Snamione: Poslední šance

Pár rad 82

„Severusi?" oslovila muže nesměle čarodějka, protože nevěděla, zda tykání přešlo i do jejich soukromí. Snape od umyvadla neochotně zvedl oči, zatímco si čistil zuby mudlovským kartáčkem, který mu věnovali Hermioniny rodiče. „Omlouvám se za ně, bylo to nemístné."

„Očividně si pro tebe," Hermioně přišlo toto oslovení z úst kouzelníka podivné, „představovali někoho jiného. Zdálo se mi, že Weasley by byl pro tvé rodiče ideální, přestože je to nevzdělaný idiot s minimálními schopnostmi," zamručel a vyplivl pastu do umyvadla, „ale nemusíš se obávat, že by se mě slova tvého otce nějak dotkla."

„Celý večer jsi byl potichu a jen nepřítomně choval spící Lily." Čarodějka si zády k muži stáhla župan a natáhla volné triko, které jí matka připravila.

„Těžký den v práci. Dnes bych nebyl dobrým společníkem pro nikoho." Vypláchl si ústa, než se vydal za Hermionou do dětského pokoje, kde stála jedna širší postel a maličká postýlka pod oknem, v níž již spokojeně spala jejich dcera. „Mám postel o trochu zvětšit, nebo chceš spát sama? Můžu si lehnout na podlahu..."

„Zvětši ji, nemůžeš spát na zemi." Snape dvěma tahy hůlkou udělal z lůžka pro jednoho dostatečnou plochu pro dva, kam se oba obezřetně uložili. Peřinu měl každý vlastní, ale i tak se Hermiona bála, že na svém těle ucítí Snapea. Nicméně ji vůbec neuklidnilo, když se Snape vyjádřil a ona zjistila, že víceméně myslí na totéž.

„Pamatuješ na naše naposledy?" Hermiona odvrátila zrak, což posloužilo jako odpověď. „Nechci na tebe tlačit a v žádném případě ne v domě tvých rodičů, jen bych rád věděl, zda to opravdu bylo kvůli potěšení, nebo jsi něco chtěla." Vydechl a otočil hlavu k čarodějce, aby si ji mohl prohlédnout. „Vrtá mi to hlavou už dlouho, ale počítám s druhou možností. Mám pravdu?"

Neochotně přikývla s růžovými tvářemi od studu, než se přiznala: „Potřebovala jsem vidět tvé Znamení. Chtěla jsem pomoct Harrymu."

„Tušil jsem to, ale nebylo ti to nepříjemné, že?"

„Ne, na to vzpomínám jako na své poprvé." Snape bolestně stáhl obličej, protože si stejně jako ona uvědomoval, jaké bylo opravdu její poprvé v maličké komůrce vedle jeho ložnice. Hůlkou dovřela dveře pokoje, aby se mohla už konečně uložit ke spánku.

„Kdybychom tehdy spolu zůstali déle, dokázala by sis to ještě představit?" To nevěděla. Byl to neopakovatelný zážitek, když pod starším kouzelníkem vyvrcholila a on ji následoval – tenkrát ji muž dokonce svým způsobem přitahoval, když ji líbal a staral se o její tělo, jenže dnes, i kdyby styk chtěla znovu opakovat, nevěděla, jak překonat příkop mezi ní a Snapem, přestože spolu aktuálně leželi v posteli a tykali si. A tenkrát, kdyby nepadl Voldemort, by pravděpodobně její znechucení Snapem ještě stouplo, takže by k dobrovolnému styku nedošlo...

„Nedokáži si teď představit nic jiného než materiály k OVCE," oznámila výmluvně a zhasla lampičku, takže se celý pokoj ponořil do tmy.

„Rozumím," zamručel, ale rozhodl se jí pomoci jinak. Ptal se na všemožné otázky, které se u zkoušek objevovaly a na které si byl jen schopný vzpomenou, ale převahu tvořily lektvary s obranou proti černé magii. Hermiona na otázky nervózně odpovídala až do dvou hodin ranních, než usnula s vědomím, že dokázala odpovědět na vše.

Když se brzy ráno probudila, Snape i Lily ještě spali, tudíž se v klidu oblékla a rozhodla se, že udělá všem malou snídani, aby se odvděčila za nocleh a večeři, ale když v sedm hodin stanula na prahu kuchyně, už v ní postávala její matka u sporáku.

