Snamione: Poslední šance

Pohřeb 106

„Já to zvládnu sám," zavrčel podrážděně Severus, když jej jeho otec podpíral až k posteli, na niž jej pomalu usadil. Severus prskal po celou dobu z Nemocnice svatého Munga, ale Hermiona s bolestí v srdci přihlížela, jak muži ještě plně nefungovaly nohy a on několikrát za cestu klopýtl. Snape jej pevně podpíral, čímž však jasně ukazoval Severusovi jeho vlastní slabost.

„Máš se šetřit," zamručel nazpět Snape, což bylo mnohem milejší, než co Hermiona předpokládala. Starý muž zůstával stále hrubým a neotesaným, se svým synem však od boje s Bellatrix trávil mnohem více času, což Severuse znervózňovalo. Hermiona Snapeovi nic nezazlívala, sama si pamatovala, jak se cítila, když si myslela, že je její milovaná Lily mrtvá. Chápala, že potřeboval nyní dohlížet na každý krok svého syna, dokud ještě nebyl v plné síle.

„Nemusíš se starat," vydechl mladší z mužů úlevně, když si lehl a natáhl nohy. Hermiona muže jednoduchým kouzlem vysvlékla do spodního prádla, přestože byl Snape přítomen. Zřejmě uznal, že kouzlo nepůsobí muži zbytečnou bolest, kterou by mu manuální svlékání přivodilo.

„Sotva stojíš na nohou." Snape si také stáhl kouzelnický hábit a odhodil Ronovu hůlku na noční stolek.

„Hermiona mi kouzly pomůže, vážně na mě nemusíš neustále dohlížet." Severus si vděčně vzal od Hermiony peřinu a přikryl se, ale otcova pohledu si všiml stejně jako Hermiona, která na starého muže vrhala omluvné úsměvy. „Děkuju, že ses postaral o moji rodinu, když jsem byl mimo."

„Jo, dva týdny," přisadil si Snape.

„Jo, máš to u mě..." Snape vytušil, že nadešel čas jeho odchodu, a proto promnul synovi rameno.

„Tak já jdu za Lily, než bude večeře." Naposledy si prohlédl unaveného Severuse. „Dáš si taky?"

„Donesu mu jídlo," ujistila Snapea Hermiona, zatímco jej stále trpělivě sledovala, než pomalu opustil pokoj.

„No, konečně!" vydechl Severus, jen co za sebou jeho otec zavřel dveře. „Myslel jsem, že se ho už nezbavíme."

„Bál se o tebe stejně jako já." Hermiona se zasmála, když ji kouzelník jednoduchým gestem pozval na postel. Neodmítla a poprvé od boje si dovolila k muži ulehnout. Nesměla se přitulil v plné síle, ale blízkost a teplo mužského těla jí stačilo.

„Takhle divně se nikdy nechoval."

„Myslel si, že tě Bellatrix zabila. Zřejmě si uvědomil, co by mohl ztratit." Severus namísto odpovědi protočil oči. „Došel do nemocnice plné kouzelníků, vzal si na sebe tvé oblečení, Ronovu hůlku... Vážně se překonával, aby tě mohl vidět."

„Když jsem se jednou probral a on mě držel za ruku, na okamžik jsem uvěřil, že jsem vážně po smrti," zabrblal kouzelník kousavě.

„Severusi, tohle není vtipné!" Plácla kouzelníka jemně do hrudi. „Slib mi, že tohle bylo naposledy, kdy jsme museli riskovat život a schovávat se." Hermiona si upravila vlasy, načež pohladila muže po žebrech. V nemocnici zhubl.

„Bellatrix je už definitivně pryč."

„V pondělí měla pohřeb... Andromeda mi poslala dopis," přiznala tiše čarodějka. Úmrtí v rodině nesla Andromeda statečně, přestože bylo v dopise znatelné, že se jí zármutek ze smrti sestry nevyhnul. Narcissa se dle zpráv složila a táhlé dědické řízení ještě nezapočalo – to vše se dalo vyčíst z Denního věštce.

„Musel jsem to udělat."

„Vím, nezbylo jiné řešení." Ve vlasech pocítila mužské rty. „Cítíš se už líp?"

„Nic mi není," odvětil klidně, avšak opětovný vpád Snapea do ložnice Severuse napružil. Frustrovaně vydechl, až se mu zachvělo chřípí, ale mlčel, zatímco starý muž balancoval k posteli s hrnkem v ruce. Soustředěně došel až k nočnímu stolku.

„Člověk už tě vidí na marách, ale ty se hned při první příležitosti válíš s holkou v posteli!" okomentoval pobaveně Snape s prošedivělými vlasy. „Tady máš čaj. Půjdu s Lily ještě na chvíli ven, snad už nám nikdo nebude usilovat o kejhák."

„Nebude, vyřídil jsem to," odvětil Severus trpělivě. Rukou stále klouzal Hermioně po zádech.

„Dobře ses postaral, kluku." Snape synovi uznale pokynul. „Moc dobře."

Severus žije a vše se zdá být v pořádku! Šťastní až navěky...

ALE stále nás čeká ještě jeden díl.

Všem už nyní chci poděkovat za velkou podporu po dobu celého psaní a věřte, že nervozita z posledního dílu se přenesla i na mě. Již u minulého dílu téměř bez komentářů mi bylo jasné, že pro sebe rekapitulujete a pomalu se loučíte s postavami. A u tohoto dílu očekávám ještě větší klid před bouří...

Takže si téměř naposledy prohlédněte postavy a zavzpomínejte na těžké začátky, na Hermioninu touhu se zabít, na chladného Snapea, jenž se stal zástupcem protektora, a na nesmělé seznamování, kdy se Hermiona se Severusem začali pomalu respektovat. Na nenávist i lásku k Lily, na zoufalou Andromedu, na zlomenou Narcissu, na Draca, jenž zachránil Hermioně život, na mrtvou Pansy Parkinson, na nesmělého milence Harryho a záletníka Rona. A na Snapea, který poprvé přestal vidět ve svém synovi malého vystrašeného kluka a poznal muže.