Déjà vu 71

717 49 19
                                    

Hermiona celý den nestíhala, snažila se mezi hodinami přebíhat nejrychleji, jak dokázala, ale pokaždé ji některý z profesorů zdržel. Ředitelka McGonagallová se vyptávala na čarodějčiny zkušenosti s novými kantory, Křiklan se naopak rozhodl sdělit Hermioně své dojmy z dalšího čajového dýchánku, tudíž mladá žena doslova běžela na hodinu obrany černé magii.

Profesorka McGonagallová doposud nedokázala sehnat vyučujícího pro tento předmět, a proto každý týden na studenty čekal jiný profesor a jiná vyučovací metoda. Zatímco ředitelka školy vyžadovala mnoho teoretických poznatků, Křiklan vysvětloval důležitost krycích kouzel, ale stále tito dva váleční veteráni nabízeli více než noví profesoři jiných předmětů, kteří se jen neochotně odvažovali ukazovat nová útočná kouzla.

Hermiona si před zavřenými dveřmi upravila rozevláté vlasy, než zlehka zaťukala a rychle otevřela, aby se mohla co nejrychleji posadit k Harrymu a začít si dělat poznámky, jenže ji ledový hlas zpražil ještě dříve, než stihla zaregistrovat, kdo byl jejich dnešní profesor.

„Jdete pozdě, slečno Grangerová," ucedil mezi zuby Snape, načež Hermiona nevěřícně zvedla pohled. V učebně bylo mnohem více studentů než jindy, v lavicích viděla nejen spolužáky z víkendových kurzů, ale také bývalé spolužáky, kteří po pádu Voldemorta nastoupili zvonu na denní studium v Bradavicích nebo o rok mladší studenty. A uprostřed toho všeho se tyčil Snape v černém, který ji nelítostně propaloval pohledem. Hemiona měla na okamžik déjà vu, že se ocitla znovu na opravdové hodině v Bradavicích. Úšklebek Malfoye v lavici u okna pocit zmatení pouze prohloubil. „Poctíte nás svojí přítomností, nebo budete do konce výuky stát mezi dveřmi?"

„Promiňte," zamumlala stále dezorientovaně a doklopýtala k Harrymu, jenž se bavil podobně jako Malfoy. „Co tady dělá?" sykla tiše k Harrymu, když si konečně vyndala věci z brašny.

„Nevím, ráno jsem ho ještě potkal v kuchyni a tvářil se jako obvykle." Pokrčil rameny. Hermiona ihned pomyslela na Lily – museli je opět hlídat skřítkové. „Nicméně to vypadá, že nikdo jiný se neodváží vyučovat patronovo zaklínadlo v takovém počtu žáků – jsou tady všichni, kdo už složili NKÚ od našich let."

Další ledový pohled oba utišil na celou jednu hodinu, kdy Snape z bezpečné vzdálenosti své katedry diktoval teorii, kterou po krátké pauze vyžadoval aplikovat v praxi. Z učebny se běhen okamžiku stala velká síň bez nábytku, po jejímž obvodu se tísnili studenti, aby viděla na Snapea uprostřed.

Kouzelník, aniž by pronesl zaklínadlo, švihl hůlkou, z jejíhož hrotu vyběhla překrásná laň, která se v doprovodu stříbřité mlhoviny rozeběhla až ke studentům, kteří jen fascinovaně zírali.

„Mamka měla stejnou," vydechl Harry bolestně, čímž si zasloužil rychlé pohlazení od Hermiony, zatímco Snape pevným hlasem objasňoval, jak patronovo zaklínadlo přivolal. Hermiona s Harrym poslouchat nemuseli, oba zaklínadlo již měli pevně v ruce.

Jakmile kouzelník domluvil, Malfoy znuděně máchl hůlkou a překrásnou laň vystřídal nabubřelý páv se staženým ocasem, jenž pyšně následoval Malfoye při každém kroku. Zbylí spolužáci nechápavě přihlíželi, dokud se Harry nenechal vyhecovat a nepoškádlil páva jelenem. Harmiona byla více nenápadná. Dlouho se nepokusila kouzlo ani seslat, aby na sebe nepřitáhla zbytečnou pozornost, jen pokradmu sledovala Snapea, jenž po dlouhých minutách začal obcházet jednotlivé studenty a svým odměřeným způsobem jim sděloval kritiku.

„Můžete mi rozumně vysvětlit, proč brečíte?" vyštěkl necitlivě Snape k dívce, která dle stejnokroje patřila do Havraspáru. Ta nedokázala odpovědět, jen zděšeně od Snapea couvala pryč, dokud se ji neujala Cho Changová s dvojčaty Patilovými. „Odpovězte!"

Snamione: Poslední šanceKde žijí příběhy. Začni objevovat