,,True love is like ghosts, which everyone talks about and few have seen."
---
Jmenuje se Harry. Harry Styles
Co když je "Ten Nový" úplně jiný, než se na první pohled zdá?
---
ZAČÁTEK PŘÍBĚHU 14.12.2021
!!! Jakékoli kopírování příběhu nebo jeho obs...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ve vlasech mě šimral lehký večerní vánek, zatím co jsem nepřetržitě vdechovala jemnou květinovou vůni. Vůni, kterou jsem si za posledních pár týdnů tolik zamilovala. Vůni, která se mi vybavovala ve snech a probouzela ve mě tak příjemný pocit. Vůni, díky které jsem okamžitě přestala myslet na cokoli jiné a ihned se mi vybavila tvář člověka, se kterým jsem už nějaký ten pátek trávila veškerý svůj volný čas.
Okupoval mou mysl, objevoval se v mých snech. Kdykoli jsem zavřela oči, vybavila se mi jeho tvář. Jako nekonečný příběh, který se v mé mysli nepřestával promítat a já seděla v první řadě s pohledem upřeným na plátno přede mnou a užívala si pohled na něj plnými doušky.
Ačkoli jsem si užívala stav naprostého uvolnění a bezstarostně stála u otevřeného okna, někde hluboko uvnitř jsem se neměla na pozoru. Člověk se v mém věku dopouští spoustu chyb a zakázaných věcí a toho večera tomu nebylo jinak ani u mě.
Bylo až k nevíře, jakým směrem se můj život poslední dobou ubíhal. Kolik drama se stalo. A můj panický záchvat, který jsem prožila jen před pouhými pár dny jsem brala jako jedno obří varování, že je na čase některé věci v životě změnit.
A tak jsem byla tady. Ve večerních hodinách, za zády mých rodičů jsem vnímala jemné doteky na tváři. Doteky lehké jako pohlazení peřím, zatím co mě příjemně šimralo v podbřišku.
,,Harry," vydechla jsem šeptem přesně to jméno, které jsem měla na mysli ve dne v noci ,,naši jsou doma." dodala jsem stejně tichým hlasem, zatím co jsem se snažila alespoň z části vzpamatovat.
Harry si povzdechl, než se zavřenýma očima opět přiložil rty na ty mé. Nejdřív je jemně objímal. Horní, dolní, potom na ně vtiskl jemný polibek, než se oddálil a s těžkými víčky mi pohlédl do tváře.
,,Já vím," usmál se jemně ,,zahlédl jsem je oknem, když jsem lezl nahoru." informoval mě bez jakékoli špetky studu, ačkoli jeho líce tou dobou měla růžový odstín.
Vzhledem k naší předchozí činnosti a teplotě, která tou dobou venku panovala, jsem si nebyla absolutně jistá, co za tím stálo. Ale jedno jsem věděla jistě - pohled na něj byl k nezaplacení. V kombinaci s opuchnutými rty od našeho líbání a lehce rozcuchanými vlasy na něj byla radost pohledět.
,,Harry!" vydechla jsem s rozšířenýma očima a pohledem instinktivně kmitla k zavřenými dveřím mého pokoje. ,,To ses nebál, že tě uvidí?" otočila jsem se zpět jeho směrem a všimla si, jak svůj spodní ret svíral mezi zuby, zatím co ze mě nespoustěl svůj zrak ,,Divím se, že tě neslyšeli. Chodil jsi jim doslova nad hlavami."
