call me daddy 2 » h.s.

103.

Právě jsme dorazili na hotel. Harry mě vzal do muzea Louvre a pak jsme se zašli na večeři. Tenhle den se mi líbil. To ráno mohlo být trochu jinačí, ale s tím já už nic neudělám.

"Tak co? Užila jsi si to?"

"Bylo to fajn." objala jsem ho a vtiskla mu letmou pusu na rty.

"Jsem rád, že se ti to líbilo." usmál se a sundaval si triko. "Hrozně mě bolí nohy."

"Mě taky, nemuseli jsme celou cestu jít pěšky."

"Chtěl jsem, aby jsi viděla co nejvíc."

"To jsem mohla vidět i z okýnka."

"Ale to by nebylo ono."

"No jak myslíš. Jdu si dát vanu." řekla jsem s menší obavou.

"Můžu jít s tebou?" řekl to s klidem.

"Já -" nevěděla jsem co mu na to říct. Pravda byla, že jsem chtěla jít sama. "Radši bych šla sama."

"Děje se něco?" už byl vážnější.

"Ne to ne, jenom - prostě bych chtěla jít sama."

"Proč si tak nervózní? Nic se neděje."

"Harry, můžu se tě na něco zeptat?" zeptala jsem se, trochu jsem se bála jeho reakce. "Nechci aby jsi se urazil."

"Ptej se." vzal mě za ruce a přitáhl si mě blíže.

"Od té doby co jsme v té sprše - no ty víš. Prostě, přijde mi, že teď to chceš čím dál tím víc častěji." byla jsem nervózní.

"Ne, ne to ne. Tak to není." koktal.

Bylo to tak.

"Jdu do tý vany." změnila jsem téma a šla jsem. Bylo to nepříjemné jak pro mě tak pro Harryho.

Harry nic neříkal a odešel do kuchyně.

Zavřela jsem dveře od koupelny, svlékla ze sebe všechno oblečení a napustila vanu teplou vodou. Přidala jsem tam bublinky a lehla si do ní.

Chvíli jsem tam jen tak ležela a přemýšlela.

Ozvalo se klepání na dveře.

"Můžu?" lekla jsem se.

"Uhh, co potřebuješ?"

"Jen si chci vyčistit zuby. Můžu?" mluvil jinak, byl smutný.

"Jo jasně, pojď." nahrnula jsem okolo sebe více pěny.

Celou domu mlčel.

"Harry stalo se něco?"

"Ne?"

"Tak co s tebou je? Jestli jsem řekla nebo udělala něco špatně, tak promiň."

"Nic se neděje. Jdu si lehnout, dobrou."

"Harr-" odešel a zabouchl dveře.

Povzdechla jsem si a začal si mýt tělo. Když jsem byla hotová, převlékla jen se do něčeho na spaní a šla lehnout. Harry předstíral, že spí. Věděla jsem, že nespal.

"Dobrou." zašeptala jsem. Nedostavila se žádná odpověď, jen ticho.

-

V noci mě probudil nějaký šramot. Otevřela jsem oči a párkrát zamrkala.

"Harry?" řekla jsem potichu a šla se podívat kde je.

Seděl na balkoně.

"Promiň, vzbudil jsem se a už jsem nemohl usnout. Ještě spi, je brzo."

"Co tu děláš?"

"Pozoruju to tady, v noci je to tu ještě krásnější než přes den."

"To jo." přišla jsem k němu a objala ho. "Co s tebou večer bylo?"

"Měl jsem jenom špatnou náladu."

"Myslela jsem, že jsem ti něco udělala."

"Tak to ale není."

"Dobře." políbila jsem ho na tvář. Jeho ruce si mě stáhli k němu
na klín.

"Půjdeš si ještě lehnout?" jezdil rukami po mých stehnech. Naskočila mi husí kůže.

"Jo, půjdu. Jsem celkem unavená."

"Pak za tebou přijdu." vtiskl mi letmou pusu na rameno a já šla zpět do postele.