call me daddy 2 » h.s.

111.

Seděli jsme na posteli, já měla hlavu zabořenou v Harryho hrudi a stále jsem potichu plakala. Houpal se mnou z jedné strany na druhou.

"Prosím, řekni mi co se děje." zašeptal. "Už jsem z toho zoufalý, nevím co s tebou je. Nemluvíš, proste nic. Lásko notak." já jsem vlastně nevěděla co mu mám říct.

Ale nějak jsem začít musela.

"M - mám strach."

"Z čeho?"

"Já - z tebe." chvíli bylo ticho, pak vzal mou tvář do svých dlaní.

"Proč? Co se děje?"

"Já nevím co se děje, prostě mám strach. Když se mi vybaví ty - ty všechny věci co jsi mi prováděl. Jak - jak si mě bil a slovně mě napadal a -"

"Co - co to říkáš?" určitě se naštve, možná bude křičet. U něj jsem nikdy nevěděla.

"Harry, nedělej, že nevíš." neodpovídal, bylo ticho. "Víš z čeho mám největší strach?" znovu místností panovalo ticho. "Z tvých nálad, mění se. Chvíli na mě jsi hodný, ale pak třeba křičíš."

"Nechci aby jsi ze mě měla strach."

"Já nechci aby jsi na mě křičel nebo mi nějak ubližoval."

"Je - je mi to líto, promiň."

Plakal.

"To už jsem slyšela mockrát." zašeptala jsem.

"Promiň." řekl, zvedl se a odešel někam pryč.

Znovu jsem cítila proud horkých slz, které se kutálely po mých tvářích. Zbořila jsem hlavu do polštáře a nevnímala vůbec nic.

-

"H - Harry?" nevím, po jak dlouhé době jsem z toho pokoje vylezla ale chvilka to rozhodně nebyla. "Jsi tady?" byla tu slyšet jen ozvěna mého hlasů.

Hned co jsem přišla do kuchyně, naskytl se mi pohled na Harryho, sedícího u stolu, držícího nějakou flašku s alkoholem.

Je to tady zase.

Rychlým krokem jsem k němu došla a sebrala mu tu láhev.

Koukla jsem se na něj pořádně. Měl zarudlé, velké oči. Byl zničený, ani se na mě nepodíval.

"Pojď si lehnout." nic. Nereagoval. "Harry, dělej."

"Nechci." vyprskl. Nebudu ho nutit.

"Jdu spát, pak přijď." řekla jsem jednoduše a šla zpět nahoru. Zalezla jsem po peřinu a koukala do stropu. Najednou se ze zdola ozvala hrozná rána.

Lekla jsem se a vyběhla z postele dolů.

"Co to děláš?" viděla jsem rozbitou vázu, která byla na zemi. Sklenice a plno dalších věcí. Rozbíjel je přímo před nemá očima. "Harry dost! Přestaň!" najednou se zastavil, podíval se na mě a rozplakal se.

"Podívej se na mě! Vidíš mě? Jsem k hovnu!"