Snamione: Poslední šance

Koupel 98

Vana do třetice...

„Je moc mladá," zamručel starý Snape, nicméně Hermiona poznala i z předsíně, že ještě nepil. Za celých devět dnů, co strávila ve společnosti zapšklého mudly, viděla muže pít třikrát, ale nikdy nebyl hrubý. Nebo hrubý... Byl to Snape! Každopádně se choval slušně a k večeru si i pohrál s Lily, za což byla Hermiona vděčná, protože jí celá domácnost spadla do klína.

„O dvacet let," přisadil si druhý hlas, v němž poznala Severuse. Jedovatý nádech slov dával jasně najevo, že dopadení Bellatrix nebylo tak snadné, jak doufal.

„O tom přesně mluvím! Přivedl jsi mi domu další dítě... Jak s ní vůbec můžeš – však víš!" Hermiona tiše zouvala dceři botičky, aby dobře slyšela. Malá holčička byla z hřiště tak unavená, že připomínala hadrovou panenku.

„Je krásná – přemáhat se rozhodně nemusím," zamručel pobaveně Severus. „Nepřišel jsem, abys mě poučoval." Hlasité zaskřípání židle probralo Lily. „Kde jsou? Jasně jsem jim řekl, aby nikam nechodily – chráněný je jen tenhle dům."

„Obě potřebují na vzduch a park je přes cestu," zavrčel Severusův otec nazpět stejným tónem. „Možná šla ta holka ještě nakoupit."

„Nemohl by ses alespoň jednou přemoct a udělat něco, co by pomohlo?!"

„Nevaří zle, ale potřebuje k tomu strašně věcí." Bručivý smích vyplnil dům. „Nikdy si všechno nezapamatuju. Možná už na mě jde stáří... Doufej, že toho tvého si ta holka nevšimne. Kde jsi ji vůbec poznal?"

„Byla mou žačkou." Hermiona si dokázala představit Severusův samolibý výraz, když zbytečně dráždil vlastního otce. Škodolibost byla patrná.

„Ty nejsi normální, kluku," vydechl rezignovaně starý Snape, načež Lily opět nabrala sílu a v bačkůrkách se rozeběhla do kuchyně, kde si začala nárokoval tatínka pouze pro sebe. Hermiona ji tiše následovala a uvítáním pro ni byly jakési dva úsměvy od obou Snapeů. „Jdu za Mikem," zamumlal starý Snape na vysvětlenou, než se vytratil, aby jim nechal trochu soukromí. Nestál o novinky z kouzelnického světa.

„Jsem ráda, že jsi v pořádku," řekla tiše Hermiona namísto pozdravu. Bylo zbytečné se vyptávat, zda už Bellatrix dopadli. Snape to tichým přikývnutím zajisté ocenil. „A Harry?"

„Nic mu není. Poslední týden jsme Bellu ani nezahlédli," povzdechl si, i když se směrem k Lily stále usmíval. Děvčátko sedělo otci na klíně a ukazovalo mu novou mudlovskou hračku, kterou mu přinesl děda. Ukázalo se, že starý Snape měl minimálně velice dobrý vztah s místní paní z trafiky, která po svých již odrostlých vnoučatech měla stále velké množství hraček, kterých se ráda zbavovala. Když Snape poprvé přinesl pytel hraček, aby měla Lily na výběr, Hermionu to potěšilo, ale pomalu se z toho stala tradice. Velmi často přibývaly hračky a rychle se kupily v obýváku, kde je musela Hermiona pravidelně uklízet – když se Snape nedíval, používala hůlku. „Neměla bys chodit ven."

„Umím se o sebe postarat."

„Jde po tobě Lestrangeová, Hermiono. Přestaň si hrát na hrdinku a alespoň jednou udělej, o co tě žádám!" Mladá čarodějka si přišla stejně schopná jako Harry, kterému kouzelník nijak nebránil, ale nechtěla se hádat. Ne před Lily a když si Severus konečně našel čas je navštívit.

„Máš hlad?" zeptala se vyhýbavě, na což černovlasý kouzelník odpověděl pouze rezignovaným vydechnutím a nepatrným přikývnutím.

Hermiona vařila, zatímco si Severus sedl s dcerou na zem a hrál si s ní podobně jako jeho otec, jen kouzelníkovi ožívaly hračky pod rukama. Panenky létaly, plyšáci se zvětšovaly a zmenšovaly a stavebnice sama stavěla komíny, do kterých se následně oba výtržníci strefovali. Lily se hlasitě smála a poskakovala kolem, ale Snape se nedokázal zcela uvolnit. Někdy jej i Hermiona přistihla, že na ni hleděl – jindy pouze zamyšleně sledoval hračky.

