call me daddy 2 » h.s.

139.

*o 3 měsíce později*

"Harry mně se líbí víc ten černý než tamten." zakňourala jsem když jsme byli v prodejně a vybírali společně kočárek.

"Zlato vždyť ten ž-"

"Ten žlutý je - ble, fuj." udělala jsem znechucený ksicht a založila si ruce na hrudi. "Ten černý je fajn, je mnohem hezčí." přesvědčovala jsem ho a doufala, že na to přistoupí.

"Jsi tvrdohlavá."

"No to ty taky."

"Černá je smutná." bránil se.

"Černá je fajn." zvedla jsem jedno obočí. "Harry notak, chodíme tady už skoro hodinu. Všechno mě bolí, chci postel. Tenhle kočárek je pěkný, neutrální a navíc není celý černý." zakňučela jsem, byla jsem opravdu unavená.

"Dobře, fajn. Ukecala jsi mě. Bereme ho, spokojená?"

"Nejvíc." objala jsem ho kolem krku a vtiskla mu polibek na rty.

"Miluju tě." zašeptal mi Harry do ucha.

"Já tebe, moc."

-

"Nejspíš si půjdu lehnout, nevadí ti to?" ptala jsem se Harryho. Právě jsme přijeli domů a potřebovala jsem odpočinek.

"Jasně, že mi to nevadí. Jen běž." dal mi pusu na čelo a zmizel v kuchyni. Já jsem došla do ložnice, kde jsem se převlékla do tepláků a volného trika. Ihned jsem zalezla do postele a usnula.

Musela jsem spat bič jak čtyři hodiny, protože za okny už byla tma. Posadila jsem se na posteli a pořádně se protáhla, pak jsem šla dolů do obýváku, kde seděl  Harry a díval se do notebooku.

"Už jsi vzhůru? Myslel jsem, že budeš spát až do rána. Vypadala jsi hodně unaveně." řekl a svůj pohled přesunul na mě.

"Jo já - byla jsem příšerně ztahaná." pokrčila jsem rameny a Harry si mě za ruku přitáhl k sobě na klín. Hladil mi nafouknuté bříško. "Zítra musíme m tomu doktorovi, doufám, že jsi na to nezapomněl."

"Já nezapomínám." mrkl na mě  políbil mě na rty. "Vím to a těším se." těšil se, protože by nám doktor měl říct co to bude.

"Co chceš aby to bylo? Holčička nebo chlapeček?" dívala jsem se mu do očí.

"Já? Na tom nezáleží. Hlavně - hlavně aby bylo zdravý."

"Jo, máš pravdu." pousmála jsem se. "Harry uvědomuješ si, že za chvíli budeme mít miminko? Vždyť za necelé dva měsíce bych to měla vyprdnout."

"Uteklo to jako voda." usmál se.

"To jo." položila jsem mu hlavu na rameno.

"Víš, ještě jsme ani neprobírali jména. Nechceš si o tom teď popovídat?"

"Klidně můžeme. Popravdě já už jsem o tom přemýšlela."

"A co jsi vymyslela?" usmál se.

"No mě se celkem líbí Chloe nebo Zoe. A pro kluka Alex nebo Max."

"Zoe je pěkný."

"A co pro kluka? Který jméno se ti líbí?"

"No mě se líbí -" chvíli byl ticho a přemýšlel. "Charlie, to je fajn nebo ne?"

"Je to krásný jméno."