Snamione: Poslední šance

Doby dávno minulé 59

Hermiona se dlouho držela, aby působila klidně. Pomalu dceru znovu seznámila s otcem a ubezpečila se, že se k žádné bouři neschyluje. Snape byl stále rezervovaný, přestože se snažil tvářit a chovat uctivě, když mu Harry nabídl přístřeší, ale pouze Lily pomáhala rozdmýchat dusnou atmosféru.

Snape dorazil dočista jen s hůlkou, jelikož neměl jediný hábit navíc, a proto Hermiona využila situace k přemístění do Příčné ulice, aby jako empatická hostitelka ulevila Snapeovi od nákupů. Potřebovala čas jen na sebe a své myšlenky, které nekoordinovaně hýřily a bily na poplach. Snape se vrátil! Bylo náročné držet se pouze racionálního smýšlení, když celá čarodějčina podstata odporovala a bojovala.

Hermiona si na novou tvář Příčné ulice nemohla zvyknout, ale od pádu Voldemorta každý měsíc viděla znatelné změny, které alespoň vzdáleně upomínaly na doby dávno minulé. Slavnostní květinová výzdoba i přes pomoc kouzel pomalu uvadala, takže mnohé obchody začínaly konečně zapadat do řádu každodennosti a z každé vitríny na ni necivěla podobizna oslavovaného Harryho Pottera. Harry právě kvůli tomu do Příčné nechodil vůbec...

Čarodějka se nejprve rozhodla vyřídit nejpalčivější povinnost – sehnat Snapeovi oblečení –, než si odpočine nad šálkem čaje v nově vzniklé kavárně.

Létající zvonec oznámil Hermionin příchod do malého krejčovství v zapadlé části ulice. Nový začínající obchůdek se specializací na pánské hábity nabízel nepřeberné množství barevných variací, které kouzelníci milovali, ale ona pro Snapea potřebovala černý. Do salonu madam Malkinové nechtěla, protože ji postarší žena znala a ihned by se dovtípila, komu by měl nový hábit sloužit, čehož se chtěla vyvarovat.

„Dobré odpoledne, slečno... Grangerová," dovtípil se kouzelník ve středním věku s nevšedním střihem hábitu. Hermionu ani nepřekvapilo, že ji lidé poznávali.

„Dobrý den, potřebovala bych několik hábitů." Nejistě se rozhlédla po paletě zářících barev. „Všechny černé."

„Nabízím pouze pánské střihy."

„Já vím," ujistila kouzelníka rychle čarodějka, načež z maličké kabelky vytáhla Snapeův luxusní hábit, který byl nalezen při vyklízení smrtijedovy pracovny. „Sháním asi pět hábitů této velikosti." Musela natáhnout ruce vysoko nad hlavu, aby kvalitní látka nespočinula lemem na podlaze, než ji napadlo použít hůlku. „Chtěla bych samozřejmě obyčejné hábity na běžné nošení, nic podobného tomuto."

Kouzelník s podivným výrazem studoval hábit. Ano, byl již od pohledu velmi drahý a možná se prodejce obával, že by stejný nesvedl, ale Hermiona na ničem speciálním netrvala, chtěla prostě jen kus černé látky, kterým by zahalila co nejvíce ze Snapea.

„Omlouvám se, ale nemohu sloužit."

„Stačí takový," Hermiona zmateně ukázala na opodál visící hábit v tyrkysové barvě, „jen černý."

„Slečno Grangerová, já nemám problém s hábitem černé barvy, ale odmítám ho ušít muži, jemuž patří tento," řekl tvrdě o hlavu vyšší muž než Hermiona, až čarodějka nejistě ucouvla.

„Je pro-" Chtěla říct Ronovo jméno, jenž se jí jako první vysoký kouzelník vynořil z mysli, ale prodejce ji předběhl.

„Snapea," doplnil znechuceně. „Osobně jsem byl nucen šít roucho," protáhl ironicky, „pro zástupce protektora." Než stihla Hermiona zaprotestovat, kouzelník sáhl po kvalitním hábitu, obrátil jej naruby a za malým váčkem odhalil zlatou nití vyšité iniciály SS. Čarodějka nemohla nic namítnout.

„Ani já mu nic neodpustila, ale nemůže chodit nahý. Prosím vás, zaplatím všechny poplatky, jen mi prodejte alespoň dva hábity."

