3

3.5K 195 3
                                    

Ráno mě vzbudil zvuk budíku. Jak já to nesnáším.Chvíli jsem ještě projížděla youtube a hledala vhodnou písničku kterou bych si mohla pustit k chystání do školy. Nakonec jsem si pustila nějaký mix a šla se chystat. Asi 5 minut jsem stála před skříní a hledala pěkné oblečení. Nakonec jsem si na sebe dala roztrhané ryfle a černé triko s nápisem. Seběhla jsem dolů do kuchyně a na stole byl lísteček. Psala mamka. ,,Ahoj Em. s tátou jsme jeli na služební cestu vrátíme se za 4 dny. Peníze máš na stole a snídani v mikrovlnce. Pac a pusu Máma,,. No super celý dům mám jen pro sebe. Opět. Rodiče pracují ve stejné práci a často jezdí na služební cesty takže jsem si zvykla být doma sama. Na snídani mi mamka udělala palačinky. Ty miluju. Hned jak jsem se nasnídala tak jsem se podívala na hodinky a řekla si že už je nejvyšší čas vyjít. Nazula jsem si boty, sluchátka do uší a šla jsem směr škola.

U školy nikdo nebyl. Došla jsem do třídy a Martin už byl v lavici. S úsměvem jsem se oba pozdravili a já si sedla. ,,Včera to bylo super. Někdy zase zajdeme ven ne?" Ozval se a zvedl hlavu od telefonu. ,,Jo, jasně" Usmála jsem se a on svůj pohled vrátil telefonu. Podívala jsem se co tam dělá. S někým si psal a sem tam se u toho uchechtl. ,,Co je?" Zeptala jsem se ho pobaveně když jsem ho sledovala. ,,jen si píšu s kamarádem. Honza se jmenuje. Něco mi tu vypráví" Zasmál se a já s ním.

Začala hodina a my měli zrovna matiku. Řešili jsme rovnice a já si všimla že se u toho Martin nějak moc nervuje. ,,Nechceš s tím pomoct?" Tiše jsem se ho zeptala. ,,Ne, díky" Nevěnoval mi ani jeden pohled. Nechám ho v tom. Když chce být nepříjemný tak ať je.

Chvíli jsem viděla jak mě pozoruje.,,Em?" Slyšela jsem a otočila se na něj. ,,Pomohla by jsi mi teda prosím" Udělal na mě psí oči a já s úsměvem protočila oči. Všechno jsem mu vysvětlila, ale netvářil se tak, že by to chápal. On mi ale tvrdil něco jiného.

Celý den se táhl jak voda. Všechny hodiny mi přišly tak hrozně dlouhé až to ani nebylo možné. Aspoň jsem si měla s kým povídat.

Konečně byl konec vyučování a my s Martinem jsme se domluvili že po škole zajdeme někam na jídlo. Sraz jsme měli před školou. Šla jsem se ke skříňkám obout a Martin si musel ještě něco zařídit.

Vyšla jsem před školu a čekala na něj. Koukala jsem do mobilu a někdo ke mě došel. Podívala jsem  se na něj. Byl to Lukáš, který se usmál a chytil mě za bradu. Přitáhl si mě blíž k obličeji.
,,Nemysli si že když si najdeš někoho jako je on, tak tě necháme." zakroutil hlavou.
,,Naopak" zákeřně se usmál a pustil mě. Odešel a já na něj jen koukala. Jak jako naopak. Nechápala jsem to. Už mi ublížil dost.

Za pár ninut doběhl Martin.
,,Tak jdeme?" zeptal se a já přikývla. ,,Nechtěla by jsi jít radši k nám? Je docela zima. Tak kouknem na film" nabídl mi a já hned souhlasila. Jelikož mi byla taky fakt zima.

Šli jsme stejnou cestou, kterou chodím domů. Prošli jsme kolem našeho a šli dál. Vypadá to že bydlí kousek ode mě.

Došli jsme k jeho baráku. Bydlel v bytě. Vešli jsme dovnitř a šli po schodech až skoro nahoru. Martin odemčel dveře a já vešla. byt byl moderní.

Šli jsme do jeho pokoje. Byl to takový tipický pokoj. Sedla jsem si na postel a od podal počítač. ,,Tak na co kouknem?" zeptal se mě a sedl si na postel vedle mě. Chvíli sem zapřemýšlela.

ahooj

doufám že se zatím líbí. Ještě bych toho chtěla tolik napsat. Tolik toho napadá. Další část bude co nejdřív tak zatím pa

Enjoy
(647)

Secret •Martin•MenT•Kovy•Kde žijí příběhy. Začni objevovat