Všechno se to obrátilo, najednou jsem to byla já, která si chtěla a potřebovala promluvit. Kdybych to včas utnula a poslala Nialla pryč nic z toho se stát nemuselo.
Zkoušela jsem se Harrymu dovolat ale nic. Nezvedal to.
Jenže já jsem mu to potřebovala vysvětlit, takže jsem se jako největší blázen sebrala v devět hodin večer, zavolala si taxi a jela za ním. Bylo mi všechno jedno, v hlavě jsem měla jediný cíl - promluvit si s ním.
Když jsem se blížila ke dveřím Harryho domu, polil me zvlášť pocit. Netušila jsem co od toho čekat.
Párkrát jsem stiskla zvonek a čekala. Nervózně jsem si poklepávala nohou. Když se dveře otevřeli, naskytl se mi pohled na rozspalého Harryho.
"A - ahoj." když zjistil, že jsem to já, zbystřil.
"Eh, ahoj?" upravil si trochu vlasy a podíval se na mě. "Co - co tu děláš? Vždyť už je hrozně pozdě."
"Můžu jít dál?" odběhla jsem od tématu.
"Jo jasně, promiň." Harry odstoupil abych mohla projít dovnitř do domu.
"Jsem tady protože - protože ti chci vysvětlit to co jsi slyšel u mě."
"Co tím myslíš?" on to věděl sakra dobře. Bylo to na něm vidět, nejsem blbá.
"Harry ty to víš." povzdechl si a podíval se na mě. Napřed chvíli zíral na bříško a pak se mi kouknul do očí.
"Nicol já se o tom bavit nechci. Vůbec si se nemusela obtěžovat sem jezdit. To co Niall řekl - já to neovlivním. Pokud tě miluje, je to jeho věc ale věřím, že tě nikdy nikdo sakra nedokáže milovat tak jako já. Ty věci, kterými jsem ti ublížil - vím, že on asi nic takového neudělal ale každý je jiný. A já se s ním srovnávat nebudu. Pokud s tebou chce být, já mu v tom bránit nebudu." koukala jsem na něj a nevěděla co říct. On si snad vážně myslí, že bych byla radši s Niallem než s ním? Po tom všem?
Nechápala jsem tu větu 'pokud s tebou chce být, já mu v tom bránit nebudu.'
"C - co myslíš tím, že mu v tom bránit nebudeš?"
"Nicol jestli s tebou chce být tak já s tím nic neudělám."
"Neodpověděl si mi. Ty bys mě opustil?" udělal se mi knedlík v krku, zadržovala jsem slzy.
"Chceš s ním být?" nevím, proč mi neodpověděl.
"S Niallem? Ne. To nechci."
"Ale on s tebou ano." podíval se na mě ublíženě.
"A ty snad ne?" pokrčila jsem obočí. "Ty bys mě nechal?"
"Jasně, že bych tě neopustil, máme miminko ale zase tě nemůžu do ničeho nutit." Když se zmínil o dítěti - já jsem nevěděla jak to bude dál. I když to teď znělo celkem hodně divně, já jsem vůbec netušila jestli vůbec budeme s Harrym spolu fungovat tak jako předtím. "Já tě miluji Nicol a nikdy nepřestanu ať už se stane cokoliv, rozumíš?" přišel ke mně. Jeho velké paže objali moje tělo, přitáhl si mě na svou hruď a dal mi malou pusinku do vlasů.
I promise that one day I'll be around
I'll keep you safe
I'll keep you soundRight now its pretty crazy
And I don't know how to stop or slow it downAnd hey
I know there are some things we need to talk aboutAnd I can't stay
So let me hold you for a little longer nowTake a piece of my heart
And make it all your own
So when we are apart
You'll never be aloneYou'll never be alone
When you miss me close your eyes
I may be far but never goneWhen you fall sleep tonight just remember that we lay under the same stars
And hey
I know there are some things we need to talk aboutAnd I can't stay
Just let me hold you for a little longer nowAhoj😅
Chtěla bych po vás jedinou věc - napište mi do komentářů vaše názory plzz.😅
ČTEŠ
call me daddy 2 » h.s.
FanfictionO to víc pak bolí, když si to všechno uvědomíte, v jedné chvíli se k vám chová jako k tomu nejcennějšímu a za pár chvil vám nadává, mlátí vás. Zkrátka vám ubližuje, a vy si jen představujete ten stereotyp - jeho omluvy.