Snamione: Poslední šance

Madam Lestrangeová 103

Zuřivé klepání na dveře polekalo nejen Hermionu. Lily chtěla okamžitě od dědečka k čarodějce a Snape se odhodlaně rozešel ke dveřím, aby narušiteli otevřel.

„Wilsone?" zaslechla Hermiona ode dveří překvapený hlas Snapea a záhy sama kouzelníka spatřila na prahu obýváku.

„Slečno Grangerová, jsem tak rád, že jste tady!" vydechl celý uřícený, než si setřel pot z rudých tváří. „Jste v pořádku? Nic vám neudělala?" Hermiona nechápavě sledovala muže z křesla u televize s Lily na klíně. Starý Snape se naštvaně tyčil mezi futry, oči nevraživě zabodnuté do lékouzelníka v barevném hábitu. I ve Snapeově domě byl kouzelníkův hábit nejbarevnější věcí v obydlí.

„Proč bych neměla být v pořádku, pane Willsone?"

„Madam Lestrangeová byla na ulici," vyjekl vyděšeně. „Napadlo mě, že šla za mnou, ale když jsem se ji došel zeptat, ani se na mě nepodívala a přemístila se."

„Musela vystopovat Severuse," Hermiona hnědýma očima přelétla ke Snapeovi, aby její tvrzení potvrdil, jelikož cítila, jak na ni přicházely mdloby, „včera se tady na chvíli stavil."

„Madam Lestrangeová?" zopakoval nechápavě Snape mezi dveřmi. „Po Severusovi jde ženská? To je jako kdo? Bejvalka?"

„Je nejvěrnější následovnicí muže, který zabil vaši ženu," vysvětlila rychle Hermiona. Wilson vytřeštěně hleděl na Snapea. „Chce mě, Lily i Severuse zabít kvůli zradě, které jsme se dopustili."

„Celej Severus," zavrčel vysoký muž s prošedivělými vlasy. „Magnet na průsery," mumlal si pod vousy, než odešel do patra – zřejmě již nestál o další informace.

„Pane Snape, prosím, neopouštějte dům!" křikla ještě Hermiona starostlivě do útrob domu. Pokud se Bellatrix objevila v ulici, určitě se ještě někdy objeví. Pokud ji Severusova stopa dovedla až k domu lékouzelníka, nezapomene – do mudlovské čtvrti by se hlavní bystrozor bezdůvodně nevydal.

„Máte chráněný dům?"

„Ano," odpověděla, ale v hlavě již plánovala, co sbalí a kudy utečou. „Musíme dát vědět Severusovi."

„Ach, ano, to jsem měl udělat, než jsem sem šel," zamumlal si pro sebe postarší muž s kostěnými brýlemi. „To mě nenapadlo, sotva jsem poslal ženu letaxovou sítí pryč, než jsem se sem vydal..."

Hlasité cvaknutí Hermionu vyděsilo k smrti, ale Snape s puškou v ruce vše brzy vysvětlil. Wilson vytasil hůlku a rychle se postavil před Hermionu, nicméně Snape mu nevěnoval žádnou pozornost.

„Jak vypadá ta mrcha?" zabručel chlap v obnošených kalhotách a triku s dlouhými rukávy a propálenou dírou na boku.

„Žena kolem padesáti let, štíhlá," začal popisovat z lékařského hlediska Willson, ale Snape jej uťal.

„Ale prsa a boky má..." Hermiona protočila oči. Dceru k sobě tiskla stále silněji. „Je to pěkná baba."

„Prosím?" Wilson pomalu stáhl hůlku. Pomalu se otočil stejným směrem jako Snape a zakřičel.

„Je to ona, co?"

„U Merlina, co budeme dělat?" Hermiona se bála otočit, ale byla si jistá, co by viděla. Bellatrix se do ulice vrátila, dle všeho již našla i správný dům. Čarodějka se pokoušela vytěsnit myšlenku, že Wilson Bellatrix zavedl až téměř do domu. „Dívá se sem..."

„Nic neuvidí," zabručel stále klidný Snape. Hermiona tiskla dívenku v náruči. Kam ukryje Lily, až bude muset bojovat? Její holčička byla ještě moc malá, nedokázala pochopit, že se musí někam skrýt a nevydat ani hlásku, až její matka bude bojovat o přežití. „Okna z ulice stále ukazují, že v domě nikdo není... Severus to musel zařídit, než sem přivedl tyhle dvě."

„Jak dlouho bude trvat, než zjistí, že je to pouze kouzlo?" vydechla těžce čarodějka. Krb nebyl napojený na letaxovou síť, kvalitní kouzelnická ochrana zabraňovala přenášení dovnitř i ven... Domácí skřítek!

„Změnil jsem i jméno na zvonku a schránce, mohlo by ji to zmást." Starý muž byl soustředěný, ani na okamžik neztratil hlavu. S ledovým klidem sledoval ženu za oknem stejně, jako by reagoval Severus.

„Monto!" vykřikla. „Lily, zavolej na skřítka." Dívenka nechápavě vzhlížena k matce. „Jak se jmenuje skřítek?" zatrylkovala Hermiona, ale do hlasu se jí vloudila zoufalost.

„Monta," vyjeklo dítě nadšeně, že matce správně odpovědělo. „Monta!"

Skřítek se objevil téměř okamžitě.

„Monto, přenes se za pánem a řekni mu, že Bellatrix je tady," vyhrkla Hermiona rychleji, než stihl Snape znechuceně ohrnout ret. Skřítek se okamžitě přemístil pryč.

Čarodějka se s dítětem na klíně obezřetně natočila k oknu. Černovlasá žena v černých šatech postávala na příjezdové cestě a úšklebek na rtech značil, že si již byla Severusovými zabezpečovacími kouzly jistá. Musela cítit magii.

Líně vyslala první kouzlo do ochrany.

„To už se sem jako prolamuje?" zeptal se Snape, jenž celou dobu sledoval ženu za oknem, zatímco pevně svíral pušku. „Hele, Severus!" vyhrkl znenadání. Hermiona opravdu zahlédla vysokého muže, jenž se na okamžik zjevil uprostřed ulice, ale místo kletby strhl Bellatrix a přemístil se s ní pryč.

Skřítek se znovu objevil v přízemí domu.

„Pán řekl, že se máte přesunout do domu pána," odříkával monotónním hlesem Monta. Lékouzelník okamžitě uposlechl a stoupl si blízko skřítka, Lily se za dlouho neviděným skřítkem snažila nadšeně dostat, ale Hermiona se Snapem stále slepě hleděli na místo, kde ještě před chvílí stála Belatrix se Severusem. „Slečno Grangerová?"

„Má šanci?" zabručel Snape do ticha.

„Severus je nejlepší kouzelník v zemi," ujistila jej i sebe. Propustila Lily a postavila se, aby mohla opatrně přistoupit k otci Severuse, jehož jemně pohladila po paži. „Pane Snape, pojďte s námi, Severus se sem vracet nebude."

A je to tady...