Najedli se, ale veškerá pozornost patřila Lily, stejně tak i společně strávený čas při koupání dcery. Uspat Lily šla jen Hermiona, ale holčička usnula téměř okamžitě. Před pokojem čekal Severus, který vzal opatrně čarodějku za ruku.

„Půjdu do sprchy..."

„Mám raději vanu," odvážila se Hermiona. Tváře jí hořely, když vyjádřila své přání. Budou nazí a budou spolu – pravděpodobně se pomilují... Moc o to stála. Přála si cítit muže, jeho oporu. Bezpečí v jeho náručí.

„Jsi si jistá?"

„Ano."

Za ruku zavedl Hermionu do koupelny v patře. V průběhu líbání se svlékli a napustili vanu, do které se oba vysíleně ponořili. Dlouho se pouze líbali, než se Hermiona odhodlala opět překročit hranici, ale jakmile v sobě pocítila Severuse, veškeré obavy opadly.

Rozechvělé dýchání zabraňovalo oběma jakkoliv mluvit. Hermiona zpočátku zachytávala mokré polibky, ale postupně propadala svým pocitům, tudíž pouze zaklonila hlavu a pevně se přidržovala mužských lopatek. Ženina záda klouzala po dně vany, jak se Severusovo tělo zapíralo a vzpínalo...

„Severusi?" hrubý hlas zpoza gumového závěsu Hermionu vyděsil, ale dříve než vydala jakýkoliv zvuk, ústa jí překryla velká mužská ruka. Pochopila, že musí být potichu, načež ji Severus opět pustil, ačkoliv v ní zůstával...

„Vypadni!" zavrčel kouzelník směrem k otci, jenž se vrátil od známého v tu nejnevhodnější dobu.

„Jen si vyčistím zuby," zamrmlal muž nazpět a zcela nevzrušeně se přesunul k umyvadlu. Zřejmě nepoznal, že ve vaně byla i Hermiona, která si skousávala rty, aby se nerozesmála. Snape její počínání potrestal pomalým přírazem, čímž však rozehrál zcela novou hru. Hermiona nevěřícně valila oči, tváře rudé a rty pevně stisknuté, aby vydržela potichu. Pomalé, líné, avšak nesmírně hluboké a procítěné spojování těl ji spalovalo stejně jako bezmyšlenkovité milování v plné síle...

„Kluku...? Seve?" opravil se nejistě starý Snape, čímž opětovně zastavil kouzelníka. „Vážně byla ta holka tvojí studentkou?"

„Teď není vhodný čas..."

„Byla tvojí studentkou?

„Jo."

„Ale začal sis s ní až po škole, že jo?" zeptal se, ale bylo znatelné, že v ústech měl kartáček. „Myslím, jako žes jí dal na výběr – že ses dvořil," vyplivl posměšně, „nebo něco takovýho, co děláte, aby si mohla vybrat."

Hermiona si uvědomila, že ji černé oči lítostivě propichovaly. Laskavě pohladila muže po ramenu, aby jej ujistila, že zde ve vaně vážně byla jen ze své svobodné vůle. Nohama objala muže kolem pasu, čímž na sebe strhla celou jeho váhu. Okolní voda hlasitě vyšplouchla.

„Já-" Tíživé ticho. „Vážně nechci, aby od tebe odešla jako tvá matka ode mě a vzala s sebou i dítě..."

„Máma umřela," zavrčel varovně Severus.

„Nezáleží na tom jak, záleží, že od té doby jsem ji už neviděl!" Starý muž se nenechal zastrašit vlastním synem, vůbec si jeho výhružný tón nepřipouštěl. Něčeho podobného byla Hermiona svědkem poprvé. „Sakra, kluku, ty jsi lepší než já!" vyhrkl starý Snape, i když se zdálo, že jej to stálo mnoho úsilí. „Ale nechci vidět, že to poděláš jako já. Chci vědět, že se chováš dobře a že tady pro tu malou budeš. Je to holka..."

„Já vím," vydechl těžce Severus, jako by na přítomnost Hermiony dočista zapomněl.

„Kdybys cokoliv potřeboval," další dlouhá odmlka ze strany starého Snapea, „můžeš se na mě obrátit. Pokusím se ti pomoct s Lily a tou tvou mladou holkou. Máš tady dveře zase otevřené. Ano?"

„Díky... Tati."