„Dobré ráno!" pozdravila Hermiona a připravila si hrnek na čaj. „Jsi nějak brzy vzhůru."

„Stále mám neskutečný časový posun," mávla ledabyle rukou matka, „ale proč ty si neodpočineš se svým mužem a dcerou? Máš černé kruhy pod očima a zarudlé oči, jako kdybys nespala... Nebrečela jsi?"

„Ne? Měla bych?" Postavila se vedle své matky, která byla na rozdíl od otce čitelná na první dobrou, a založila si ruce na prsou, aby tak dokázala, že se bez odpovědi nehne. Chápala, že se na ni stále zlobili kvůli vymazání paměti a nedokázali ještě úplně překousnout fakt, že je Snape o tolik starší, ale kvůli tomu by snad nebrečela ona.

„Slyšela jsem vás večer, když jste byli v pokoji... Jak dlouho už máte krizi?"

„Mami, my žádnou krizi nemáme, Severus prostě jen není moc společenský, ale žádné problémy neexistují." Zalila čaj horkou vodou. Další krize zažehnána... Matka s táhlým výdechem odložila lžíci a stáhla pánev z plotny.

„Proč spolu nespíte?"

„Co?"

„Hermiono, zlato, jste spolu teprve krátce, máte dceru – Mysli na ni! – a ty už odmítáš manželské povinnosti. Proč? Co se stalo?"

„Mami, tak v první řadě nejsme manželé. A ve druhé... Tomu bys nerozuměla, je to složité, ale jak říkám, nemáme žádné konflikty."

„Každý si myslí, že jeho problémy jsou jiné a okolím nepochopitelné, ale dost často jsou si velmi podobné. Začíná to oddělenými ložnicemi a končí rozchodem a u vás se k tomu schyluje, když jsem slyšela Snapea, který by o to stál."

„Nebudu se s tebou bavit o tom," zarazila matku rázně Hermiona, avšak celé snažení bylo marné.

„Vrhla ses neuváženě do vztahu se starším mužem a vidím, že potřebuješ pár rad, protože on není kluk jako Ron, kterého jsi mohla roky vodit za nos! Snape potřebuje jistoty a k těm patří i sex." Hermiona si pokusila zacpat uši. „Nevím, čeho ses zalekla, nebo jestli jste zkoušeli něco nového a on ti nevědomky ublížil – věř, že i to se stává – a ty teď máš strach, že to bude bolet, ale měli byste si o tom promluvit, nebo se mohli zkusit pomilovat jen něžně..."

„Mami, dost!"

„Zlato, Snape je podle všeho velice uzavřený muž a i když je to na první pohled morous, slyšela jsem, jak jemně se k tobě choval, když si myslel, že vás nikdo neslyší, a vidím, jak láskyplně pečuje o Lily. Podle tvého otce je možná příliš starý, ale jinak jsme se shodli, že sis vybrala správně."

„Vůbec ho neznáte!" vyjekla nevěřícně.

„Je to podle všeho velice dobře zajištěný muž, který se o tebe dokáže postarat a zvládne na sebe vzít i tvé starosti – všimli jsme si jeho jména, když jsme si vyzvedávali letenky na letišti, a také taxikář tady v Londýně se na něj odvolával." O tom nevěděla. „Každopádně je velice vzdělaný, má úžasnou práci, kterou bychom si pro tebe také přáli, a i když mu sociální inteligence možná trochu schází, má ostré lokty, což je vždy důležité, abyste se měli dobře." Položila zaražené dceři dlaně na ramena. „Hermiono, my bychom tě rádi viděli vedle mladého chlapce, ale už u Rona jsme se báli, aby tě nebrzdil a neodváděl od velkých cílů, protože byl docela lajdák a ty jsi byla vždy rozumově vyspělejší než tvé okolí... Snape byl dobrá volba, jen musíš jeho tělo stimulovat i jinak než po mentální stránce."

„Mami!"

„Pohlídáme vám přes noc Lily, abyste se mohli pomilovat."

„Ne!"

„Čím víc mu dovolíš, tím bude spokojenější celé manželství."

„Nejsme manželé!"

„Máte dceru, jste jako manželé."

Opět máme šanci spařit Hermionu se Snapem v soukromí.