"Dojedu pro něco k obědu dobře?" Vyšel Harry ze dveří z koupelny.
"Nemusíš, něco málo tady je."
"Ale jsou to jen zbytky, zajedu tam a něco uvařím."
"Jak chceš."
"Za chvíli jsem zpátky." Dal mi pusu na čelo a odešel.
Harry mi předtím přinesl několik krabicí, tak jsem se rozhodla že si začnu balit některé věci, aby toho zítra nebylo tolik.
Měla jsem zabalené čtyři krabice.Nechala jsem toho a šla si udělat čaj.
Bytem se rozezněl zvonek.Harry si zapomněl klíče.
"Nemáš klí-"
"Ahoj Nicol."
"Nialle, co tady děláš?"
"Jen jsem tě chtěl vidět."
"Aha."
"Můžu jítí dál?" Chtěla jsem tady být aspoň chvíli sama.
"Víš.."
"Ty někam jdeš?" Zeptal se.
"Co?"
"Ty krabice, stěhuješ se?"
"Jo."
"Kam?"
"To je snad jedno ne?"
"K tomu hajzlovi že jo?"
"Nenadávej mu!"
"Vždyť je to pravda Nicol!Je to debil kterej ti pořád jen ubližuje."
"Neznáš ho tak jako já!"
"To asi ne, ale vím co ti udělal a jak moc si byla mimo a to jen kvůli němu."
"Je to dávno."
"Ale to neznamená, že by to nemohl udělat znovu."
"Nemusíš mít starost."
"Já ti něco řeknu jo?" Přikývla jsem.
"Jak dlouho jste byly od sebe?Něco přes tři měsíce?" Znovu jsem zakývala na souhlas.
"Často jsem ho potkával."
"A?"
"Skoro pokaždé s jinou."
"Mohl to být kdokoliv."
"To jo, ale měli se k sobě, drželi se za ruce a prostě se k sobě chovali - no nevím jestli se tomu dá říkat pár."
"Nevěřím ti."
"Zeptej se ho na to."
"On není takový."
"Podvedl tě, a to jste byly spolu" Nic jsem neříkala.
"Dělej si co chceš."
"Jdi." Bez jediného slova odešel.
Zavřela jsem dveře a sesunula se k zemi.Začala jsem plakat.
Proč mi to všichni dělají?Asi neví že mi tím ubližují.Napřed přijde Trevor s Natali a teď Niall.Jak můžu vědět že mi Harry s Natali nelhal?Třeba se s ní tahal.
Slyšela jsem odemykání zámku.Rychle jsem se zvedla a utřela si oči od slz.
"U-už si tady?" Můj hlas byl rozklepaný.
"Ano, stalo se něco?"
"Ne nestalo." Snažila jsem se znít přesvědčivě.
"Jsi smutná, vidím to na tobě." Chtěl mě pohladit na tváři.Uhnula jsem.
Nevím kde se to ve mě vzalo.Možná jsem začínala věřit.
"Dej..dej mi ty tašky, odnesu to." Podal mi je a já šla do kuchyně, kde jsem je začala vykládat.Celou dobu jsem cítila jeho pohled na mě.
"Nicol, co se děje?" Položil jeho ruce na mé boky.
"Nic jen..jen je mi špatně, prosím nesahej na mě." Hned je ze mě dal pryč.
"Něco je špatně." Neodpovídala jsem.
"Nicol mluv se mnou."
"Není o čem mluvit." Otočila jsem se k němu čelem.
"Co se stalo?"
"Absolutně nic."
"Nevěřím ti."
"Jdu si dobalit ještě pár věcí." Chtěla jsem odejít do pokoje, zamknout se tam a brečet, le on mě nenechal.
"Chci o tom s tebou mluvit." Sedl si a vzal mě na klín.
"Ale není o čem mluvit."
"Poznám když se s tebou něco děje.Když jsem odcházel byla jsi v pohodě." Zvedla jsem se.
"Fajn, zeptám se tě na rovinu a jestli mi budeš lhát, mezi námi to už nemá cenu."
"Na co?"
"Když jsme spolu nebyli, měl si někoho?Řekni to popravdě."
"Nicol.."
"Harry, řekni pravdu."
"Nebyli jsme spolu a já..potřeboval jsem někoho."
"Takže jsi mi předtím lhal?" Neříkal nic.
"Kolik jich bylo?"
"Záleží na tom?" Přikývla jsem.
"Nevím kolik jich bylo."
"To jich bylo tak moc?" Podíval se mi do očí.Vypadlo to že každou chvíli začne plakat, já na tom byla stejně.
"Promiň.."
"Miloval jsi je?"
"Nemiloval, ne tak jako tebe." Mlčela jsem.
"A proč..proč se na to vlastně ptáš?Mohlo by ti to být jedno, my dva jsme spolu nebyly."
"Jak můžu vědět, že to neuděláš znovu?Harry změnila jsem se, třeba už nejsem to co jsi miloval.Můžeme být spolu a ty klidně můžeš jít a vyspat se s někým jiným."
Your eyes have told a thousand lies
but I believe them when they look in mine
I heard the rumours,
but you won't come clean
I guees, I'm hoping
It's because of me.."Znovu už bych to neudělal."
ČTEŠ
call me daddy 2 » h.s.
FanficO to víc pak bolí, když si to všechno uvědomíte, v jedné chvíli se k vám chová jako k tomu nejcennějšímu a za pár chvil vám nadává, mlátí vás. Zkrátka vám ubližuje, a vy si jen představujete ten stereotyp - jeho omluvy.