Fate or bet ?

37.část

Z POHLEDU NICOLE

Jaxon je tam nechal jen tak přiložené, ale když viděl, že se neodtáhnu, začal s nimi pohybovat. Opakovala jsem pohyby. Neodtáhli jsme se do té doby, dokud nám nedošel dech. Když jsem se odtáhla, Jaxon na mě koukal, ale já zčervenala a hlavu jsem sklopila.

,,Promiň, pokud jsem to uspěchal, ale já už to nevydržel" zvedl mi hlavu a postavil mě na nohy. ,,Jsi to nejkrásnější, co mě v životě potkalo. Neznám Tě ani měsíc a už jsem prostě bezhlavě zamilovaný" přitáhl si mě k sobě a objal mě. Chvíli jsme tak tam stáli, dokud mě nechytnul pod zadkem a tím mi nenaznačil, že si mám okolo něho obmotat nohy. Pak se mnou šel ven z vody a někam šel. Já jsem měla oči zavřené a užívala si chvíli, kdy jsem v jeho náruči. Kdybych mohla, zůstala bych v jeho objetí hodiny, dny, týdny.

Trochu jsem se odtáhla a zkoumala jeho tvář z profilu. Pohled měl vážný a koukal před sebe. Měl podobný obličej jako Justin. Vzhledově jsou si podobní, až na to, že Justin má vystouplejší lícní kosti a svalnatější postavu. Pokud, by se Jaxon rozhodl cvičit jako Justin, byli by za chvíli k nerozeznání.

,,Nad čím tápeš?" zasmál se Jaxon, ale svůj pohled měl stále před sebou. Pak mě položil na zem a já se ocitla na nádherném místě. Stála jsem uprostřed bílého altánku, okolo byly palmy a výhled byl na křišťálově čisté moře. Jeho otázku jsem nějak vypustila z hlavy, jak moc jsem byla zaujatá tímto kouzelným místem.

,,Páni, to je nádhera. Tady bych vydržela celý den" rozplývala jsem se. Jaxon mě objal zezadu a já si položila hlavu na jeho rameno. Přijde mi to narychlo. Chováme se jako pár, přitom nejsme. Ani nevím, co k němu cítím, ale rozhodně na něj už nikdy nezapomenu. Záleží mi na něj a nedopustila bych, aby se mu něco stalo.

,,Máš dneska večer čas?" otočil si mě k sobě. Přikývla jsem a koukla se mu do očí. Byla v nich vášeň, ctižádost, chtíč, láska. To všechno a mnohem víc, prozrazovaly Jaxonovi oči. ,,Nechtěla by si semnou jít na večeři? Tentokrát na mě snad nezapomeneš" zasmál se. Hned jsem si vzpomněla, jak jsem spala u Justina a na Jaxona jsem zapomněla. Omluvným pohledem jsem se na něj podívala a on mávl rukou na náznak, že to mám nechat plavat.

Opět přiblížil své rty k těm mým a dlouze je políbil.

Z POHLEDU JUSTINA

Byl jsem naštvaný? Byl jsem zklamaný? Myslím, že bych si měl dopřát také nějaké potěšení. Nicole se furt někde trajdá a na mě kašle. Když si ona může užívat, tak já také. Oblékl jsem se do něčeho stylového a šel po schodech dolů.

,,Nechci Tě vyhánět, Ryane, ale za chvíli přijde Justin a už nahoře bylo poznat na něm, že Tě tu nechce potkat" podle hlasu jsem uznal, že to říká Miley. Tak, kdo asi jiný tu je, že?

Vylezl jsem zpoza rohu a šel k lednici. Otevřel jsem ji a minutu do ní čuměl a nic. Žádné jídlo. Kouknul jsem se na stůl, kde jsem měl dva tousty. Vzal jsem si jeden a začal jíst. Neměl jsem potřebu si sedat. Jenom jsem tam stál, jedl a koukal okolo sebe. Dojedl jsem svůj toust a hned jsem hrábnul po druhém. Vzal jsem si ho do ruky a šel s ním do chodby, kde jsem si obul boty.

,,Čau!" zakřičel sem na ně. Na Miley a Ryana, kteří byli stále uvnitř. Nasedl jsem do auta a jel na pláž, protože tam, se na tebe chytne spoustu holek.

* * *

Sedl jsem si na bar a čekal na to, až budu obsloužen.

,,Dobrej, co si dáte?" otočil jsem se na blondýnku s modrými oči, za barem. Mám radši brunetky, ale z tohohle by také něco mohlo být.

,,Dal bych si jeden Plážový koktejl, prosím" usmál jsem se na ni. ,,Lucy" dodal jsem po přečtení její jmenovky, připlé na jejím oděvu. Začala mi promíchávat koktejl a já ji s úžasem sledoval. Vzala sklenku a přede mnou ji nalejvala.

,,Dáš mi své číslo?" podívala se na mě a usmála se. Blonďaté pramínky vlasů ji padaly do obličeje, a proto jsem jí je odhrnul. Děkovně se na mě podívala a koktejl mi dala připravený před sebe. Vzala tužku a papír, kam napsala své jméno.

,,Kolik to bude?" řekl jsem a zmateně se na mě podívala. Zasmál jsem se. ,,To pití. Kolik to bude stát?" zasmál jsem se znovu.

,,A-Aha" zakoktala. ,,Trapas" zasmála se a já s ní. ,,To nechte být. Na účet podniku" mrkla na mě a já zvedl koktejl do vzduchu, na náznak, že děkuju. Otočil jsem se na židli a koukal na moře.

Tak, kdepak si Nicole?

Část nic moc a znovu se omlouvám, že to trvalo, ale někdy prostě mám období, kdy napíšu 3 části za noc a někdy za měsíc ani jednu. Pokud to ještě čtete, tak děkuju moc :)