call me daddy 2 » h.s.

90.

"Můžeš mi sakra vysvětlit jak si mi mohla něco takovýho neříct? Panebože, vždyť to je úplně úžasný. Vy dva jste zase spolu a - no tyvole."

"Už si skončila?"

"Jo, kde je vlastně?"

"V práci.."

"Máš narozeniny, mohl si vzít volno."

"On tam šel schválně, včera jsem řekla něco co jsem nejspíš neměla a on se urazil."

"Je to vážný?"

"Ne, teda myslím." nemůže z toho dělat až takovou tragédii.

"..no každopádně se vrátí až večer. "

"Nebudeme si tím kazit den." nic jsem neříkala.

-

"Hele už tady sedíme skoro dvě hodiny, pojď se někam bavit." pobízela.

"A kam?"

"Do nějakýho klubu co ty na to? Musíš si to užít!"

"Mně se nikam nechce."

"Notaaak, zvedni ten svůj línej zadek a dělej." je tak tvrdohlavá.

"Dobře, dobře, ale jen na chvíli jasný?"

"Jasný." určitě se to zase protáhne a my tam budeme do půlnoci.

"Mám tady auto."

"No já bych autobusem nikam nejela, máš jediný štěstí."

"Jdi se obléct, počkám tady."

"Ok."

-

"Je tady hrozně moc lidí!" zařvala jsem přes hlasitou hudbu.

"Cože!?"

"Že je tady hodně lidí!"

"Jo!"

Tancovali jsem a mě přišlo jako kdybych se nemohla zastavit, přeci jen alkohol dělal svoje. Vypila jsem toho celkem dost, docela se divím že mi tu něco nalili, nejsem plnoletá.

"Tak co? Je to lepší než sedět doma ne?" zatáhla mě Lily k baru. Už byla taky opilá, ale ne víc než já. Tím jsem si byla jistá.

"Není to špatný, ale všechno mě bolí, chvíli si tu sednu!" snažila jsem se přeřvat ten všechen hluk.

"Já si jdu zatancovat!" řekla přes hlasitou hudbu. Jen jsem přikývla a otočila se směrem k barmanovi.

"Proč tady někdo jako ty sedí sám?" přišel ke mě celkem pěkný, hnědovlasý kluk.

"Nejsem tu sama."

"No každopádně tady nejsi s žádným klukem takže ti snad nebude vadit kdy si přisednu hm?" mrkl má mě.

"Klidně."

"A co tu vlastně děláš?" přisedl si na barovou židličku vedle mě.

"Oslavuju tu narozky."

"Sama?"

"Ne, mám tady někde kámošku. Tamhle je." ukázala jsem prstem přímo na Lily.

"Aha."

"Hele musím si odskočit." jen přikývl.

Popravdě jsem odtud chtěla vypadnout. Prorvala jsem se za Lily a odtáhla pryč.

"Už chci domu!"

"Už?!" neměla jsem pojem o čase.

"Kolik je!?"

"Něco málo po půlnoci, myslím. Ale jestli teda už chceš jít, můžeme."

"Jo, jo jdeme. Prosim. Nehorázně mě bolí hlava."

Všechno mi bylo jedno. Neuvědomovala jsem si že jsme obě pili a to celkem hodně.

Nastoupili jsme do auta a jeli.

Pak už jsem jen litovala toho, že jsme do toho auta nastoupili..