Snamione: Poslední šance

Pozvednout číše 41

„Návštěva," odtušil nespokojeně Snape v reakci na hlasité hulákání, jež se ozývalo od hlavní brány. Bujarý mužský ryk se rychle blížil, za okny obýváku se blýskaly pestré paprsky a Hermiona si snažila spěšně pobalit věci. V horních patrech nalezla pletací jehlice a klubko vlny a rozhodla se uplést Lily teplou čepičku, kterou měla natrénovanou ze SPOŽÚSu. Děvčátko mělo oblečků dostatek, čarodějka bez hůlky spíše chtěla zahnat nudu. „Jděte k Lily a nevycházejte, tohle nebude nic pro vás." Hermiona věřila každému slovu a zmizela v ložnici rychleji, než se Snape rozhodl nevítanou návštěvu přivítat.

Pletení schovala do šatní skříně, ale stále se ochomýtala kolem dveří, aby měla možnost zaslechnout hrubé hlasy. K jejímu prospěchu kouzelníci své hlasy nijak netišily, ale každou chvílí hrozilo, že probudí Lily.

„Snape!" zakřičel rozjařený chlap, jehož hlas nikdy neslyšela. Snapea mluvil tiše, tudíž nezaslechla jediné slovo. „Vyhodil jsem starou a ty jsi pro ni furt jako štěnice, tady mě hledat nebude."

„No tak, Snape, máme whisky a důvod chlastat, tak pusť kamarády!" Vtíravý hlas a zacinkání lahví zřejmě přemohlo Snapeův obranný val, protože hlasy se následně nacházely mnohem blíže. „Nechápu, že máš k dispozici celej barák a žiješ v týhle díře."

„Snape, kde máš koupelnu?" První chlap. Těžké kroky se blížily, chodbička vedle chodby k ložnici vedla na toaletu, ale kouzelník dle zvuku odbočil špatně. Hermiona vystrašeně couvala s každým dalším krokem a nakonec utekla do postele, kde přes sebe přehodila peřinu a předstírala spánek. Zavřela oči právě v okamžiku, kdy se dveře těžkopádně otevřely. Lily se nemohlo nic stát, Snape byl jen pár metrů od nich...

„Ale, ale, ale... Malá Snapeová." Šouravé zvuky bot pomalu přecházely po místnosti k spícímu dítěti. „Tak se ukaž, po kom jsi." Hermiona se nenápadně pootočila a na škvírku otevřela oči. Starší chlap než Snape se skláněl nad kolébkou a rukou se Znamením klouzal po tváři její dcery. „Celá mudlovská šmejdka," odfrkl posměšně sám pro sebe, ale ve dveřích se ihned na to objevil Snape s hůlkou a za ním se tlačili další dva chlapi, kteří sice byli mladší než ten první, ale ani oni nebyli mladší než Snape.

„Koupelna je jinde, Lestrangei," informoval odtažitě Snape, jehož ruce nahradily Smrtijedovy.

„Kluk by byl lepší," odtušil nejstarší z chlapů se silně prošedivělými vlasy i vousy. „Holka je vždycky špatná... Za pár let z ní bude coura jako ze všech ostatních," zavrčel znechuceně, „obzvlášť, když je z mudlovský šmejdky." Lily stále klidně spala a Hermiony si nikdo nevšímal. Dbala příliš na strnulost, než aby si mohla brát k srdci kouzelníkovy urážky.

„Jsi v mém domě a mluvíš o mé dceři!" ucedil mezi zuby Snape. Lestarnge byl příliš urozený a věrný následovník Vy-víte-koho, takže si na něj netroufl vytasit hůlku ani zástupce protektora.

„Podíváme se, kolik máš ještě pokusů," utrousil pobaveně další ze Smrtijedů, chvatně přiskočil k manželské posteli a odkryl Hermionu v lehkém hábitu. Pokusila se okamžitě stáhnout, ale silné ruce jí nesmlouvavě vnikly pod hábit. Zavřeštěla, když hrubě zmáčkl její ňadro a druhou rukou se jí dotkl přes kalhotky. Kopala a cloumala sebou, dokud ji nepustil a nevrazil ženě silnou facku. Vyjeveně se chytla za tvář a vysvětlení hledala u Snapea, jenž pouze nelibě zíral jejím směrem, zatímco prsty hladil dětskou hlavičku, která se po výkřiku matky zavrtěla.

„Je dobrá," utrousil uznale Lestrange a jako první se vydal k odchodu. „Vezmi ji, Snape, je to sice šmejdka, ale aspoň bude na co koukat – tvůj ksicht mě nijak nedojímá." Neomalený chlap Hermionu za vlasy vytáhl na nohy a po několika krocích hodil ke Snapeovým nohám. Snape jí pomohl na nohy, až když osiřeli.