THE NEW ONE | H.S.

67

,,No to mě poser na holý záda" ozval se školní halou hlas mé nejlepší kamarádky, jenž se opět neobtěžovala dát si servítku před ústa.

Šokovaně jsem k ní pohlédla.

,,Kate!" okřikla jsem ji a zatím co jsem se zděšeně rozhlédla kolem sebe, jsem ji jedním prudkým pohybem vytrhla mobil z ruky.

,,Co?" zajímala se.

Uhnula pohledem stranou a všimla si skupinky studentek postávajících jen pár kroků od nás. Všechny upíraly zraky právě na Kate, jenž si před malou chvílí vyslechla vše, co se mi o víkendu, po dobu její nepřítomnosti, stihlo stát. I textovku od neznámého čísla jsem ji dala přečíst. A přesně to byl důvod jejích, poněkud odvážných slov.

,,Co je?" mrštila po studentkách zlým pohledem, když se neměly k odchodu. Upřela pohled na tu nejblíž k nám a hrubě pravila ,,Nemáš nic lepšího na práci?" A protože s Kate nebylo radno si zahrávat, všechny se jako na povel otočily a bez jedného jediného slova, nebo snad sebemenšího náznaku protestu, odešly. Hned na to se ke mě Kate otočila. Zabodla do mě pohled a znovu, tentokrát tišším hlasem, promluvila ,,Řekla jsi o tom někomu?"

Záporně jsem kývla hlavou ,,Ne," vydechla jsem s povzdechem ,,ty seš první." Sklopila jsem pohled a schovala mobil do zadní kapsy džín. Následně jsem se rozhlédla kolem sebe a snažila se zahnat nepříjemný pocit, který se mi při vzpomínce na sobotní noc vybavil.

Polil mě mrazivý pot a na pažích mi naskočila husí kůže. Takový strach a bezmoc bych nechtěla už nikdy v životě zažít. Něco podobného bych nepřála ani svému největšímu nepříteli.

Co chvíli jsem však přemýšlela nad tím, či se to skutečně stalo. Opravdu se k nám uprostřed noci někdo vloupal? Nebylo vše ve finále jen čistý výplod mé bujné fantazie? Nad tou myšlenkou jsem se nekontrolovatelně zachvěla.

,,Ani Harrymu?" zajímala se však Kate s nakrčeným obočím. Pohlédla jsem k ni ,,Ne," mykla jsem rameny ,,nebyl čas."

Kate si mě prohlížela s nečitelným výrazem. Přestože jsem hleděla před sebe směrem dál do haly, cítila jsem na sobě její pohled, jenž se mi provrtávalal pod kůži. Skousla jsem si spodní ret a snažila se nedat najevo, jak mě celá konverzace rozrušila. V dlaních jsem sevřela popruhy batohu a snažila si nevšímat Kate, jenž mě sledovala jako predátor sledující svou vyhlédnutou kořist.

,,Nebyl čas, hm?" přimhouřila oči Kate. Hned jsem k ní pohlédla a snažila se neucuknout při pohledu na její nakrčenou tvář. ,,Mě se spíš zdá, že to chceš před ním ututlat."

Hluboce jsem si povzdechla. Pevně jsem sevřela oční víčka k sobě a dlaní jsem si přejela po čele. Poraženecky jsem vydechla a přiznala ,,Teď je to mezi námi tak dobré, nechci přidělávat zbytečné drama." Pověděla jsem s nakrčeným obočím. Hlas jsem měla tichý a téměř zoufalý. Cožpak jsem chtěla příliš, když jsem se vše snažila udržet v poklidném duchu a bez zbytečných dramat?

Kate si přehodila batoh přes rameno a s nakloněnou hlavou do boku pravila ,,Měla bys mu to říct. Nesmíš před ním něco takového tajit."

,,Nic před ním netajím." bránila jsem se ze všech sil. Znovu jsem pohlédla směrem do haly na proudící dav studentů různých ročníku a zamyšleně sevřela nehet palce mezi zuby. Váhavě jsem pohlédla na Kate, jenž mě tiše sledovala.