36.část

3.7K 206 69
                                    

Z POHLEDU JUSTINA

Ráno jsem se vzbudil celý dolámaný. Měl jsem pocit, jako by můj obličej přejel parní válec. Chtěl jsem se přetočit, ale moje tělo muselo vážit tak sto kilo, protože jsem neměl vůbec žádnou sílu.

,,Dobré ráno, pane bojovníku" otevřeli se dveře a v nich stála Miley. Kouknul jsem se na ní a fakt jsem na ní neměl náladu.

,,Jdi pryč" odsekl jsem.

,,Pamatuješ si něco ze včera? Pamatuješ si vůbec, jak si se dostal domů?" zasmála se a já protočil očima.

,,Ryan dostal do držky. Nic víc vědět nepotřebuju" lehnul jsem si a hlavu jsem měl v polštářích. Miley si přisedla ke mně, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. ,,Kde je Nicole?" zeptal jsem se po minutě ticha.

,,Šla domů" Miley vstala z postele a přešla k oknu, které otevřela a tím mě ovanul studený vítr. Naskočila mi husí kůže na zádech a proto jsem se druhou rukou přikryl dekou. Přemýšlel jsem nad Nicole a tím, kde je.

,,Podáš mi mobil?" zeptal jsem se Miley a letmo jsem viděl, jak ho zvedla ze země a podala mi ho do ruky. Přikývl jsem hlavou, na náznak, že děkuju.

,,Dole je snídaně, přijď až budeš chtít" otočila se na mě ve dveřích, usmála se a odešla. Vytočil jsem číslo Nicole a po pár pípnutí, mi to zvedla.

,,Ahoj Justine" přivítala vřele.

,,Ahoj, kdepak jsi?" usmál jsem se.

,,Jsem na snídani" řekla a mně nějak nedošlo, co tím myslí, a co tím chce říct. Ale dobře, k tomu se vrátím později.

,,Proč si nepřespala u mě? Proč si odešla?" to bylo momentálně téma, které mě zajímalo.

,,Protože. Byl si unavený a domlácený. Možná i opilý. Chtěla jsem Tě nechat si odpočinout" lhala. Udělala pauzu a já čekal, až řekne pravý důvod toho, proč u mně nespala. ,,A taky jsem nechtěla být v přítomnosti ani jednoho z Vás, protože jste se teoreticky prali o mě. Nebo spíš, kvůli mně. Připadala jsem si strašně blbě a hloupě" řekla a já jí chtěl říct, že to tak není a objat ji. Když si vybavím, co včera Ryan způsobil, nechtěl jsem ho vidět. Doufám, že tu není a pokud ano, tak doufám, že se mi bude vyhýbat obloukem.

,,Tak to vůbec není. Záleží mi na tobě a-"

,,Nicole, pojď jdeme. Čeká nás surfování" zaslechl jsem v pozadí něčí hlas. Mužský hlas. Jaxonův hlas.

,,Jo, hele, budu muset jít Justine. Zavolám ti odpoledne, ahoj" chtěla to už položit, ale já ne.

,,Počkej, kdo je tam s tebou? Jaxon? Proč si mi to neřekla? Proč tam je? Co je mezi Vámi?" začal jsem se zběsile psát a to jsem možná neměl. Došlo mi, že jí takhle odeženu od sebe. Kruci. Měl bych si první vždy promyslet co řeknu, než to řeknu nahlas.

,,Justine, nic mezi námi není" přitvrdila na důraznosti hlasu. ,,Musím jít. Ahoj" položila to. Sakra! Bratr si zahravá s nesprávným člověkem. Tohle ne. Můj dům, moje pravidla.

Z POHLEDU NICOLE

Fakt nechápu, co Justina žere. Je tak majetnický a dá se říct, že i žárlivý. Ale prostě nemá důvod. Strašně mi mate hlavu, že neznám odpovědi na tyto otázky.

Abych upřesnila, kde jsem, tak jak včera Jaxon odcházel, měl sraz s kamarádem a právě Jaxon domluvil tuto snídani na pláži a lekce surfování. Spíše, to on mě bude učit. Když nějaký jeho kámoš nemůže a zaskočí za něj a dává lekce. Já se vždycky chtěla naučit na prkně a skateboardu. Na skateboardu už umím, tak teď si splním i svůj druhý malý sen. Oblékli jsme si na sebe neopren a mohli jsme jít chytat vlny.

,,Takže Nicole, připevním ti nohu k prknu, aby se ti neztratilo nebo spíš neuplavalo, když spadneš" usmál se na mě Jaxon. ,,Lehni si na břicho a pádluj dopředu" popostrčil mi prkno směrem v před a já udělala, jak řekl.

,,Až se naskytne dobrá vlna, otoč prkno a lež dokud ti neřeknu a ty se zvedneš. Rozumíš?" křičel na mě, zatímco já pádlovala stále dopředu. ,,Otoč prkno a lehni si!" zakřičel na mě z dálky a já tak udělala. Jakž takž, jsem věděla, co mám dělat, protože to znám z filmů. Vlna byla těsně za mými zády a já si stoupla. Trochu jsem se skrčila v kolenou, ale dlouho mi to nevydrželo, protože jsem spadla.

,,To bylo super!" zakřičela jsem a zajásala, když jsem se vynořila. Jaxon se zasmál a já k němu připlavala.

,,Chceš to zkusit znovu?"

,,Jasně!" neváhala jsem a znovu jsem si lehla na prkno. Jaxon mě chytl za zadek a já se na něj podívala. Koukal se na můj zadek. Neřešila jsem to, líbilo se mi to a Jaxon mě po něm plácnul a pak rychle mě odstrčil pryč. Znovu jsem se na něj podívala a on jen nevinně pokrčil rameny a u toho se šibalsky smál.

Byla předemnou vlna a tak jsem se rychle otočila a stoupla si.

,,Anooooooooooo!" jásala jsem, že mi to šlo. Už jsem byla skoro u Jaxona a když jsem chtěla seskočit, seskočila jsem přímo do Jaxonové náruče. Zatočil se mnou a já jsem měla prkno stále připevněné na noze. Sundal mi to a koukali jsme si z očí do očí.

Naše hlavy se k sobě začaly přibližovat. Chci to? Vím, co následuje, ale je to to, co chci? Už nebylo čas na rozmýšlení, protože Jaxonovi rty, byly natisklé na těch mých.

Pocity ? Názory ? :3 Chcete, aby mezi nimi něco bylo ? Justin&Nicole or Jaxon&Nicole ? :D Děkuju za vše :3 Vaše názory na tuto část mi prosím napište a kdyžtak, Vaše přání, co by jste chtěli, aby bylo v příběhu :) A třeba, co bych měla změnit. Děkuju předem ♥

Jo a ještě bych chtěla říct, že jsem zamotala narozeniny. Takže se omlouvám, moje chyba..koukám, že se stále učím :D Co dělat a co ne a na co nezapomínat :D Takže, promiňte :)

Fate or bet ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat