Snamione: Poslední šance

Narcissa 23

Hermiona se nejistě postavila, když domácí skřítek s hlubokou úklonou přivedl Narcissu Malfoyovou do temného obýváku. Vysoká štíhlá žena s platinovými vlasy a ostře řezanými rysy ve tváři do koncepce zasmušilé místnosti vůbec nezapadala, ale tvářila se pokorněji, než kdykoliv předtím.

„Dobrý večer, paní Malfoyová," pozdravila slušně Hermiona a nabídla ženě své místo na pohovce před rozdělaným krbem. Lily vsedě trhala a mačkala malýma ručkama popsaný pergamen. Čistokrevná čarodějka zcela bez emocí usedla vedle. „Pan profesor přijde brzy, doufejme."

Čekání ve společnosti Narcissy bylo obtížné. Trapné ticho rušeno pouze Lilyiným trháním pergamenu. Dvě ženy měly mezi sebou malé dítě celou věčnost, než se otevřely dveře a do obýváku vstoupil vyčerpaný Snape, jehož oči okamžitě zamířily k Narcisse.

„Jaká vzácná návštěva, Cisso!" Muž s těžkými černými vlasy si stáhl cestovní plášť a natáhl se po holčičce s černýma očima, která usměvavě zavýskala, když si ji přitáhl do náruče, aby ji na přivítanou políbil do světlehnědých vlasů. „Slečno, jděte se najíst." Pokynul ke kuchyni, kam se Hermiona pomalu odebrala i s Lily, ale sedla si tak, aby stále viděla na blonďatou čarodějku a Snapea. Domácí skřítek rychle obsluhoval pána s návštěvou a zároveň Hermionu s Lily, kterou nakonec neidentifikovatelnou kašičkou i nakrmil, aby mohla Hermiona nerušeně sledovat osazenstvo obývacího pokoje.

„Severusi, moc by to pro nás znamenalo," mluvila Narcissa prosebně a nakláněla se ke kouzelníkovi stále blíže.

„A proč Draca neřeší Lucius?" zeptal se Snape bez zájmu, během čehož se Narcissa stáhla. „Měl by se postarat o budoucnost svého syna."

„Lucius už nemá takovou pozici." Madam Malfoyová z rukávu vytáhla kapesníček a otřela si oči. Hermionu konverzace zajímala stále více. Možná by mohla pochytit nějaké důležité informace pro Harryho... „Draco si zaslouží něco lepšího... Vždy jsi byl jeho nejoblíbenější učitel, bude šťastný, když bude moci nastoupit k tobě do učení." Hermiona viděla Narcissu z profilu, ale i to stačilo, aby zahlédla nový příval emocí a především novou taktiku. „Je chytrý, dokázal by tě zastoupit, kdyby..."

„Jsem zástupce protektora," sykl autoritativně Snape a napil se vody, „jmenoval mě samotný Pán zla a já své místo nedbale nepředám do rukou mladého kluka, ve kterém se už Pán jednou zklamal... Řekni Luciusovi, aby našel Dracovi nějakou práci na Ministerstvu."

„Lucius mě poslal za tebou," sdělila plačtivě blonďatá čarodějka. „Severusi, nechceme tě v žádném případě připravit o post, ale až budeš starý, mohl by ti jednoho dne ulevit. Do té doby zvládne zastat jakoukoliv práci, je opravdu moc nadaný."

„Narcisso, mne nahradí až moje dcera."

„Jistě," šeptla. „Omlouvám se, nemyslela jsem to špatně." Hermiona poprvé v životě slyšela kohokoliv z rodu Malfoyů poníženě škemrat. „Draco bude dobrým asistentem i tvé dceři. Severusi, prosím, můj syn potřebuje tvoji pomoc – všichni ji potřebujeme." Natáhla bledou ruku a pohladila Severuse po hřbetu dlaně. Hermiona se napnula na židli v očekávání Snapeovy reakce, jenže žádná nedorazila. „Nezůstaneme ti dlužní, řekni si, cokoliv chceš..."

„Mám velký dům a peněz víc než Lucius," zamručel znaveně. Hermiona se potěšeně pousmála, že na její dceru se nebude moci vychloubat Malfoy, jenže úsměv se jí ze rtů rychle vytratil, když Narcissa uchopila Snapeovu dlaň a položila si ji vysoko na stehno – nedaleko klína. Chvěla se pod kouzelníkovým dotykem, ale neucukla

„Zaplatím ti jakkoliv," mluvila tiše dutým hlasem. „Draco potřebuje tvoji pomoc."

„Bella má u Pána zla lepší pozici než já," vydechl hlubokým hlasem Snape, nicméně ruku nestáhl. Pevně držel štíhlé stehno.