call me daddy 2 » h.s.

150.

Seděla jsem na pohovce, koukala jsem do zdi a čekala na to, až přijde Lisa a ostatní. Popravdě jsem absolutně neměla po včerejšku náladu na nic a na nikoho. Pokaždé, když Zoe plakala jsem poprosila Gemmu aby za ní došla. Maximálně jsem jí nakrmila, to bylo vše.

Ve chvíli kdy jsem uslyšela zvonek, musela jsem se neochotně zvednout a jít otevřít.

"Ahoj." nahodila jsem úsměv a přivítala je. "Ahoj holky."

"Ahoj zlatíčko." přivítala mě Lisa i Mike. Holky běžely pryč, myslím, že do obýváku.

"Jaká byla cesta? Já se máte, dlouho jsme se neviděli." zamumlala jsem.

"Jo, všechno v pořádku a co ty?" usmála se Lisa. "Kde máš tu princeznu?"

"Tak nějak to jde, Zoe je nahoře s Gemmou." uvědomila jsem si, že se neznají. "Jo, Gemma je Harryho sestra, pak vás seznámím."

"Dobře a kde je Harry?"

"V práci." vlastně jsem neměla ponětí, kde je. "Vrátí se až večer."
"Přineseš jí?" zeptal se Mike s úsměvem.

"Dobře." odpověděla jsem a šla nahoru. "Gemm? Půjdeš s námi dolů?"

Vzala jsem Zoe a čekala na její odpověď.

"Jo, ráda je poznám."

"Tak fajn." vydechla jsem.

"Jsi v pohodě?" optala se.

"Já - ne." Gemma se na chápavě podívala, když jsme vycházely do obýváku.

"To je Zoe." usmála jsme se a šla rovnou k Lise a Mikovi. "A tohle je Gemma. Gemm tohle je Lisa a Mike."

Všichni se seznámili a pozbytek odpoledne jsme strávili povídáním a takovými věcmi. Když pak všichni odešli, odebrala jsem se do ložnice spolu se Zoe.

Držela jsem Zoe a pozorovala jí. Měla oči zelené jako mech po Harrym, měla jeho nos. V životě jsem neviděla tak malé ručičky jako měla Zoe, ona byla celá malinká.

"Jsi moje malá princezna." zašeptala jsem a dala jí pusinku na čelíčko. "Nikomu tě nedám, nikomu." usnula mi v náručí, hned jsem se zvedla a uložila jí do postýlky.

Když jsem se pokoušela usnout, vyrušilo mě prásknutí dveří a následný křik. Harry a Gemma na sebe křičeli. Nechtěla jsem na sebe poutat pozornost, tak jsem se jen zvedla a šla poslouchat ke dveřím.

"Jak si to představuješ?" zeptala se Gemma. Už byla nastartovaná.

"Co?"

"Máš dítě a jdeš si za jinou! Víš, jak asi musí být Nicol? Ty si to prostě neuvědomuješ!"

"Uvědomuju, vím to!"

"Ne Harry, nevíš! Pokud vím, tohle je tvůj první vážný vztah a ty takhle všechno akorát kazíš! Měl by sis vážit toho, že s tebou byla ochotná po tom všem zůstat!"

Měla pravdu.

"Gemm přestaň! Nech toho!" zařval Harry, mohla jsem slyšet jak do něčeho kopl.

"Nenechám!"

"Miluju Nicol, miluju Zoe a kdybych mohl, všechno bych smazal."

"Na to je, ale pozdě." řekla Gemm. Otevřela jsem dveře, docupitala jsem ke schodům a podívala se dolů. Harry seděl, měl sklopenou hlavu a díval se do země. "Pořád opakuješ, že by jsi chtěl všechno smazat, vrátit zpět ale jsou to jenom nesmysly. Kdyby to byla pravda, nedělal by jsi to všechno stále a pořád dokola."

Padali z ní přesně ty slova, která já jsem měla v hlavě.