THE NEW ONE | H.S.

68

,,Tak jsme to celkem podcenili, že?"

Po vyučovaní jsme mířily chodbou k hlavnímu východu a má otázka byla mířena na Kate, jenž šla jen necelý krok přede mnou. Pohled směřovala před sebe a zatím co dlaně schovávala v kapsách od tmavých džín, si zamyšleně okusovala červeně nalíčený spodní ret, který i přesto zůstával bez jediné chybičky.

Zrychlila jsem krok, abych stačila jejímu tempu a se zaujetím pohlédla na profil její tváře. To jak se jí obočí krčilo a díky silnému přimhouření její už tak tmavé oči, s černými stíny vypadaly jako by snad patřily samotnému satanovi.

,,To ti teda povím." vydechla nakonec, při čemž se její obličejové svaly uvolnily. V mžiku se ke mě ohlédla, než znovu pohlédla před sebe, zatím co nepřestávala v rychlé chůzi.

Díky postoji jejího těla bylo na první pohled zřejmé, jak nervózní v tu chvíli byla. A já jsem sevřela rty do tenké linky, zatím co jsem se s ní s povzdechem snažila udržet krok.

Jen co jsme vyšly ze dveří jsem se snažila do plic nasát čerstvý vzduch, na který jsem se těšila po celou tu dobu strávenou v prostorách školy. S úsměvem jsem sevřela oční víčka a zhluboka se nadechla. Místo úlevy se mi však ihned z hrdla vydralo zakašlání, když se mi do nosu dostalo směsi vzduchu a kouře cigaret.

Zamračeně jsem se ohlédla k místu po mé levici. Pohled mi tak padnul na bandu, jenž jako vždy postávala u zábradlí na samém vrchu schodiště. Ani jeden z nich si nás však nevšímal. Pohledem jsem proto přejela po každém z nich a ihned si tak uvědomila, že Harry mezi nimi není.

Pak se však můj zrak střetl s tím Liamovým, jenž na mě po chvilce vyzývavě pozvedl obočí. Bez jediného slova jsem mu pohled oplatila a snažila si nevšímat pocitu, jenž se mi díky síle jeho očí rozlynul tělem.

Díky lehkému pohybu po jeho levici jsem ihned uhnula pohledem a pohlédla tak na Zayna, který se opět nezdál být ve své kůži. Po typickém úšklebku, jenž k němu bez pochyby patřil, nebylo ani památky.

S nakrčenou tváří upíral pohled k zemi a díky silnému zamračení se zdálo, že je jeho husté, tmavé obočí spojené v jedno. Dlaně po celou dobu skrýval v kapsách černých džín a mě při pohledu na něj bylo smutno. Zas a znovu mě zajímalo, co se věčně dobře naladěnému Zaynovi stalo tak zásadního, že se najednou tomu uvolněnému klukovi z druháku vůbec nepodobal?

A když naprosto nečekaně zvednul zrak a pohledem našel ten můj, neubránila jsem se těžkému nádechu, když pevně sevřel čelist, až jsem měla chvíli strach, že si díky té velké síle zajistě musí vylámat všechny zuby.

Najednou však párkrát zakýval hlavou do stran, načež se silným výdechem uhnul pohledem stranou. Nohy překřížil v kotnících, přičemž se opíral o zábradlí za svými zády a víckrát se už ke mě neohléd.

,,Kdo by to byl řekl, že se z obyčejný rýmyčky může vyklubat takovej sajrajt." ozvala se Kate, díky čemu mě tak vytrhla z přemýšlení a já jsem se tak k ní v mžiku ohlédla. Scházela schodiště, když v tom se rozhlédla po parkovišti a já jsem se v rychlosti rozešla za ní a snažila jsem se ji doběhnout.

V dlaních jsem sevřela popruhy batohu a postavila se vedle Kate, která se zastavila v chůzi a konečně se mi otočila čelem. ,,Půjdeš za ním?" zeptala jsem se.