"Ty jsi to nepochopil, že ne?" vykoktala jsem ze sebe.
"Já - já nevím."
"Chci aby jsi odešel. Běž domů a nech mě tady, nepůjdu s tebou." moje tváře byly promočené od slz.
"Proč nepůjdeš? Já tě potřebuju, miluju tě." klekl si na zem. "Prosím, pojď se mnou domů."
"Tohle všechno jsi si měl uvědomit dřív." zakroutila jsem hlavou.
"Zlato." byl zoufalý, klečel předemnou, plakal a prosil.
"Harry odejdi, nedělej to těžší."
"Chceš mi tím - chceš mi tím říct, že už se nevrátíš?"
"Teď rozhodně ne, ale já nevím co bude dál."
"Ty - ty mi dáváš konec? K - končíš se mnou?" bylo hrozné, když to řekl nahlas.
"Můžeš si za to sám, vlastně za to může ta ženská." tohle byla naprostá pravda.
"Nicol prosím." dýchal přerývaně, jeho hlas byl chraplavý. "Prosím."
"Vůbec jsi sem neměl chodit." šeptla jsem.
"Já tě miluju."
"Nestěžuj to, běž domů, notak."
"Co naše dítě? Já - já chci být s tebou, chci se o vás starat. Potřebuješ mě, připusť si to. Co když se ti něco stane? Co když se stane něco vám, vyčítal bych si to do konce života."
"Nech - nech toho."
"Čeho? Vždyť víš, že mám pravdu."
"Nemůžeš mít to miminko jako záminku, to nejde." na jeho tváři bylo vidět, že by opravdu udělal cokoliv pro to, abych šla s ním.
"Nicol prosím." pohled na něj ne ničil.
"Ne, tentokrát už ne Harry."
Neodpověděl, seděl na zemi s hlavou ve svých dlaních.
Harry
"Nicol prosím." nemohl jsem dopustit to, aby mě opustila. Nedokázal bych to.
"Ne, tentokrát už ne Harry."
Nemohl jsem už nic říct, nešlo to. Měl jsem sucho v krku, sevřený žaludek. Bylo mi z toho špatně, bolela mě hlava.
Seděl jsem tam na zemi a úplně bezmocný.
"Prosím." zašeptal jsem.
Odešla do jiného pokoje, slyšel jsem jí plakat.
Zvedl jsem se a pomalými kroky jsem došel za ní.
"Běž pryč, prosím." zavzlykala.
"Nechci tě tady nechávat, pojď se mnou domů." posadil jsem se k ní na postel. "Zlato prosím."
"Nepůjdu."
"Já to bez tebe nevydržím."
"Na to jsi měl myslet dřív, teď odejdi. Prosím, běž."
Co jsem měl dělat? Zvedl jsem se a bez jediného slova jsem za sebou zabouchl dveře.
We're on the right side of rock bottom
And I hope that we keep falling
We're on the good side of bad karma
Cause we keep on coming back for more
We're on the right side of rock bottom
Into you, I just keep crawling
You're the best kind of bad something
Cause we keep on coming back for moreYou get under my skin
More than anyone's ever been
But when we lay in bed
You hold me hard 'til I forget
ČTEŠ
call me daddy 2 » h.s.
FanfictionO to víc pak bolí, když si to všechno uvědomíte, v jedné chvíli se k vám chová jako k tomu nejcennějšímu a za pár chvil vám nadává, mlátí vás. Zkrátka vám ubližuje, a vy si jen představujete ten stereotyp - jeho omluvy.