Snamione: Poslední šance

Pára nad kotlíkem 90

Ron se zjevil svým obvyklým způsobem jako pára nad kotlíkem a jelikož s jeho náhlou návštěvou nikdo nepočítal, nalezl v domě pouze Hermionu, která se s ním po prvotním zdráhání rozhodla nakonec vyrazit do víru mudlovského velkoměsta. Užívala si pocit, že byla zase jednou bezstarostná a nikdo ji na ulici nepoznával – Ron zajisté pečlivě vybíral, kam s mladou ženou vyrazí holdovat alkoholu, přestože za celý večer si Hermiona dala sotva dvě sklenky vína. Lily spala u Snapea.

Přemístění před Harryho dům proběhlo hladce, přestože na sebe Ron vylil polovinu piva, když se bez něj odmítl přemístit, a polil i čarodějku, kterou v průběhu přemístění i po něm držel za ruku. Hermiona se upřímně smála a jakmile se schovali mudlům za dveřmi domu, oba neobratně levou rukou kouzly usušila, načež následovala vytáhlého muže s rudými vlasy do knihovny.

„Kde máte nějakou flašku?"

„Rone, Harry neskladuje v knihovně alkohol," zasmála se pobaveně čarodějka, když sledovala, jak Ron usilovně přemýšlel, kam by láhev schoval sám.

„Všichni kouzelníci to dělají," zabručel, ale místo systematického pátrání těžkopádně dopadl na sofa a stáhl Hermionu za ruku na sebe, tudíž mu seděla na klíně. Mladá žena si uvědomovala, že muž patřil jiné a že by se k němu neměla tisknout, ale Ronovy klidné nádechy, pravidelně se zdvihající hruď a teplé dlaně na bedrech ji nutily myslet si, že vše je v pořádku. Uvolnila se a dokonce svoji hlavu zapřela o mužské rameno.

„Jsi krásná," zamumlal Ron do dlouhých kučeravých vlasů. Hermiona se zachichotala. Ron pro ni byl tak vzdálený a zároveň přímo tady. Nechtěla se zraňovat myšlením, jak by vypadal její život s bývalým přítelem, avšak ochutnávky byly záviděníhodné. Fleur získala, čeho ona nikdy nedosáhla.

S vypětím sil se pokusila slézt z Ronova klína, jenže dlouhé paže při pokusu o únik uvěznily její nohy, takže sice sesedla, ale stále se bezprostředně dotýkala kouzelníka a on jí. Naklonil se k Hermioně, aby se začal otírat rty o její tvář, bradu, rty, ale ani jednou ji nepolíbil. Čekal.

„Rone, máš rodinu," mumlala Hermiona, aby pokořila pokušení a donutila Rona uvědomit si, jak nesprávně se choval, „tohle nemůžeme." Neudržela se a několik krátkých polibků si s mužem vyměnila. Cítila Ronovu ruku pomalu klouzat po svém stehně.

„Moje rodina je můj problém," pronesl hravě, než ji znovu políbil – tentokrát dlouze a nesmlouvavě. Hermiona se odtáhla, když se Ronova ruka usadila na spodním prádle a začala ji svým počínáním uvádět do rozpaků.

„A co Harry?" zamumlala jako smyslů zbavená, ale svoji dlaň uhnízdila na Ronově podbřišku.

„Nejste spolu, jen spolu občas spíte – to je normální, jste dospělí, potřebujete sex." Pronikl pod spodní prádlo. „Jako já teď." Chtěla se bránit, hájit svoji čest, vážně chtěla, ale Ron byl v tomto ohledu nesmírně přesvědčivý. Jedna z velkým dlaní ji hřála v pase, druhá se jí pomalu zmocňovala, zatímco mužské rty nekompromisně líbaly mladou ženu, která nedokázala Ronovu přítomnost odmítnout. Hermiona si jen okrajově uvědomovala, jak dokonale její tělo odpovídalo kouzelníkovu.

Vyhrnovala rukama triko, aby se mohla sama Rona dotýkat na odhalené kůži, ale prsty se jí třásly, když pohyby těch Ronových byly stále intenzivnější. Nic podobného nikdy nezažila... V salonku na malém sofa. Poddala se okamžiku, dokud z přízemí nezaznělo rachocení nádobí. Blížilo se ráno a skřítek se již chystal na snídani.

Rona hluk neznepokojil, avšak Hermiona se nedokázala do polibku znovu ponořit, ani když ji kouzelník rychlými pohyby převedl přes okraj...

S ruměncem ve tvářích se Hermiona odtáhla a s počínajícím studem přitiskla nohy k sobě. Tohle neměla dovolit, protože na Rona si už nikdy nebude moct myslet. Nikdy nebude existovat ani ta nejmenší šance, že by byl jen její. Toto procitnutí ji zraňovalo.