call me daddy 2 » h.s.

106.

"Nepotřebuješ něco přinést?" ptal se Harry, když jsem leželi a koukali na filmy.

"Nepotřebuju Harry, ještě nějakou dobu zvládnu věci sama. Vždyť to na mě ještě není vidět. Ani nevím jak dlouho už jsem těhotná, musím zítra k tomu doktorovi. Ještě pár měsíců můžeš být v klidu, no pak už to asi sama nezvládnu."

"Jenom jsem chtěl pomoct." políbil mě na spánek. "K tomu doktorovi zajdeme hned ráno. V práci si vezmu volno, budu pracovat z domova. Teď mě ve firmě nepotřebují, jsem tam šéf. Oni mají poslouchat mě."

"Klidně můžeš chodit do práce, ježiš neblázni."

"Na to zapomeň, nenechám tě tady samotnou. Kdyby se ti něco stalo, nikdy bych si to neodpustil."

"Jak myslíš, ale já jsem v pohodě." usmála jsem se. "Půjdu si lehnout, jsem unavená."

"Dobře, já za tebou přijdu." přikývla jsem a ská do poslete.

Po pár minutách jsem slyšela Harryho hlas, jak s někým telefonuje. Předpokládala jsem, že mluvil s jeho otcem.

*No dobře, ale máš zítra čas? Chtěl bych ti něco říct.*

*Jo, budeme tě odpoledne čekat, dobře, měj se. Ahoj.* byl šťastný.

Za chvíli už byl u mě v posteli.

"S kým jsi mluvil?"

"S tátou, chtěl bych aby to věděl jak první, teda pokud ti to nevadí."

"Proč by mi to mělo vadit?" přitulila jsem se k němu.

"Nevím, třeba by jsi chtěla aby to věděl první někdo jiný."

"Nezáleží na tom kdo by to věděl jako první."

"Dobře." vtiskl i pusu na čelo. "Teď spi."

"Dobrou."

"Dobrou noc."

---

Další ráno jsem se probudila v posteli sama. Protáhla jsem se a vydala jsem se do kuchyně, kde byl Harry a pil kávu.

"Dobrý ráno." zívla jsem.

"Ahoj." usmál se. "Jak jsi spala?"

"Celkem dobře." otevřela jsem lednici a vzala si odtamtud jogurt.

"Pojď ke mně." natáhl svine ruce směrem ke mně, posadila jsem se mu na klín. Jeho ruce hladily moje bříško.

"Zajedeme k tomu doktorovi, dobře?"

"Harry teď jsem vstala."

"Nemyslel jsem hned." políbil mě na krk. "Moc tě miluju."

"Já tebe taky."