"Vstávej lenochu." zašeptala jsem Harrymu do ucha, má hrozně tvrdý spánek. "Notak, dělej." zatřásla jsem s ním.
Když to s ním ani nehlo, popadla jsem první polštář, který mi přišel pod ruku a praštila ho. V tu chvíli vystřelil do sedu a já propukla ve velký záchvat smíchu.
"Co je?" řekl svým ranním hlasem.
"Ehh, sobota?"
"Já tě zabiju." řekl a znovu se zachumlal pod deku.
"Notak, vstávej."
"Kolik je?"
"Bude devět." položila jsem mu hlavu na hruď.
"Fakt tě uškrtim."
"Vyhrožování - to by ti šlo viď?" uchechtla jsem se.
"Já chci ještě spát."
"Zapomeň"
"Nech mě spát." řekl a celý se schoval pod peřinu. Odfrkla jsem si, vzala si na sebe tepláky, triko a šla dolů. U stolu seděl Trevor.
"Dobrý ráno." pozdravila jsem ho.
"Proč si tak ničíš život?" čekala jsem trochu jinou odpověď. Zvedl se a s hrníčkem kávy odešel nahoru.
Nevěděla jsem na co naráží.
Za nedlouho se v kuchyni objevila Harryho matka.
"Dobré ráno." řekla a nalila si kávu do hrníčku.
"Dobré." z lednice jsem si vzala jogurt, udělala si čaj a posadila se s tím ke stolu. Za tu dobu jsem nabrala, pořád jsem jen jedla.
"Můžu mít otázku?" optala se Anne.
"Uhh, jasně."
"V kolikátém jsi měsíci?" zdála se mi o mnoho milejší než kdy jindy. Dokonce se i pousmála.
"V druhém, proč se ptáte?" odpověděla jsem nervózně.
"Jen mě to zajímalo." pokrčila rameny.
"Aha, dobře."
"Mám takový nápad, já - vím, že jsme spolu nezačali úplně nejlépe a tak mě napadlo, že to co bylo by jsme mohli hodit za hlavu, zapomenout na to a začít znovu, co?" koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Nikdy by mě nenapadlo, že by mi něco takového navrhla.
Předtím se chovala hrozně namyšleně, byla arogantní a teď?
"No - já nevím co na to mám říct, asi - asi by to bylo fajn." usmála jsem se.
"Jsem ráda, že si na to přistoupila."
Pak ke mě přišla a objala mě.
Absolutně jsem nevěděla co to do ní vjelo.
ČTEŠ
call me daddy 2 » h.s.
FanfictionO to víc pak bolí, když si to všechno uvědomíte, v jedné chvíli se k vám chová jako k tomu nejcennějšímu a za pár chvil vám nadává, mlátí vás. Zkrátka vám ubližuje, a vy si jen představujete ten stereotyp - jeho omluvy.