„Slečno Grangerová, já vás i přes vaši výpověď u soudu stále držím v úctě, a proto vás žádám, abyste odešla i se všemi svými věcmi. Nic mi do toho není, ale ani vy byste se neměla držet ve společnosti takového člověka."

„Vím, s kým mám tu čest, ale na rozdíl od vás dokáži přijmout Snapeovy zásluhy. Sbohem!"

Rozezleně vypochodovala z obchodu, zatímco si soukala pánský hábit do kabelky. Tak moc ji dnes nenaštvalo a neurazilo ani Harryho rozhodnutí ubytovat Snapea ve vedlejším pokoji.

Za přerývavého dechu dodusala do čajovny, aby se před návštěvou madam Malkinové uklidnila, ale štěstí jí tentokrát přálo mnohem více. U jednoho stolku nalezla Andromedu s Teddym, kteří ji na rozdíl od prodejce hábitů přivítali vřeleji.

„Teddy zase vyrostl," vydechla Hermiona, když se čarodějky přivítaly a prohodily několik zdvořilostních frází. Chlapec s modrými vlasy se zazubil a vytáhl nad úroveň desky stolu obrovskou krysu, která i s ocasem musela být delší než on. Dítě ji s vypětím všech sil drželo nahoře.

„Potřebovala jsem novou sovu," uvedla na pravou míru otráveně Andromeda a ukázala ke svým nohám, kde v kleci tiše spala sova pálená, „ale když pan prodavač vyndal z klece africký speciál – mládě," pokynula ke kryse, jež dítě naprosto fascinovala, „už nebylo cesty zpět." Nevěřícně vrtěla hlavou nad svým rozhodnutím koupit něco tak obludně velkého, ale jako malé vysvětlení své slabosti zamumlala: „Vím, že Dora by mu ji dovolila."

„Vypadá... ehm... mile," zhodnotila nejistě Hermiona, ale poprvé za celý den měla důvod k upřímnému smíchu, ke kterému se přidala i starší čarodějka, zatímco dítě začalo krmit krysu sušenkami.

„A vy vypadáte ustaraně, má milá. Doufala jsem, že pro vás už svítá na lepší časy." Hermiona neodpověděla. „Nemáte snad obavy z toho, že dnes v noci propustili Snapea, že ne? Snape není člověk, který by se vás snažil kontaktovat." Hermiona nadále zaraženě seděla, čímž však zřejmě vypověděla nejvíce, co mohla. „Víte, kde je?"

„Tuším," zamlžila Hermiona. „Víte, kde je Bellatrix?"

Andromeda se ušklíbla, ale oplatila mladé čarodějce stejnou mincí.

„A vy, paní Tonksová, jste v pořádku? Nestihla jsem ani sledovat váš proces," přiznala zahanbeně.

„S tím si nedělejte hlavu, sama jsem sotva pobírala, co se kolem mě dělo. Na bojišti mě zatkli, převezli do Azkabanu, ale díky Harrymu Potterovi jsem se mohla vrátit brzy k Teddymu. Dlužím mu za hodně. Držte se ho, on vás nenechá padnout. A kdyby bylo nejhůře, ochrání vás před Snapem, ale jeho éra už naštěstí skončila." Starší čarodějka se natáhla přes stolek a vzala za mladou ženu za ruku. „Snape skončil, zapomeňte na něj a užívejte si života s překrásnou dcerou. Můžete se na mě kdykoliv obrátit a Harry Potter vám dokáže nabídnout určitě i mnohem více..." Andromeda spiklenecky mrkla, než se konverzace stočila na děti, módu a mnohem odlehčenější téma.

Hermiona při návštěvě toalety tajně zavolala Montu, kterému předala Snapeův hábit, aby madam Malkinovou navštívil sám. Čarodějka by rozumy v domácího skřítka nikdy nevytahovala a Hermiona si tak mohla užít hezké odpoledne, zatímco se jí o dceru staral Snape.

Snapeův život asi nebude snadný, ale jeho stín se přelévá až na Hermionu... V příštím dílu bude velice "intimní" okamžik Hermiony se Snapem, který vám snad vynahradí dnešní část bez Snapea.

Moc děkuji za neuvěřitelné pokoření hranice třiceti hvězdiček u části! Ani jsem nedoufala, že bych mohla jako úplný začátečník ve tvorbě ze světa JKR mít až takový úspěch.