Snamione: Poslední šance

Poznamenaní válkou 61

„...způsob, jak začít." Slyšela říkat Harryho a zastavila se před vchodem do kuchyně. Takhle by se s Kráturou nikdy nebavil a Monta se staral o Lily, zatímco se Hermiona rozhodla nasnídat.

„Mám odejít?" zeptal se přímo Snape. Mladá čarodějka se zarazila, málokdy vycházel ze svého pokoje, pokud jej nečekala Lily, a od této doby, co opustil Tkalcovskou ulici, si s Harrym nevyměnil více než pozdrav.

„Ale tak jsem to vůbec nemyslel!" zamručel rychle Harry se značnou dávkou rozespalosti po ránu. „Jste tady teprve týden a nikomu nevadíte, jen vám říkám, že jsem potkal paní profesorku McGonagallovou a zmínil se jí o vás. Bradavice potřebují profesora obrany proti černé magii a vy máte praxi... Bylo by to jako dřív." Hermiona nevěřila, že by o něco takového Snape stál.

„Děkuji za snahu, pane Pottere, ale já se už do Bradavic nevrátím. Toto rozhodnutí můžete předat i McGonagallové. Není to možné kvůli Lily," řekl rozhodně Snape, když pravděpodobně zachytil Harryho nechápavý pohled. „Nemohl bych vyučovat vlastní dceru a do té doby chci Lily vídat častěji než pouze o prázdninách a jednou měsíčně, když bych neměl dozor. To je vlastně důvod, proč jsem s vámi chtěl mluvit osamotě." Hermiona se ještě více přitiskla ke stěně, aby ji nikdo nemohl ani zahlédnout, a napjatě poslouchala. Proč by chtěl Snape mluvil s Harrym osamotě? Za uplynulý týden si s ním několik slov vyměnila pouze ona, avšak poté, co jej zastihla v koupelně, se jí poměrně plaše vyhýbal.

„Jsme sami." pobídl jej Harry.

„Váš postřeh mě nikdy nepřestane udivovat," utrousil kousavě starší kouzelník ze zvyklosti, přesto se neomluvil. „Jsem srozuměn se situací. Vy a slečna Grangerová budete vychovávat moji dceru, ale já bych i přes to rád patřil do Lilyina života. Chtěl bych, aby mě znala jako svého otce."

„Myslím, že o tomhle byste měl mluvit s Hermionou..."

„Slečna Grangerová je vaše přítelkyně, do budoucna zajisté partnerka, a proto je zřejmé, že budete s mojí dcerou trávit mnohem více času a ona sama vás bude brát více jako svého otce než mě. Chci s vámi uzavřít dohodu... Vy nebudete mé dceři nahrazovat otce – mohl byste k ní přistupovat jako strýc – a já vám mohu slíbit, že nikdy neohrozím vaše postavení u slečny Grangerové. Souhlasíte?"

„Pane, já a Hermiona-"

„Stojí o vás."

„Kéž by!"

Hermiona se již chystala vpadnout do kuchyně a uvést vše na pravou míru, jenže za jejími zády se ozvalo zaklepání. Krátura se v mžiku objevil u dveří a otevřel, přičemž se uklonil hlouběji, než jak to dělával, a mezi futry se objevila žena, kterou už nechtěla Hermiona nikdy vidět. Narcissa Malfoyová vypadala naprosto zoufale, což dokazovala už jen tím, že pozdravila Hermionu jako první.

„Je tady Severus?" Dříve, než Hermiona odpověděla, z kuchyně vyšel Snape. „Severusi! Četla jsem v novinách, že tě pustili, ale nemohla jsem tě najít," zanaříkala, během čehož se k muži pomalu přiblížila a objala jej. Hermiona pocítila osten žárlivosti, když kouzelník neucukl a ještě prkenně přiložil blonďaté ženě ruku na záda. „Byla jsem u tebe doma, hledala tě... Jsi v pořádku?"

„Hermiono, pojď se najíst," vyzval čarodějku Harry, ale ona by mnohem raději slyšela, co má Dracova matka na srdci.

„Co tu chce?" Odpověděl jí pouze pokrčením ramen a namísto domácího skřítka před ni postavil namazanou topinku.

„Hermiono, ty jsi o mně mluvila před Snapem?" zeptal se obezřetně a usadil se velice blízko čarodějky. Zavrtěla hlavou, jenže tušila, kam tím Harry směřoval – slyšela rozhovor obou mužů. Nezúčastněně se zakousla do topinky. „Mám dojem, že nás vidí jako pár."

„Vážně?" Zahrála udivení.

„Já..." Odmlčel se, čímž si získal Hermioninu plnou pozornost. „Víš, už jsem nad tím párkrát přemýšlel a možná by nebylo od věci..." Čarodějka vytřeštila oči a modlila se, aby nepokračoval. „Chci říct, že jsi pro mě teď ten nejdůležitější člověk na světě. Cítím, že mezi sebou nemáme to, co jsem měl s Ginny a ty s Ronem, ale třeba časem... Mám tě moc rád." S rudými tvářemi seděl vedle ní, opatrně se prsty dotýkal hřbetu její dlaně a oči zarytě upíral na toto spojení. Znala Harryho bezmála deset let a prožila všechna jeho vzplanutí lásky, které se v tomto případě nekonalo, ale nemohla popřít, jak složité muselo být pro chlapce, který přežil, mluvit otevřeně o svých citech. Vždy znamenal naději pro tolik lidí, že si nemohl dovolit působit slabě.

„Harry," povzdychla si, „pro mě jsi vedle Lily také nejdůležitějším člověk na světě, ale já nechci ztratit naše přátelství. My se nemilujeme tak, jak bychom měli, a pokud si spolu něco začneme, už nikdy to nepůjde vrátit. Uvědomuješ si to?"

„Hodně jsem nad tím přemýšlel a uměl bych si tě představit jako svoji přítelkyni, navíc Lily beru jako svoji, což by celou situaci ulehčilo. Máme dům," rozmáchl rukama, aby si čarodějka uvědomila, kolik má prostoru, „po Siriusovi zbylo hodně galeonů a já se už přihlásil do kurzu na Bystrozora, kam budu docházet současně s přípravou na OVCE, takže bychom byli zabezpečení, ale postarám se o vás dvě, ať se rozhodneš jakkoliv," dodal rychle, za což mu byla nesmírně vděčná. Kdy začal vždy roztěkaný Harry Potter přemýšlet jako dospělý muž od rodiny? Pramálo vnímala, že válka poznamenala všechny, ne jen ji.

„Nemusíš odpovídat." Jemně se usmál. „Musím na Ministerstvo, ale večer si otevřeme láhev a promluvíme, ano?"

„Ráda."

Jak byste se v případě Hermiony zachovali vy?