděl jsem, že kulhá. Rozeběhl jsem se za ní a za zápěstí si ji přitáhl k sobě.

,,Co máš z kotníkem?" ustaraně jsem se na ní podíval.

,,Nic" řekla s nezájmem, vytrhla se mi a odešla pryč. Fajn, tohle jsem podělal ještě víc. Někdy nemám ponětí, co s tou holkou je. Snad není těhotná, že je takhle přecitlivělá. Viděl jsem Freda, jak jste naproti mě a nechápavě ukazuje na Nicole, která se okolo něj prohnala jako tornádo.

,,Co se jí stalo?" zasmál se Fredo.

(Song → Nevím, jestli se to k tomu hodí, ale já to při tom psala. Kdyžtak, kdyby skončila, tak si jí pusťte znova. Děkuju)

,,Nevím" řekl jsem i když jsem to věděl. Odpálkovala mě za to, že se chovám jak idiot, ale měla pravdu. Nemám důvod žárlit. Problém je v tom, že mě sakra přitahuje. Je jiná než ostatní holky. Má svůj vlastní názor, který se nebojí říct nahlas a nebo ho nějak prosadit. Má svoje kouzlo, které mě zřejmě tak moc přitahuje. Přijdu si jako zamilovaný puberťák, ale nejsem. Nesmím se do ní zamilovat. Je to jen sázka. V roli je výhra, né city. Nevím, zda to překonám. Moje svědomí mě kárá za to, co tady říkám, ale moje srdce to takhle cítí. Člověk by se měl rozhodovat srdcem, ale moje srce je hotové z Nicole a tak vím, že by si jí okamžitě zvolilo a tu sáku zrušilo. Bohužel to nesmím dopustit. Nechci a nepotřebuju trvalé vztahy. Všichni si o mě myslí, že jsem děvkař, ale nikdo ve skutečnosti neví co jsem zač. Nikdo kromě mé rodiny. Moje máma, sestra, bratr, táta...Oni vědí, jaký doopravdy jsem. S nimi jsem jiná tvář. Pak je čas se vrátit zpět a já musím nasadit svou masku a předstírat někoho jiného.

Je tu ještě jedna věc, proč nechci navazovat dlouhé vztahy..Když mi bylo 16 let, strašně moc se mi líbila jedna holka. Měla nádherné hnědé vlasy, hnědé oči, které jí vždycky zářily. Miloval jsem ji jako svou rodinu. Miloval jsem ji, jako nikoho jiného předtím. Pak přišel den, kdy jsem se z ní vyspal. Přespala u mě a ráno už tam nebyla. Myslel jsem si, že musela odejít, protože jí volal někdo z rodiny. Pak se ale ukázalo, že mě využila. Ještě ten den jsem jí asi padesátkrát volal, ale ani jednou mi nezvedla. Byl jsem z toho hotový. Dal jsem jí všechno a ona mě využila. Běžel čas a já se snažil na ní zapomínat. Každý den jsem měl mobil v ruce a čekal, kdy zavolá. Byl jsem u ní doma, ale její rodiče mi řekli, že tam není. Vím, že mi lhali a proto jsem se ještě více snažil na ní zapomínat. Šlo to těžce, když každý den procházíte místy, kde jste spolu společně chodívali.

Uběhl rok od toho co mě odkopla. Jednou jsem se vydal za rodinou, že je pojedu navštívit. Když jsem jel okolo parku, viděl jsem tam sedět přesnou kopii jí. Na chvíli jsem se tam zastavil. Otočila se a já jsem málem dostal infarkt. Byla to ona. Okamžitě jsem vylezl z auta a chtěl jít za ní. Doufal jsem, že si mě bude ještě pamatovat. Byl jsme od ní pár metrů, ale zastavil jsem se, když jsem viděl něco, co mě položilo na kolena. Přišel tam její kluk. Políbil jí a oni spolu odešli pryč. Srdce se mi rozpadlo na milión kousíčků a slzy se mi hnaly do očí. Brečel jsem tam asi deset minut. Nic jsem nevnímal. Hlavu jsem měl sklopenou a slzy mi padaly do klína. Chvíli jsem tam klečel a koukal na to místo, kde ještě před chvílí seděla ona. Pak jsem se zvednul a nasednul do auta. Nastartoval jsem auto a změnil směr. Auto jsem obrátil a vyjel do nejblížšího klubu. Tam jsem přijel a byl tam až do rána. Za ten večer jsem ohnul dvacet holek. Měl jsem v sobě vztek, který jsem si na nich vybil. Od té doby mám holky jen na jedno. Teď už to není tak jako předtím. Teď jsem s trochu zklidnil, ale předtím jsem v klubu trávil každý den a každou noc. Měl jsem holku, na kterou jsem si ukázal. Každá mi podlehla..

Proto jsem, jaký jsem. To jste nečekali že? Že zrovna já bych mohl mít i srdce? Nicole mi připomíná tak hrozně tu dívku. Mám strach, že to bude stejné. Proto jsem tu sázku vlastně přijmul. Za prvé, jsem si chtěl užít zábavu a za druhé, jsem chtěl vyzkoušet, zda dokážu překonat strach. Zda dokážu skousnout svou minulost. Proto tu nesmějí hrát city. Zamiloval bych se do ní a Nicole by mě pak mohla odkopnout a po druhé bych to už nezvládl. Na to jsem až moc slabý. Moje srdce je stále roztříštěné na milión kousků, ale nikdo to neví. Chtěl bych ho slepit, ale můj strach je větší, silnější, mocnější. Vítězí nademnou..

Teď chci znát Vaše pocity ! Prosím, chtěla bych znát pravdu, co si o tomhle příběhu myslíte. Beru pochvaly i kritiku :) Doufám, že se Vám část líbila a taky doufám, že nevadí, že jsem se "trochu" víc rozepsala u toho Justina..Chtěl by někdo věnování na 16.část ? předchozí jsou zabrané :/ Tak napiště ↓ Dokud ještě čtete, tak bych Vám chtěla říct, že jste mě zklamali u předchozí části. A ještě děkuju za víc jak 5,150+ reads, 530+ votes a 350+ komentů ♥ To jste mi zase udělali radost ♥ Hřeje mě to u srdce :)

Věnování pro @NelaCupina Doufám, že se ti tahle část líbila :) ♥